Washington - S blížícím se datem amerických voleb 4.listopadu se na sebe oba tábory snaží vytáhnout čím dál více „zapáchajících" věcí z minulosti.
Republikánská kandidátka na viceprezidentku Sarah Palinová na konci minulého týdne obvinila Baracka Obamu z kamarádíčkování se s teroristy.
Protože se v minulosti setkal s radikálem Williamem Ayersem, který na konci šedesátých let minulého století let vedl teroristickou skupinu Weather Underground a položil bomby do budov Pentagonu a Kongresu ve Washingtonu.
Agentura Associated Press (AP) ale teď začala naopak pátrat v historii McCaina. Zveřejnila zprávu, podle níž byl arizonský senátor napojen na organizaci, zapletené do skandálu Iran-Contra v osmdesátých letech minulého století.
Tato aféra negativně poznamenala vládu administrativy Ronalda Reagana. Její představitelé - především poradce Národní bezpečností rady Oliver North - nelegálně a za zády Kongresu dodávali zbraně nikaragujským povstalcům (tzv. contras), který bojovali proti nikaragujskému marxistickému režimu.
Peníze na nákup zbraní pocházely naopak z prodeje zbraní do Íránu. Tento prodej měl pomoci k osvobození amerických rukojmí, zadržovaných proíránskými teroristy v libanonském Bejrútu.
Obchod byl prozrazen v listopadu 1986 a odehrával se bez souhlasu a vědomí samotného Reagana. Kongres spustil rozsáhlé vyšetřování, viníci stanuli před soudem.
Jako prostředník při dodávání zbraní do Nikaragui působila organizace s názvem Americká rada pro svobodu světa. V programu měla především boj proti komunismu a podporovala také takzvané eskadry smrti, které v některých středoamerických zemích likvidovaly levicové politiky a aktivisty.
Zakladatel organizace John Singlaub v rozhovoru pro AP přiznal, že na kontakty s McCainem si vzpomíná. Senátor a dnešní prezidentský kandidát byl ale prý jen sympatizantem, nikoliv aktivním členem.
„Setkal jsem se s ním někde ve Washingtonu, když se stal kongresmanem. Ale nepamatuji se, že bychom někdy spolu na něčem v rámci organizace pracovali," uvedl Singlaub.
John McCain byl zvolen do Sněmovny reprezentantů v roce 1982 a byl od počátku zaníceným podporovatelem nikaragujských contras. Sám ovšem tvrdí, že kontakty s Americkou radou pro svobodu světa přerušil už v roce 1984.
Shodou okolností byl předloni nikaragujským prezidentem zvolen Daniel Ortega. Právě on stál v osmdesátých letech v čele marxistického režimu, který chtěly Spojené státy svrhnout.
