Washington - Rok 2009, který je v americké politice ve znamení nástupu administrativy Baracka Obamy, začal před pár dny. Prezident však bude inaugurován až 20. ledna.
Zbrusu nový Kongres, ve kterém demokraté významně posílili, se nicméně poprvé sešel už dnes.
Ve stočlenném Senátu stojedenáctého Kongresu Spojených států budou mít demokraté 58 až 59 křesel, nezávislí senátoři dvě křesla a republikáni 41.
Ve 435členné Sněmovně reprezentantů mají demokraté 256 zástupců a republikáni 178. O křesle po odstoupivším Rahmu Emanuelovi, šéfovi Obamovy prezidentské kanceláře, se rozhodne v dubnu.
Atmosféra ve vítězné straně je však nyní o něco pochmurnější, než by se ještě před dvěma měsíci zdálo.
Povolební euforie
Noc ze čtvrtého na pátý listopad byla pro americké demokraty nocí snů.
Prezidentem se s drtivou převahou stal jejich kandidát Obama, strana ovládla obě komory parlamentu a demokratičtí kandidáti uspěli i v guvernérských volbách.
Očekávaný republikánský výprask byl citelný zejména na půdě horní komory, kde demokraté dosáhli nejlepšího výsledku za posledních třicet let a jen těsně jim unikla supervětšina 60 hlasů, která by republikánům znemožnila procedurálně (skrze tzv. "filibusters") torpédovat zákony.
Od té doby však světová ekonomická kocovina nabrala další obrátky a horkou kaši si demokraté navařili pro sebe i sami.
Mafián Blagojevich
Vnitrostranické spory se nyní vedou zejména v Senátu, kde není jistý osud dvou křesel.
Vůdce demokratů v horní komoře Harry Reid odmítá jmenovat senátorem komika Alena Frankena, kterého za vítěze voleb po přepočtu hlasů vyhlásila minnesotská volební komise v pondělí. Právníci jeho konkurenta Norma Colemana totiž hodlají rozhodnutí komise napadnout.
Vážnější byla hádka ohledně uvolněného křesla po Baracku Obamovi. Podle zákona má jeho nástupce jmenovat guvernér toho státu, ze kterého původní senátor byl, v tomto případě jde tedy o illinoiského guvernéra Roda Blagojeviche.
Blagojevich byl však devátého prosince zatčen FBI a obviněn z podvodu a vymáhání úplatků. Podle odposlechů nabízel mimo jiné i Obamovo uvolněné křeslo - tomu, kdo dá nejlepší nabídku.
Ani odpor senátních demokratů, ani kritika samotného Obamy pak Blagojevichovi nezabránily v tom, aby nového senátora skutečně jmenoval. Stal se jím jedenasedmdesátiletý bývalý illinoiský státní žalobce Roland Burris, Blagojevichův konkurent ze státních primárek roku 2002.
Ačkoliv demokraté předem avizovali, že Burrise v Senátu nechtějí, politik se do Washingtonu rozjel. Tajemnice Senátu ovšem odmítla převzít jeho pověřovací listiny a jeho jmenování tak znemožnila.
Jak na ekonomiku?
Vedle politikaření jsou zde však i neshody týkající se skutečných problémů. Předmětem sporů číslo jedna je nyní stimulační ekonomický balíček pro ozdravení amerického hospodářství, který chtěl mít Obama k podpisu na stole už při své inauguraci.
To však bylo zřejmě jen zbožným přáním. Fiskálním konzervativcům z republikánských řad je odmávnutí dalších 775 miliard z kapes daňových poplatníků (během dvou let) proti srsti.
Obama se s vůdci Kongresu setkal už v pondělí, průlomu se ale dosáhnout nepodařilo. Demokraté nyní přiznávají, že potrvá nejméně měsíc, než bude moci prezident zákon podepsat.
Republikáni by však mohli svůj souhlas nakonec připojit vzhledem k dodatečnému slibu 310 miliard na daňových úlevách pro podniky a příslušníky střední třídy.
