Z šesti uvolněných míst v Radě České televize obsadili poslanci ve středu v tajné volbě zatím tři místa. Novým radním bude bývalý šéf zpravodajství České televize Roman Bradáč, který získal 97 hlasů. Druhým radním je bývalý hokejista Jiří Šlégr, kterému dalo hlas 89 poslanců. Třetím zvoleným je ekonom Pavel Kysilka, který získal 88 hlasů, což byl minimální počet nutný ke zvolení.
Další tři místa v patnáctičlenné radě zůstávají neobsazena, utká se o ně šest kandidátů ve druhém kole. Volba se uskuteční zřejmě na příští sněmovní schůzi v dubnu, ta nynější předčasně skončila kvůli šíření koronaviru.
Do druhého kola postoupil moderátor Lubomír Veselý vystupující pod pseudonymem Xaver, psycholog Ivan Douda, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý, předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma, ekonomka Hana Lipovská, Pavel Matocha, jenž získal nominace tří organizací, mimo jiné právnického spolku Všehrd a Šachového svazu. Nejblíže ke zvolení byla Lipovská, která obdržela 83 hlasů.
"Aktivně pracuje proti ANO," psal Berkovec o kandidátovi
Volbě nových radních předcházela ve sněmovně emotivní debata. Důvodem byl uniklý e-mail poslance Stanislava Berkovce (ANO), na který v úterý upozornil web Info.cz. Poslanec, který je navíc předsedou volebního výboru, v něm rozebíral jednotlivé kandidáty a naznačoval, koho do rady volit či nevolit.
Avšak ne podle toho, jak moc by byli prospěšní pro Českou televizi, ale podle toho, jaký mají vztah k hnutí ANO či Andreji Babišovi, ale hlavně pak k současnému řediteli ČT Petru Dvořákovi. Čím byl podle Berkovce bližší, tím méně by ho měli poslanci ANO volit. U Berkovce tak propadl například Michal Klíma, kterého přitom ve volebním výboru téměř všichni poslanci volili.
"Tento kandidát dlouhodobě a velice aktivně pracuje proti ANO. Není žádný důvod domnívat se, že v Radě ČT tomu bude jinak. Bude zastupovat výhradně zájmy Petra Dvořáka a Milionu chvilek pro demokracii," píše Berkovec, který také rozebírá, kde všude Klíma působí a kdo jsou další lidé kolem něj.
Naopak podle dopisu Berkovec doporučuje poslancům, aby volili například dva bývalé pracovníky televize, a to exšéfa zpravodajství Romana Bradáče a exředitele brněnského studia ČT Marka Hladkého či ekonomku Evu Hubkovou. Ta pracovala jako asistentka člena Rady ČT Vladimíra Karmazína, kterého nominovalo ANO.
"Zákon o České televizi jasně stanoví předpoklady pro výkon člena Rady ČT a současně jasně stanoví kompetence Rady ČT. Ani v jednom jsem se nedočetl, že předpokladem pro tuto funkci je, že bude fandit hnutí ANO a Andreji Babišovi, či naopak že stopkou pro tuto funkci je, když někdo kritizuje hnutí ANO a Andreje Babiše," prohlásil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
"Ty metody, pane poslanče Berkovče, jsou naprosto nepřijatelné. Mně to přišlo jako zpráva předsedy uličního výboru komunistické strany, který hodnotil a udával své sousedy. Kdo s kým chodí, kdo s kým žije, kdo je s kým kamarád, co řekl jeho kamarád, že se dostatečně nedistancoval od toho, co řekl kamarád. Nevím, jak jste si něco takového mohl vůbec dovolit," prohlásil a vyzval Berkovce k rezignaci na místo předsedy volebního výboru. "Pane poslanče, rezignujte na svoji funkci dnes a teď a rychle," řekl Stanjura.
Proti chování Berkovce vystoupila řada dalších opozičních politiků. Všichni Berkovce kritizovali a žádali jej, aby své chování vysvětlil. "Komunikace, která se tady objevila včera ze strany poslance ANO, je z našeho pohledu nepřípustná," prohlásil předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, podle kterého není možné, aby sněmovna volila kandidáty podle toho, co mohou přinést hnutí ANO. "Něco takového si tady nepamatujeme, je to brutální privatizace veřejných mediálních prostředků, které mají plnit úlohu veřejnoprávních médií," uvedl Jurečka.
Připomíná mi to Státní bezpečnost, stěžuje si kandidát do Rady ČT
Proti Berkovcovu dopisu se ohradil jak generální ředitel ČT Petr Dvořák, tak samotný kandidát na radního Michal Klíma i další lidé. Dvořák označil postup Berkovce za šokující. "Naprosto popírá roli Rady ČT jako garanta nezávislosti a objektivity média veřejné služby. Naopak ji přeměňuje ve skupinu snadno ovlivnitelných lidí, kteří budou prosazovat pouze konkrétní politické zájmy," uvedl Dvořák, podle kterého chování Berkovce navrací společnost do doby, kdy se odborníci kádrovali podle toho, s kým se stýkají. "Pokud takovýto postup prosazuje předseda výboru, který odpovídá za mediální legislativu a kontrolu médií, zásadně to nabourává důvěru v jeho činnost," uvedl Dvořák.
Michal Klíma přirovnal prakticky Berkovce k činnosti Státní bezpečnosti za komunistického režimu. "V roce 1979 na mne Státní bezpečnost založila svazek se zdůvodněním, že jsem synem svého otce, že udržuji pravidelný písemný styk s přáteli, kteří emigrovali, že na škole, kde studuji, byly získány poznatky o mých protisocialistických a protisovětských postojích. Dalším uvedeným důvodem bylo, s kým se stýkám," uvedl Klíma s tím, že text Berkovce mu tehdejší dobu připomíná.
"V textu, který o mně koluje ve sněmovně, nacházím nejen povědomé formulace, ale především shodnou metodiku. Píše se tu, s kým jsem kamarád, s kým se stýkám a že prý dlouhodobě a aktivně pracuji proti vládnoucí straně. Nevím, jakých prostředků bylo využito při mém novém rozpracování, ale podobnost obou dokumentů je děsivá," sdělil Klíma a dodal, že se považuje především za mediálního profesionála, který řídil největší česká a slovenská vydavatelství, nikdy nebyl členem žádné strany ani pro žádnou nepracoval.
"Zajímala mě jejich stranickost vůči našemu hnutí"
Naopak několik jiných poslanců se Berkovce zastávalo. Například bývalý člen ODS Václav Klaus mladší tvrdil, že v ODS zažil podobné doporučování toho, koho volit a nevolit do určitých funkcí. "Tady jsem zaslechl nějaké takové svatouškovské útoky, tak se nezlobte, kolego Stanjuro, já jsem kdysi býval členem klubu ODS a na každé schůzi, před každou volbou bylo: Volte tohohle, to je náš člověk. Nebo dokonce mi chodila SMS. Anebo: Dneska je to jedno, dneska tam nikoho nemáme, volte, jak chcete," uvedl Klaus, po jehož slovech následoval potlesk a nadšené výkřiky od poslanců hnutí ANO.
Stanjura označil Klausova slova za lež. "Pan poslanec Klaus prostě nemá pravdu. Ano, je doporučení jako u jiných zákonů, kde nám naši zpravodajové říkají: Doporučujeme podpořit, nepodpořit tento pozměňovací návrh," vysvětloval Stanjura s tím, že je ale něco úplně jiného, když Berkovec poslancům ANO doporučoval, ať nevolí nějakého kandidáta, "protože na něj má vliv jistá mladá dáma, s kterou má vztah člen naší vlády".
Na Berkovcovu obhajobu vystoupil také poslanec ANO Pavel Plzák, který tvrdil, že si e-mail od Berkovce objednal, protože chtěl vědět více o kandidátech do Rady ČT. "Ten e-mail nebyl určen vám. Ten byl určen mně. A vůči mně si to může dovolit, protože já jsem si ho vyžádal," řekl Plzák na adresu Berkovce. "Mě zajímala i jejich (kandidátů do rady, pozn. red.) stranickost vůči našemu hnutí, protože my chceme nestranné lidi, ať v tom negativním, nebo pozitivním. Je vám to jasné?" tvrdil Plzák.
Rakušan: ANO chce odstřelit současné vedení ČT
Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan poukázal na to, že podle Berkovcova mailu to vypadá, že ANO chce do rady kandidáty, kteří budou hlasovat pro odvolání současného generálního ředitele Petra Dvořáka. "V tom seznamu se nám kromě kádrovacích posudků jako vystřižených z bývalého režimu ještě říká přece úplně jasně jedna věc. Hnutí ANO se snaží navolit Radu ČT tím způsobem, aby bylo odstřeleno současné vedení České televize," řekl Rakušan.
To nepřímo potvrdil i poslanec ANO Plzák, který prohlásil, že Dvořák podle něj nejedná ve prospěch České televize. "Zájmem pane ředitele Dvořáka je, aby dostal co největší odměny. Tato rada mu je dala, přestože víme všichni, že hospodaření České televize je skrytě deficitní. Takže my nechceme lidi, kteří budou zastupovat zájmy pana Dvořáka, aby dostával odměny, přestože hospodaří špatně," řekl mimo jiné Plzák.
Z členů vlády vystoupil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten připomněl, že se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala, že bude podporovat nezávislost médií, a toto také dodrží. "Toto je zásadní. Potřebujeme radu, kde bude probíhat rozprava kompetentních lidí, kteří vědí, o čem mluví. Potřebujeme fungující Českou televizi. Ať jsou v radě lidé, kteří jsou schopni budovat sílu této televize," uvedl Zaorálek.
Nakonec vystoupil také samotný Stanislav Berkovec, který na výzvu některých poslanců k rezignaci odpověděl tak, že při "nejbližší možné příležitosti" nabídne svou funkci předsedy volebního výboru k dispozici. "Je mi jasné, že ten podnět jsem spustil já, ten terč na záda jsem si namaloval," řekl a vysvětloval, že mail poslal proto, že se ho mnozí kolegové ptali na názor na kandidáty do rady. Nakonec se i omluvil, avšak ne za obsah mailu.
"Omlouvám se za to, že jsem svůj 'soukromý názor' sdělil komukoliv dalšímu, a slibuji, že udělám všechno pro to, aby se to už neopakovalo. A omlouvám se za to, že jsem si neuvědomil, že žádná komunikace politika není komunikace soukromá, a uznávám tuto svou chybu," prohlásil.
Mění se šest z patnácti radních
Když byl Petr Dvořák v roce 2017 opětovně zvolen generálním ředitelem České televize, byla jeho volba jednomyslná - ruku pro něj zvedlo všech patnáct členů rady. Mandát Dvořákovi vyprší v roce 2023, ale o jeho další budoucnosti se rozhoduje už nyní. Jen rada totiž může ředitele předčasně odvolat.
Mandát 26. března skončí hned šesti z patnácti radních - předsedovi rady Janu Bednářovi a řadovým členům Luboši Beniakovi, Vratislavu Dostálovi, Michaelu Hauserovi, Ivaně Levé a Vlastimilu Venclíkovi.
O šest uvolněných pozic byl velký zájem, do volby se přihlásilo 86 zájemců. Volební výbor si v minulých týdnech všechny vyslechl a nakonec vybral 18 finalistů. Z nich poslanci nyní vybrali tři a o další tři místa se utká šest kandidátů.
Do rozhlasové rady míří galerista Pokorný
Poslanci volili také dva členy Rady Českého rozhlasu. Obsadili jen jedno místo, zvolili galeristu Marka Pokorného, kterému dalo hlas 153 poslanců. Pokorný mimo jiné pracoval jako ředitel Moravské galerie v Brně.
Ve druhém kole volby se utkají nynější předsedkyně rozhlasové rady Hana Dohnálková a historik Jaroslav Šebek. Dohnálkové dalo hlas 77 poslanců, Šebkovi 25 poslanců. I o nich by stejně jako v případě televizní rady měli poslanci rozhodovat na dubnové schůzi sněmovny.
O místo v devítičlenné rozhlasové radě se původně ucházelo 32 lidí. Poslanci dnes volili ze šesti finalistů, jak je vybral volební výbor. V prvním kole z volby vypadli ředitel Národního muzea Michal Lukeš, jazykovědkyně Markéta Pravdová a ředitelka českého výboru Židovského národního fondu Zoša Vyoralová.
