Praha - Země Visegrádské čtyřky jsou v rámci Evropy stále významnějším centrem průmyslu a logistiky. Jejich výhodou je hlavně poloha, nízké náklady na pracovní sílu, lepšící se infrastruktura a zároveň také rostoucí kupní síla obyvatelstva.
Mezi samostatnými zeměmi však prvenství obhájila Belgie, následovaná sousedním Nizozemskem. Vyplývá to z průzkumu "European Distribution Report", kterou vypracovala poradenská společnost Cushman & Wakefield.
Za nimi již následuje středoevropská trojice Maďarsko, Česká republika a Polsko. K nim se skokově blíží i Slovensko, které v předchozích letech ani nebylo do tohoto žebříčku zahrnuto.
Čtěte více: Boom průmyslových realit: Skoro jako za císaře pána
Letos se tak stalo poprvé a nejmenší stát Visegrádské čtyřky ihned vyskočil na deváté místo. Hlavními důvody jsou ekonomické výsledky a fixace slovenské koruny na euro.
Žebříček jednotlivých zemí
- 1. Belgie (1.)*
- 2. Nizozemí (3.)
- 3. Maďarsko (7.)
- 4. Česká rep. (4.)
- 5. Polsko (5.)
- 6. Francie (2.)
- 7. Rakousko (9.)
- 8. Německo (6.)
- 9. Slovensko (-)
*) Umístění v roce 2006
Zdroj: European Distribution Report od Cushman & Wakefield
"Růst obliby střední Evropy není žádným překvapením. Trh logistických nemovitostí táhli v posledních více než 12 měsících hlavně výrobci," řekl Ferdinand Hlobil, vedoucí středoevropského průmyslového týmu v Cushman & Wakefield.
"Výrobní firmy k nám nelákají jen nižší náklady, své výrobky zde chtějí také prodat. Vidí, že kupní síla středoevropanů neustále roste," dodal Hobil.
Společnosti chtějí jet na zelenou. Kvůli úsporám.
Zajímavým novým trendem je zájem o ekologické a úsporné technologie. Firmy tímto způsobem chtějí eliminovat náklady zejména za energie. Nutí je k tomu neustále rostoucí cena ropy.
Čtěte více: České továrny mohou ušetřit energii dvou Dukovan.
Kromě solárních panelů a systémů na recyklaci vody, tedy přímo úsporných technologií, se tak stále více zvažuje a zefektivňuje délka a trasa distribučních cest. I to je jednou z výhod středoevropského regionu, odkud je celá Evropa nejsnadněji dosažitelná.
Stejně tak se nepopulární stává letecká doprava, která je rovněž ovlivněna vysokými cenami ropy a navíc za sebou zanechává nejsilnější uhlíkovou stopu.
Podle předpovědí samotných firem lze očekávat větší přesun průmyslových a logistických objektů do menších regionů. Ty nabízejí nižší ceny a na rozdíl od metropolí jsou zde stále vhodné a nezastavěné pozemky.
Rozvoj průmyslu v Česku zvolňuje, neobsazenost roste.
Růst průmyslových parků v České republice má pravděpodobně největší boom za sebou. Dle očekávání se totiž výstavba průmyslových ploch v zemi zpomalila.
Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku propad činí 22 procent. Od začátku roku se v republice postavilo 333 tisíc metrů čtverečních průmyslových ploch, zatímco loni plocha výstavby ve stejném období dosáhla 427 tisíc metrů čtverečních.
"K postupnému zpomalení trhu přispívá řada důvodů, kromě neustále rostoucí koruny samozřejmě i větší opatrnost na realitním trhu. Developeři obtížněji získávají úvěry od bank, nájemci si více rozmýšlejí, zda si chtějí pronajmout nové prostory," zdůvodnil vývoj v ČR Hlobil.
To dokazuje i nárůst nepronajaté plochy, který v současnosti v přepočtu na celé území republiky dosahuje 11 procent. Tato míra přitom ještě na konci minulého roku dosahovala pouhých pěti procent.
Nejvyšší míry pak nepronajaté plochy dosahují na Plzeňsku a v okresu Praha-východ, kde se dosahuje 17 procent. Důvodem je spekulativní výstavba, která v těchto lokalitách tvoří více než polovinu všech průmyslových ploch postavených v letošním roce.
Související:
