Praha - Na začátku byla náhoda: policisty zaujalo, jak internetová televize Stream tepe do pražských taxikářů. Dokumentarista Janek Rubeš tam dlouhodobě natáčí videa, na nichž si taxikáři za dvoukilometrovou cestu ze Staroměstského náměstí klidně naúčtují tisícovku.
Přitom podle městem regulovaných cen by se za tyto peníze měli se zákazníkem otočit i s rezervou na letiště a zpět.
Někdy na jaře si pražští detektivové řekli, že by to mohl být případ přesně pro ně. V úterý jejich několikaměsíční, přísně utajené pátrání skončilo zatýkáním na Staroměstském náměstí.
Obviněných je šest taxikářů a jeden bývalý úředník, který jim za úplatky poskytoval krytí před kontrolami z magistrátu.
Aktuálně.cz a HN se podařilo zjistit dosud neznámé podrobnosti případu, který je vůbec prvním, kdy policie dokázala sesbírat důkazy o předražování jízd. Potřebovala k tomu desítky figurantů i skutečných turistů, ochotných třeba i v noci těsně před odletem z Prahy – a za přítomnosti soudce – dosvědčit, kolik za cestu na Ruzyň zaplatili.
"Já jsem ve funkci teprve od roku 2014. Ale ani starší kolegové takový případ nepamatují," říká Jan Lelek, šéf Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, jenž na kauzu dohlíží.
Otipovat cizince. A zapnout turbo
Policisté si od začátku dali dva hlavní úkoly. Zaprvé: neprozradit se. Taxikáři nesměli pojmout ani stín podezření, že po nich jdou detektivové. Nebo že turisté, které vozí, jsou často ve skutečnosti cizinci, které se policistům – většinou přes své známé – podařilo přemluvit ke spolupráci.
Nizozemci, Rusové, Němci, Japonci... Taxikáři v obavě z magistrátních kontrol, kdy se rovněž používají čeští figuranti vydávající se za cizince, používají různé triky. Třeba na turistu nečekaně promluví česky a sledují jeho reakci. Nebo neberou každého: když jim přijde člověk podezřelý, nebo když odhadnou, že jde o cizince znajícího skutečné ceny taxíků, odmítnou ho.
Pakliže zákazník tímto testem úspěšně prošel, řidiči buď skrytě zapnuli takzvané turbo zrychlující taxametr, nebo se jednoduše předem s klientem dohodli na ceně. Většinou mnohonásobně vyšší, než kolik stanovují tabulky.
Druhý úkol zněl: nasbírat tolik předražených jízd, aby se jednalo o trestný čin. Pod pětitisícovou škodu jde totiž jen o přestupek. Takže policisté by museli každému ze šestice taxikářů dokázat velké množství okradených turistů. Pokud by taxikář předražoval jednu jízdu o 500 korun, policisté by potřebovali zmapovat ještě dalších devět případů.
Na úplatky se férově skládali
Nakonec to u všech taxikářů nebylo potřeba, protože do hry vstoupil úředník z magistrátu, k němuž se sbíhaly informace o chystaných kontrolách zaměřených na nepoctivé jízdy. Policisté zjistili, že taxikáři se tomuto muži skládali na úplatky za včasná "echa".
A to společně s dalšími poznatky umožnilo vyšetřovat taxikáře spolu s úředníkem jako organizovanou skupinu, kde striktní limit pětitisícové škody u všech obviněných neplatí. Kdo tím úředníkem je a na jaké pozici pracoval, státní zastupitelství nezveřejnilo. "Nejedná se o současného pracovníka magistrátu," řekl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.
Ani částka, o niž taxikáři cizince obrali, není závratná. Státní zástupce Lelek ji sice nechtěl vyčíslit, paragraf, podle něhož jsou taxikáři obvinění, mluví maximálně o 50 tisících.
Ale opět: podle informací Aktuálně.cz a HN bylo pro policisty důležitější, že si ověřili, že běžné taxikářské praktiky můžou podle zákona skončit obviněním z podvodu. Takže podobná vyšetřování budou moci vést i v budoucnu.
Moment, ještě neodlétejte
Problémem byla pro policisty značná „spotřeba“ figurantů a mnoho neúspěšných akcí. Žádného nastrčeného turistu nemohli použít dvakrát, aby ho taxikáři neprohlédli.
Policisté nemohli znovu použít ani figuranta, který měl jet s vytipovaným taxikářem, ale ten kšeft na poslední chvíli přepustil jinému – takovému, o kterého policisté neměli zájem.
Policisté také museli taxikáře, u nichž věděli o předražování, neustále sledovat, což si vyžadovalo průměrně kolem deseti detektivů na jednoho taxikáře.
Když taxikář naložil skutečného turistu, ne jen nastrčeného figuranta, a vezl ho třeba právě na letiště, detektivové se vydali za ním. Pak často přímo v letištní hale nic netušící turisty oslovovali a vysvětlovali jim, oč jim jde.
Přímo na místě musel být kromě tlumočníka i soudce, před nímž turisté stvrdili rukou psanou výpověď, kolik za cestu zaplatili. Tento zápis za přítomnosti soudce má totiž stejnou hodnotu jako pozdější výpověď u soudu, kam by například turisté z Jižní Ameriky nebo z Japonska těžko někdy dorazili.
Reakce prý byly takřka vždycky vstřícné – proslulost pražských taxikářů, kteří podle magistrátních údajů předražují každou desátou jízdu, se k nim už většinou donesla.
