Infobox
MĚSÍČNÍ PŘEDPOVĚĎ
Do 20. srpna
Má být oblačno až zataženo místy s deštěm či přeháňkami. V noci mohou
teploty klesnout k osmi stupňům, postupně se však bude oteplovat, takže na
konci druhé srpnové dekády teploty ráno zůstanou nad deseti stupni Celsia.
Podobně se bude postupně oteplovat i přes den, nejvyšší teploty stoupnou z
22 na 27 stupňů.
20. - 31. srpna
Posledních deset dnů letošních letních prázdnin by mělo být oblačných až polojasných. Občas i zaprší. Postupně se má dále oteplovat až k maximálním 28 stupňům v posledních srpnových dnech.
31. srpna - 10. září
Na první zářijovou dekádu předpovídají meteorologové polojasno s ojedinělými přeháňkami. Během deseti dnů se bude postupně ochlazovat z 26 stupňů, které se dají očekávat, až půjdou děti poprvé do školy, na 22 stupňů kolem 10. září.
Ke konci týdne se může rtuť teploměru šplhat až ke třiceti stupňům.
Změna počasí bude ale pozvolná. Dnes na našem území převládne hlavně oblačné počasí s občasnými přeháňkami, teploty se budou pohybovat většinou okolo 20 stupňů.
V úterý bude nejprve polojasno, pak se většinou zatáhne a místy může pršet. Četnější srážky se čekají na severu území. Riziko dalších lokálních povodní už je ale velmi malé.
Ve středu a ve čtvrtek se už bude oteplovat. Bude polojasno, objeví se však i přeháňky a bouřky.
Víkend hrozby nenaplnil
Srážky o víkendu byly nižší, než se předpokládalo. Lokální povodně tentokrát nepřišly.
Výstražná informace Českého hydrometeorologického ústavu varovala před tím, že během víkendu může napršet 10 až 40 milimetrů srážek na metr čtvereční. V horských oblastech až 60 milimetrů. Hrozily i nižší povodňové stupně.
Informace z ČHMÚ hovoří o tom, že v sobotu na většině území napršelo od nuly do 10 milimetrů. Na východní polovině republiky pak mezi 10 až 20. Na horách ojediněle spadlo 30 milimetrů. V neděli pršelo ještě méně.
Problematické vodní toky zůstaly bezpečně ve svých korytech. V sobotu platila pohotovost na řece Lužnici v Klenovicích, dnes ještě platí na této řece stupeň bdělosti. Na Labi přes víkend žádné stupně povodňové aktivity nebyly.
Co se stalo, co se má stát
Předtím, než začalo silně pršet zejména na severu Čech, se v ovzduší stalo toto: teplý vzduch, který se držel nad územím republiky, začal stoupat vzhůru a ochlazovat se. Při ochlazování se začaly vodní páry ve vzduchu srážet, a vytvořila se tak vrstva oblačnosti. Severní až severozápadní vítr potom zahnal nejvíce mraků nad hřebeny Krkonoš. Proto tam pršelo nejvíc.
Nyní může být déšť také vydatný, ale podle Jana Pavlíka z Českého hydrometeorologického ústavu nebude jako před týdnem foukat tak silný vítr, který by nahnal většinu oblačnosti nad jednu část území.
"Určitě bude pršet v sobotu," dodává Lukáš Kuběnka ze společnosti Meteopress.
Kolik bylo vody
Déšť z konce minulého a začátku tohoto týdne trhal rekordy.
Na Labské boudě napršelo za dvacet čtyři hodin - od pondělí, osmé hodiny ráno - 193 milimetrů srážek. V Peci pod Sněžkou to bylo 125 milimetrů. Obvyklý průměr se přitom pohybuje kolem 87 milimetrů za měsíc.
Jeden milimetr srážek představuje množství jednoho litru vody spadlé na jeden metr čtvereční. Na Labské boudě spadlo tedy v pondělí na jeden čtvereční metr celých 193 litrů vody.
Výrazné úhrny srážek spadly i v Libereckém kraji, kde na mnoha místech spadlo za stejnou dobu přes 90 milimetrů vody.
I na jiných místech republiky v pondělí výrazně zapršelo. Úhrny ale nebyly tak vysoké. Například na Churáňově napršelo 70 milimetrů, v Novohradských horách 60 milimetrů. Na Vysočině, na Moravě a ve východních Čechách se úhrny pohybovaly přibližně od 20 do 60 milimetrů. V západních a jižních Čechách bylo maximum asi 22 milimetrů.
Vzpomínka na rok 2002
Silné deště přinesly povodně i v srpnu 2002. Oproti těm letos posledním byly nesrovnatelně ničivější, patřily k nejhorším v historii.
Tehdejší situaci vysvětlují meteorologové tak, že nad územím republiky zůstala uzavřena studená fronta.
V červenci totiž většinou jednotlivé fronty, které přinášejí srážky od Atlantského oceánu, rychle přejdou nad naší republikou, a postupují dál na východ nebo k severovýchodu.
Jak se ale postupně pevnina ohřívá, vytváří se především nad ruským územím oblast tlakové výše. Tato výše vytváří pro vzduch jakousi neprostupnou zeď. V srpnu bývá nejrozsáhlejší, brzdí fronty přicházející od západu a odklání je na sever.
A právě tlaková výše a její neprostupnost byly hlavní příčinou povodní. Tlakové výše na východě a na severu vytvořily stěnu, která nepropustila studenou frontu dál, takže všechen déšť vypršel nad Českem.
"Letos trvaly silné deště jen krátce. Větší problém by byl, kdyby pršelo více dní, právě jako v roce 2002," řekl Kuběnka.
Srpen bude jiný
Ačkoliv je podle meteorologů srpen méně deštivý než červenec, letos tomu bude zřejmě naopak.
"S velkou pravděpodobností bude pršet i příští týden, nebo alespoň na jeho začátku, a teploty zřejmě nevyšplhají výš než na 25 stupňů Celsia," dodal Kuběnka.
