Praha - Jednou z klíčových pravomocí prezidenta je jmenování předsedy vlády, ať už po parlamentních volbách nebo v průběhu volebního období po pádu kabinetu.
Jan Švejnar už se minulý týden v České televizi nechal slyšet, že v případě pádu Topolánkovy vlády by dal znovu šanci ODS, aby sestavila vládní koalici.
V rozhovoru s Aktuálně.cz se však vyjadřuje kriticky k tomu, jak postupoval Václav Klaus při patu po předchozích volbách.
A: Mluvíte o ekonomice a slabých vládách, ale jak byste řešil povolební pat, který tady před dvěma lety vznikl? Kdybyste byl na místě Václava Klause?
V každé situaci jsou věci rozdílné. Tehdy bych jmenoval jako prvního pana Topolánka, protože byl předsedou strany, která získala nejvíce hlasů ve volbách. Ale jako druhého bych požádal pana Paroubka, protože byl předsedou strany, která měla druhý největší počet hlasů. Pokud by nebyly jiné okolnosti.
Čtěte předchozí části rozhovoru s Janem Švejnarem
A: Udělal tedy Klaus chybu, když dal šanci sestavit vládu i podruhé Topolánkovi?
Myslím, že nelze říkat, že to byla chyba. Je to otázka toho, že pan Klaus je čestným předsedou strany, kterou dvakrát požádal, aby sestavila vládu. To na něj vrhá světlo člověka, který nemusí být nezbytně nestranný.
A: Tehdy vznikl také pojem "přeběhlík", který se objevuje i nyní před prezidentskou volbou. KSČM navrhla zákon, který by odebral mandát tomu, kdo by začal podporovat jiné než stranické zájmy. Podepsal byste ho jako prezident?
Není dobré podepisovat zákony, stvrzovat věci tohoto typu zákonnými normami. Přeběhlíci jsou v demokracii otazníkem. Na druhé straně cílem je vytvořit silnou vládu. A zde by prezident - pokud se už vyjádří, že nestvrdí vládu, která je založená na přeběhlících, měl své slovo držet.
A: Jmenoval byste někdy jako prezident premiérem lídra strany, která volby nevyhrála?
V extrémní situaci o tom člověk může uvažovat. V roce 1935 fašistická strana Conrada Henleina získala nejvyšší počet hlasů a nakonec nebyla jmenována. Je to historicky dobrý příklad extrémní situace, kdy prezident zvažuje a bere v potaz otázky, které jsou širšího rozměru než aritmetický počet hlasů.
Hlasujte v anketě: Boj Švejnara a Klause den po dni? Vyberte, kdo je lepší
Komunisté by se měli omluvit
A: Vy už jste řekl, že do příští vlády byste KSČM nejmenoval. Ale kdyby nastala situace a vy jste měl jmenovat třeba jen jednoho ministra s průkazkou této strany, udělal byste to?
Takto jsem o tom neuvažoval. KSČM zatím není ve fázi, kdy chce být součástí vlády a já myslím, že situace v KSČM a ve společnosti nedošla do stádia, kdy by to pro nás bylo přijatelné.
A: Kdybyste byl poradcem předsedy KSČM, co byste doporučil?
Jakože poradce nejsem, myslím, že pro stranu, která rok co rok získává mezi deseti a dvaceti procenty hlasů, a která tudíž je stabilní silou, je žádoucí, aby se zreformovala tak, že ji společnost přijímá jako státotvornou. Pokud by bylo možné udělat obojí najednou, pak bych navrhl: Omluvit se a představit reformu strany.