Milovice (Nymbursko) – Vzácný druh korýše objevili vědci v bývalém vojenském prostoru Milovice na Nymbursku, kde se snaží o návrat velkých kopytníků do přírody. Podle ředitele společnosti Česká krajina Dalibora Dostála jde o listonohy letní, kteří jsou v České republice kriticky ohrožení. Podle něj unikátnost nálezu spočívá v tom, že se zde listonozi vykytují výhradně díky přítomnosti velkých kopytníků.
Kriticky ohrožený druh listonohů se podle vědců nachází na pastvině se zubry a divokými koňmi u Benátek nad Jizerou. Žije tam i žábronožka. "Oba druhy korýšů se dlouhodobě vyskytují také v jiných částech bývalého vojenského prostoru, kde se k obnově tůní používá těžká technika," řekl Dostál. Unikátnost objevu podle něj spočívá v tom, že se v této oblasti vyskytují jen díky přítomnosti velkých kopytníků. "Podmínky pro jejich existenci jsou zde udržovány naprosto přírodní cestou, bez nutnosti managementu s pomocí tanků či transportérů," uvedl Dostál.
Listonoh je podle Dostála extrémně citlivý na toxické látky obsažené ve veterinárních léčivech, která se podávají zvířatům. "Ošetřená zvířata velká množství těchto látek po dlouhou dobu vylučují v trusu, z něhož se dostávají do půdy a vody. Na pastvinách u nás proto listonohy nepotkáme," řekl Dostál. Milovická rezervace je výjimkou proto, že zde zvířatům nejsou podávány veterinární přípravky.
Listonoh letní je korýš, který dorůstá do velikosti přes deset centimetrů. Na první pohled působí velmi starobyle, podle Dostála se na planetě vyskytovali již před stovkami milionů let, ve stejné době jako trilobiti, a od té doby se jejich vzhled výrazně nezměnil. Velkou zajímavostí u listonohů jsou tři oči, mezi dvěma hlavníma očima je malé třetí oko. Tělo korýše obsahuje zhruba sto nohou, zadní část tvoří ocas zakončený dvěma štěty. Listonohové si živí převážně řasami, organickým materiálem ze dna kaluží a tůní a malými bezobratlými živočichy.
Listonoh letní se vyskytuje od Velké Británie po Rusko a přes Střední východ zasahuje až do Indie. Je aktivní v době od května do srpna, při dobrých podmínkách až do září. Zbývající část roku přežívá ve formě vajíček, která jsou schopna přečkat i desítky let ve vyschlém dně. Podobně jako u žábronožek, i u listonohů trvá vývoj od vajíčka po dospělé pouhé dva až tři týdny. V České republice obývá listonoh především náhradní stanoviště, zejména kaluže na polních cestách v bývalých i aktivních vojenských újezdech.
Ochránci přírody pracují na projektu návratu velkých kopytníků do bývalého vojenského prostoru. Na dvou pastvinách o celkové rozloze 160 hektarů nyní v rezervaci žije 30 dospělých divokých koní, šest dospělých praturů a osm dospělých zubrů.
