Lucemburk - Za popírání holokaustu a podněcování k rasové nenávisti hrozí až tříletý trest. A to v celé EU.
Ministři spravedlnosti zemí Unie totiž po šesti letech debat schválili společný zákon proti rasismu a xenofobii. Norma pamatuje nejen na popírače genocidy a holokaustu, ale také na ty, kdo šíří urážky a současně nabádají k rasové, etnické nebo náboženské nenávisti.
Podle diplomatů nemá Česko s návrhem problém, protože má takřka ve všech ohledech již nyní přísnější zákonodárství. Kromě podněcování k nenávisti zná totiž například i trestný čin hanobení.
České právo a xenofobie
- § 196 Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci
- § 198 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení
- § 198a Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod
- § 260 Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka
- § 261a Schvalování genocidia včetně komunistických a nacistických zločinů
Jeden problém navíc ale Česko přesto čeká. Náš právní řád totiž nezná pojem trestní odpovědnosti právnických osob, s čímž unijní pravidla počítají. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ale vláda připravuje variantu, která to vyřeší. Pevný termín, od kdy by nové zákony měly platit, totiž EU nestanovila.
Problémem jsou soudy, ne zákon
"Právní řády členských zemí nečekají žádné zásadnější změny," potvrdili také experti Evropské sítě proti rasismu (ENAR).
Podle odborníků není ale problémem český právní řád, jako spíš neochota soudů tvrdě stíhat projevy nesnášenlivosti. Agresivní lidé s xenofobními sklony tak často od soudů odcházejí s podmínečným trestem.
Také mladí neonacisté si často vyslechnou osvobozující rozsudek a jejich antisemitské sklony skončí jako přestupek.
Svoboda projevu dostala přednost
Zejména Francouzům a Němcům se nakonec v EU nepodařilo prosadit přísnější stíhání verbálních projevů nenávisti. Proti se postavily severské země, která argumentovaly omezením svobody projevu. "Mezi oběma tábory se strhla opravdová bitva," citovala agentura Reuters nejmenovaného účastníka jednání.
Masakr Arménů a zločiny stalinismu vyšly naprázdno
Zákon je tak oproti původnímu znění podstatně zeštíhlený. "Je to nejmenší možný jmenovatel," řekl serveru euobserver.com diplomat podílející se na přípravě dokumentu.
Z politických důvodů nakonec vypadla z normy arménská genocida z let 1915-17. Norma se totiž opírá o definice Mezinárodního trestního soudu a norimberského tribunálu. Genocidou je proto vraždění ve Rwandě v roce 1994, nikoliv však masakr Arménů.
Z návrhu byly také "ořezány" pasáže kriminalizující zločiny stalinismu, což byl požadavek pobaltských států. Tuto záležitost by měl podle ministrů řešit zvláštní dokument. "Proti zařazení stalinismu bylo opravdu hodně, hodně lidí," citoval polský list Rzeczpospolita nejmenovaného bruselského diplomata.
Litva kvůli tomu do poslední chvíle blokovala přijetí celého dokumentu.
Vzhledem k vysokému počtu rasistických a vulgárních příspěvků byla diskuse pod článkem zrušena. Slušným čtenářům se omlouváme.
