Plzeňská práva bojují o svou další existenci

ČTK ČTK
31. 10. 2011 19:57
Právnická fakulta v Plzni podala žádost o prodloužení akreditace svých oborů
Foto: Ludvík Hradilek

Plzeň - Právnická fakulta plzeňské univerzity podala na ministerstvo školství žádost o prodloužení akreditace magisterského i bakalářského oboru po červnu 2012.

Informovali o tom děkan Květoslav Růžička a proděkan Vilém Knoll, který akreditační spis předal.

Fakulta potřebuje schválit existenční dokument co nejdříve, nejpozději počátkem příštího roku, aby mohla vyhlásit přijímací řízení na nový akademický rok 2012/13.

Další osud instituce, kterou stále doprovázejí dozvuky předloňské aféry, kdy se potýkala s podivným přijímáním studentů, opsanými pracemi a nestandardně rychlým studiem, je nyní v rukou akreditační komise, jež bude o reakreditaci magisterského i bakalářského oboru rozhodovat koncem listopadu nebo ledna.

Termín přihlášek by se posunul

Plzeňská práva zatím neví, kdy komise dokument projedná. Jednat by mohla už 21. až 23. listopadu. Další termín připadá až od 30. ledna do 1. února 2012. To je pro fakultu nejzazší termín. Uchazečům o studium by se ale musel posunout termín pro podání přihlášek z konce února do března nebo později, což podle rektorky Západočeské univerzity Ilony Mauritzové lze.

"Doufáme, že jsme splnili veškeré podmínky pro to, abychom mohli mít nadále akreditaci," řekl děkan. Fakulta nepočítá s tím, že ministerstvo reakreditaci neschválí. "Muselo by se to řešit, všechno se dá vyřešit," uvedl děkan. Výuka by se podle něj nemohla dočasně přerušit a je otázkou, zda by probíhala na jiných školách nebo v Plzni.

"Pokud bude materiál kompletní, budou v něm jednoznačné posudky, nebude třeba nic doplňovat a diskuse povede k jednoznačnému rozhodnutí, tak není důvod něco protahovat a na něco čekat," uvedla šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Spis projednají odborníci

Práva měla komisi podle usnesení dát do konce října veškeré podklady o studiu včetně smluv s pedagogy a zároveň žádost o reakreditaci.

Komise chtěla dokumenty v říjnu také kvůli tomu, že v té době by se měla do registru docentů a profesorů vkládat nová data, a bude tak možné ověřit, zda odpovídají údaje o úvazcích akademiků. Komise má na projednání spisu až 120 dní a může jednání přerušit.

Spis bude nejprve projednávat akreditační komise v pracovních skupinách, v níž jsou odborníci na daný obor. Ti ho posoudí a sepíšou návrhy závěrů k jednání "velké akreditace". Velká akreditační komise pak předá návrh ministerstvu školství, vysvětlil Růžička.

Růžička potvrdil, že dokument, který je "nejobsáhlejší a nepreciznější za historii fakulty", už projednala a schválila vědecká rada a akademický senát fakulty a s předstihem si ho prohlédla také rektorka a její tým. Vedení ZČU ho neschvalovalo, ale souhlasilo s ním, dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

teď

V Paříži dokončili zabezpečovací práce na katedrále Notre-Dame

V Paříži skončily práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily v sobotu francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

"Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, které začaly 16. dubna 2019 (den po požáru), byly úspěšně završeny v souladu se stanoveným harmonogramem," citovala agentura AFP z úředního komuniké. Katedrála je nyní zcela zabezpečená. Předchozí fáze zahrnovala odstranění lešení, které bylo na místě v době požáru, odmontování a odvoz velkých varhan, zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.

Souběžně s tím se připravovala fáze obnovy, uvádí komuniké. První restaurační práce by měly začít nadcházející zimu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že rekonstrukce katedrály by měla být hotova do pěti let. Podle AFP už je ale jasné, že se stavební práce nepodaří ve stanovené lhůtě dokončit.

V hlavní lodi katedrály se má 16. dubna 2024 znovu sloužit mše, jak loni v prosinci oznámil generál Jean-Louis Georgelin. Tohoto bývalého náčelníka generálního štábu Macron před časem pověřil dohledem nad rekonstrukcí chrámu. Nyní se připravuje vypsat řízení na výběr podniků, které se budou na obnově chrámu podílet. Na začátku září také podle komuniké začalo hloubkové čištění interiérových stěn a podlah.

Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části této středověké budovy. Příčina požáru ještě nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci nebo nedopalek cigarety. Památku chráněnou organizací UNESCO před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Při požáru se uvolnilo několik desítek tun olova z konstrukce gotické budovy, které i v podobě toxického olověného prachu zamořilo okolí. Prostranství u katedrály proto muselo projít hloubkovým čištěním.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam zakázaných anabolik se rozroste o 53 nových látek. Počítá s tím návrh, který v pondělí projedná vláda

Nově budou na seznamu například buserelin, deslorelin a gonadorelin, které jsou součástí registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Změna reaguje na nové látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které odhalují policisté a celníci. Jejím cílem je zabránit jak nabídce, tak i zneužívání těchto preparátů. 

Nové látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem zneužívají podle předkladatelů návrhu nejen profesionální, ale i amatérští sportovci a další veřejnost. "Výroba těchto látek probíhá nelegálně bez kontroly státních orgánů, čímž je významně zvýšeno riziko ohrožení zdraví jejich uživatelů, a to zejména z dlouhodobého hlediska," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Připomnělo, že dopingové látky mohou mít vedlejší účinky, které se nemusí projevit hned, ale až o několik let později.

Výroba, přechovávání, nabízení, prodej či poskytnutí anabolik obsažených v příslušném nařízení vlády je trestným činem, za který hrozí v základní sazbě až roční vězení. Při spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí lze pachateli uložit až 12 let odnětí svobody.

Stávající seznam zakázaných anabolik nabyl stejně jako trestní zákoník účinnosti 1. ledna 2010 a od té doby na něj žádné nové látky nepřibyly. "Naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji," upozornilo ministerstvo.

Seznam nových látek ministerstvo konzultovalo s policií, celníky a Antidopingovým výborem ČR. Vychází také ze seznamu, který vede Světová antidopingová agentura (WADA). "Tyto látky nemají využití v chemickém, farmaceutickém či jiném průmyslu. Jejich případné využití pro výzkumné, vědecké či velmi omezené terapeutické účely bude umožněno pouze v konkrétně stanovených případech," uzavřel úřad. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly Dny NATO, v okolí se tvoří kolony

Společným seskokem českých a polských parašutistů s vlajkami v sobotu na letišti v Mošnově na Novojičínsku začaly dvoudenní Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Po oba dny je v osmihodinovém programu připraveno mnoho dynamických ukázek na zemi i ve vzduchu. Kromě toho mohou lidé vidět na zemi řadu atraktivních strojů, mezi nimi poprvé víceúčelový letoun F-35 Lightning II nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.

V okolí letiště se i letos tvoří kolony aut, vzhledem k omezené kapacitě akce ale nejsou tak dlouhé jako v jiných letech. Operátor speciální policejní linky Michal Tichý řekl ČTK, že kolony ze všech stran dosahují maximálně tří kilometrů.

Dny NATO jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Na akci se představují armádní, bezpečnostní a záchranářské jednotky ze 17 zemí. Speciální partnerskou zemí je letos Švédsko.

Vstup na dvoudenní akci, která se koná nedaleko Ostravy, je zdarma. V minulosti ji navštěvovalo i přes 200 tisíc lidí, mnoho i ze zahraničí, zejména z Polska a Slovenska. Loni musely být Dny NATO kvůli koronavirové pandemii bez diváků v místě akce, lidé mohli program sledovat v televizi a na internetu. Letos je počet diváků omezený maximálně na 40 tisíc každý den.

Kvůli kontrole počtu lidí si letos návštěvníci poprvé museli předem pořídit vstupenky. Jsou sice nadále zdarma, ale lidé zaplatili 15 korun jako servisní poplatek. Musí rovněž mít potvrzení o bezinfekčnosti, tedy očkování proti covidu-19, prodělání nemoci nebo negativním testu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy