Lucemburk - Registrovaný partner má nárok na vdovecký důchod po svém zesnulém druhovi a pojišťovna se nemůže vymlouvat na to, že její vnitřní předpisy něco takového neumožňují.
Soudní dvůr Evropských společenství (ESD) tak rozhodl v kauze německého divadelníka Tadao Maruka.
Ten v roce 2001 založil registrované partnerství s kostýmním výtvarníkem, který byl již od roku 1959 pojištěn u Zaopatřovacího ústavu německých divadelních scén.
Registrované partnerství
Když Marukův partner zemřel, zažádal pozůstalý o vdovecký důchod ve výši 6400 eur ročně.
Poté, co mu ho pojišťovna upřela, obrátil se Maruko na bavorský soud, který zase po Lucemburku chtěl vysvětlení, jak si vykládat směrnici o zákazu diskriminace v rámci sociálního zabezpečení.
Odmítnutí důchodu je podle ESD diskriminací na základě sexuální orientace. Ale jen v zemích, kde je registrované partnerství právně stejným aktem jako klasické manželství. Například ve Francii nebo Lucembursku by proto podobné zamítnutí bylo legální.
Registrované partnerství odsouhlasilo jako první Dánsko v roce 1989, Česko má podobnou normu od roku 2006. Například Španělsko šlo ale ještě o krok dál a umožňuje institut manželství osob stejného pohlaví.