Praha - Velká koalice ODS a ČSSD chtěla vládnout Praze čtyři roky, vydržela ale jen dvanáct měsíců. Spojení dvou odvěkých rivalů provázely od začátku problémy.
Proti vzniku koalice protestovali voliči, vítěz voleb TOP 09 i někteří občanští a sociální demokraté. Platnost voleb byla několikrát napadena a projednávala se až u Ústavního soudu.
A situace se neuklidnila ani po oficiálním zpečetění dohody - spory v koalici se naplno projevily na jaře, kdy spolu strany vedly smírčí řízení.
Na podzim se navíc vystupňovaly neshody mezi dvěma křídly občanských demokratů, které vyústily až v pád koalice. Prahu tak od konce listopadu řídí nová koalice mezi ODS a TOP 09.
Koalice je jasná. Nebo ne?
Volby do pražského magistrátu ovládla TOP 09, která získala 26 křesel v zastupitelstvu. O jejím volebním lídrovi Zdeňku Tůmovi, který získal nejvíce hlasů, se hovořilo jako o novém pražském primátorovi. Zdálo se jasné, že TOP 09 se spojí s ODS, druhou v pořadí.
Jenže v průběhu jednání to jasné být přestalo. ODS totiž chtěla místo primátora a kvůli požadavkům TOP 09 se nehodlala zbavit lidí z dosluhujícího vedení radnice. Měsíc po volbách už bylo ujednáno - ODS se spojí s ČSSD.
Dohromady získali 34 křesel. S jedním však nemohli počítat hned zpočátku. Jako protest proti velké koalici se svojí stranou odmítl hlasovat sociální demokrat Jiří Dientsbier ml.
Primátorem se stal Bohuslav Svoboda z ODS. Obě strany dostaly pět míst v radě. Poslední místo koalice vyhradila pro TOP 09, ta ale post opakovaně odmítala.
Dohodu provázely protesty Pražanů. Nespokojení voliči demonstrovali, tisíce se jich podepsaly pod Listopadovou výzvu proti koalici. Ustavující jednání zastupitelstva kvůli hlasitým protestům málem nezačalo. Nebylo to však nic platné. 30. listopadu byla koalice zpečetěna.
Nejistota však na magistrátu panovala ještě několik měsíců. Zelení, SNK-ED a Věci veřejné totiž napadli volby u soudu. Malým stranám se nelíbilo nové rozdělení Prahy na sedm volebních obvodů.
Kvůli němu se nedostaly do zastupitelstva, přestože získaly 5 procent hlasů. Hned v listopadu ale stížnost zamítl Městský soud v Praze, na konci března došel k zamítavému verdiktu i Ústavní soud.
Koaliční spor o posty
První velký rozkol v koalici přišel už v dubnu. Sociální a občanští demokraté se mezi sebou přeli o místa v dozorčích radách městských podniků nebo o nové zástupce ředitele magistrátu.
Neshodli se ani na obsazení volného místa v radě. ČSSD navíc obvinila radní svého partnera, že špatně pracují a koaliční smlouvu prosazují příliš pomalu. Spor na konci dubna vyústil až ve smírčí řízení.
Pokud by se strany do měsíce nedohodly, bylo by možné vypovědět koaliční smlouvu. K dohodě sice nedošlo, žádná ze stran ale o konec spolupráce neusilovala. Primátor Bohuslav Svoboda proto na podzim prohlásil smírčí řízení za ukončené.
V této souvislosti se objevily informace o sporech také uvnitř ODS. Podle nich část občanských demokratů podporuje primátora Bohuslava Svobodu, část se kloní spíše k předsedovi pražské ODS Borisovi Šťastnému.
Válka v ODS vedla ke konci koalice
Jak vážné spory mezi dvěma klikami občanských demokratů jsou, se ukázala během podzimu. Podle informací Aktuálně.cz primátor Svoboda už od září tajně jednal s TOP 09 o možném spojenectví. Svobodovi protihráči se o primátorově aktivitě dozvěděli a rozhodli se ho předběhnout.
Boris Šťastný 21. listopadu navrhl vypovědět koaliční smlouvu s ČSSD a začít jednat s TOP 09. Oficiálně kvůli tomu, že sociální demokraté špatně hospodaří a zadlužují Prahu. Zdroje v kuloárech ale mluvily spíše o tom, že je potřeba zbavit se Svobody v čele radnice.
V jednáních byli ale nakonec úspěšnější lidé kolem primátora. Už 24. listopadu primátor podepsal koaliční dohodu s TOP 09 a místa v radě získal pro své příznivce. Své podpisy pod novou koaliční smlouvu nakonec připojili téměř všichni občanští demokraté.
Po roce vládnutí velké koalice má Praha nové vůdce. Podívejte se:
V nové koalici s TOP 09 uhájil Svoboda primátorský post. Kromě něj má ODS ještě dva náměstky a dva radní. TOP 09 získala většinu v radě - má dva náměstky a čtyři radní.
Válka mezi dvěma křídly ODS tím ale neskončila. Noví radní nebyli ve funkci ještě ani týden a už kompletně převolili dozorčí radu dopravního podniku. Lidé z okolí Šťastného Milan Richter, Dalibor Mlejnský a Marek Ječmének byli nahrazeni politiky loajálními primátorovi.
Svoboda chtěl také odvolat předsedu pražských zastupitelů za ODS Rudolfa Blažka. Dlouholetý zastupitel a někdejší náměstek primátora Béma raději sám odstoupil.
Jen několik dní po Blažkově rezignaci odstoupil z funkce předsedy pražské ODS Boris Šťastný. Stalo se tak po jednání lídrů pražské ODS s premiérem Petr Nečasem.
Personální bouře po rozpadu koalice ale zasáhly například i dlouholetého pražského politika sociální demokracie Petra Hulínského. Ten rezignoval na pozici předsedy pražské ČSSD.
