Stojím v České Třebové a všude kolem pražce

Přehled fotografií
  • Výhled na Českou Třebovou z místní sjezdovky
  • Jednou z hlavních dominant České Třebové je nově opravené vlakové nádraží a s ním sousedící nový dopravní terminál.
  • Místní Depo kolejových vozidel (DKV) je známé od nepaměti po celém Česku (Československu). Patří k uctívaným poutním místům stovek železničních nadšenců.
  • Výtopna (pozdější depo) stála v České Třebové již od začátku železnice v tomto městě, tedy od roku 1845. Podle materiálů ČD Cargo měřilo třebovské nádraží 360 metrů, jeho součástí byly i dílny pro opravy vozů či zauhlovací zařízení. Zdejší výtopna měla v monarchii značný význam, neboť ležela na křižovatce železničních cest. (Snímek pochází z 30. let 20. století.)
  • Výstavba Olomoucko-pražské dráhy probíhala v letech 1842-1845. Na stavebních projektech úseků železnice z České Třebové do Pardubic pracoval známý železniční inženýr Jan Perner. Slavnostní zahájení provozu na celé trati proběhlo 20. srpna 1845. Podle tiskového materiálu ČD Cargo "příjezd slavnostního vlaku očekávali v České Třebové snad všichni".
  • Bezručovo náměstí prodělalo díky stavbě nového terminálu velké změny...
  • To má být Jan Perner
  • Železnice, jmenovitě pak pražce, jsou prorostlé do celé ěské Třebové.
  • Tu je z nich lávka přes potok...
  • Tu přístupová cesta k chatce...
  • Tu jako podsada ke skleníku...
  • Železniční pražce obsahují impregnační látky, dehet, těžké kovy a oleje.
  • Látky obsažené v pražcích mohou být nebezpečné při vdechování či přímém kontaktu s pokožkou.
  • Českotřebovští zahrádkáři však nedají na pražce dopustit.