Praha - Nakoupit palety vajíček, desítky čokoládových cukrovinek, beránky, jidáše, mazance a vůbec hodně zásob jídla všeho druhu, v neposlední řadě i bohatou škálu tvrdého alkoholu. Tak vypadají Velikonoce v řadě českých domácností.
Svátky jara jsou spojeny s řadou gastronomických specialit. V lidové tradici šlo vždy o pokrmy skromné, neboť se v době po masopustu čekalo na novou úrodu.
"Jídla bylo málo," vysvětluje etnografka Jiřina Langhammerová. Dnes už to lidé podle ní většinou nechápou a svátky si spojují právě s velkým množstvím jídla a hodováním.
Půst v předvelikonoční době se přitom dříve nedodržoval jen v jídle, ale i ve společenské zábavě. Křesťané se zdržovali masa či vajec, nebyly ani svatby, tancovačky a neslavily se prakticky žádné svátky.
Podle Langhammerové dříve většinu slavnostního času pokrýval půst. Po šesti týdnech následovaly tři dny hodování; pak se lidé opět stravovali skromně.
"Na začátku postu se připravovala pučálka neboli napučený hrách, který se opražil na sádle a pocukroval, nebo naopak osolil a opepřil," uvedla. O pašijovém týdnu se moc nejedlo.
Hlavní jídlo až na Bílou sobotu
"Pekly se jidáše, jakési točenice z těsta se symbolem hada jako zrádce či provazu, na kterém se biblický Jidáš oběsil," podotkla etnografka.
Až na Bílou sobotu, kdy končí postní doba, se připravovala takzvaná hlavička neboli hlavnička, tedy jídlo hlavní. Jde o nádivku z několika typů mas, do které se přidávají kopřivy," dodala. Jedla se teplá, koledníci ji dostávali studenou jako výslužku.
Důležité jsou mazance, starý slovanský zvyk, jimž se říkalo obřadní chleby neboli paschy - bochníky sladkého těsta.
"Dostalo se k nám i skopové maso jako symbol velikonočního hoštění. To se však peklo především ve městech, protože nejsme pasteveckým národem. Na Hod boží velikonoční se jedla kuřata či kůzlátka a vepřové maso," vysvětlila odbornice.
Tradičním pokrmem byl i sladký beránek jako symbol Kristovy oběti.
Beránka si už ale většinová společnost s odkazem Ježíše Krista příliš nespojuje. Narozdíl od Vánoc, které si i ateisté spojují s jeho narozením, připomínání si jeho utrpení na kříži už je problematičtější, zřejmě proto, že nevzbuzuje takové sentimentální a pozitivní emoce.
Velikonoce jsou proto pro většinovou konzumní společnost buď svátky jara, ale mnohdy už zkrátka jen volné dny, kdy se hodně hoduje a holduje tvrdému alkoholu.
Tak se ve velkém barví velikonoční vejce:
