Praha - Neznělo to zrovna radostně: "Musíme se snažit, aby občané Evropy neztratili kvůli stále dražší energii příliš mnoho ze svého blahobytu," řekl při setkání českých vědců s odborníky ze Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) generální ředitel této výzkumné instituce Roland Schenkel.
O nic optimističtější nebyl při setkání v budově prezídia Akademie věd v Praze ani Giovanni De Santi, ředitel Energetického ústavu patřícího pod JRC.
"Čekají nás obtížné časy: doby levné energie jsou pryč a nezdá se, že by se mohly vrátit," konstatoval. Jak dodal, neustále se zvyšuje závislost Evropské unie na dovážené ropě a zemním plynu. Tedy i na Rusku a Blízkém východě, které tyto suroviny dodávají.
Ubrat fosilní paliva
Kde bude Evropa, a tedy i Česká republika, brát energii v budoucnu?
Generální ředitel JRC Roland Schenkel nejdříve zdůraznil oficiální politiku Evropské komise, podle níž se má využívat celý energetický mix, který je k dispozici. Současně se však mají omezit fosilní paliva, protože při jejich spalování vzniká oxid uhličitý, který přispívá ke globálnímu oteplování planety.
Alternativní zdroje energie, od vodních a větrných elektráren po vývoj slunečních článků, sice Unie podporuje, ale jejich praktický význam se zvyšuje jen pomalu, připustil Schenkel.
Nechtěné i nutné reaktory
Pro Aktuálně.cz nakonec uvedl, že budoucnost se těžko obejde bez jaderných reaktorů. Což je v Evropské unii choulostivá otázka, která se nechává k rozhodnutí jednotlivým členským zemím. Některé z nich jaderné elektrárny využívají a jiné odmítají.
Podle výzkumů veřejného mínění pak jadernou energetiku odmítá více než polovina obyvatel Unie. Třetina obyvatel s ní souhlasí, ostatní nemají jasný názor.
Roland Schenkel připomněl, že kromě uranu se dá v jaderných reaktorech spalovat i plutonium z předchozího vyhořelého paliva a také thorium, jehož zásoby jsou zhruba trojnásobné proti uranu. Jeho těžba je však nákladná.
"Jaderné reaktory se stále vylepšují. Mohou nám sloužit do doby, než se začnou stavět fúzní elektrárny, anebo také ještě později, kdyby výzkum termojaderné fúze selhal," uvedl Schenkel.
| O termojaderné fúzi více čtěte: Projekt, jenž má získat energii z vodíku, se komplikuje |
Biopaliva nemají vytlačovat potraviny
Jinou současnou ožehavou otázkou jsou biopaliva, tedy zejména olej a líh ze zemědělských plodin. Jejich povinné přimíchávání do nafty a benzínu vytlačuje potravinářskou produkci, a podílí se tak na zdražování potravin.
"Bude zřejmě vhodné, aby se biopaliva získávala pouze z půdy, která není v současné chvíli obdělávána," poznamenal ředitel Energetického ústavu JRC Giovanni De Santi.
Česká zpráva pro vládu za pár dnů
Předseda Akademie věd ČR Václav Pačes zmínil, že vede nezávislou energetickou komisi, která má vládě v příštích dnech doporučit, jaké energetické zdroje se mají v budoucnu využívat.
"Jedno z našich doporučení bude znít, že vláda by měla podporovat jednotnou energetickou politiku Unie," řekl. Pro Aktuálně.cz pak vysvětlil, že tím myslí lepší propojení evropských přenosových sítí. "Ekonomicky i ekologicky bude výhodné, aby se energie vyráběla tam, kde pro to jsou nejlepší podmínky, a pak dopravila na místo spotřeby bez ohledu na hranice států," uvedl Pačes.
Ve čtvrtečním rozhovoru pro ekonomický deník E15 již předseda Akademie věd prozradil, že komise vládě doporučí podporovat jako efektivní společnou výrobu elektřiny a tepla, doporučí energetické úspory, i když těmi se růst poptávky po energii nedá zcela zastavit, a podpoří, ovšem opatrně, rozvoj jaderné energetiky.
Čtěte také:
- Fyzik Janouch: Evropa už ví - jádro prožívá renesanci
- Cena elektřiny půjde ruku v ruce s ropou, říká Roman
