Ledovce byly na Šumavě mnohem déle, než se myslelo

ČTK ČTK
4. 6. 2011 9:47
Tundra jako za polárním kruhem, silné větry, velké sněhové smrště. Tak vypadala kdysi Šumava
Jezero Laka
Jezero Laka | Foto: Zuzana Hronová

Plzeň - Daleko přesnější informace o vývoji šumavské krajiny v oblasti Prášilského jezera a jezera Laka dostane nyní běžný uživatel Šumavy díky unikátnímu desetiletému výzkumu vědců.

Odborníci z katedry geografie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity (ZČU) a dalších odborníků z Akademie věd a vědeckých pracovišť v ČR, Polsku, Francii a na Slovensku sesbírali unikátní data odhalující, jak vypadaly a kdy zmizely poslední ledovce ze Šumavy.

"Dnes informační tabule říkají, že území vzniklo činností ledovce. My dodáme další informace o tom, jak se to území celkově vyvíjelo za těch posledních 20 000 let. Další výzkumy jsou zaměřeny na to, jak rychle a jak moc se pohybují skalní bloky v těch karových stěnách a podobně," vysvětluje Pavel Mentlík z plzeňské katedry.

Původně měli vědci data o tom, že zalednění na Šumavě skončilo před 15 000 lety. "My jsme zjistili, že probíhalo ještě před 14 000 i 12 500 lety. A fakt, že zalednění tam probíhalo před 14 000 lety je naprosto ojedinělá informace," řekl Mentlík.

Šumava kdysi: tundra jako za polárním kruhem

Důkazem je morénový val, tedy kamenný val vzniklý ledovcovou činností, jehož numerickým datováním vědci zjistili, že vznikl před 14 000 lety.

"Území bylo bez lesa a porostu, ledovec tlačil před sebou materiál a vytvářel před sebou morénové valy. Byla tam v podstatě taková tundra jako za polárním kruhem, tedy velmi tvrdé podmínky. Foukaly tam velmi silné západní větry, byly velké sněhové smrště," popsal Mentlík.

Prášilské jezero
Prášilské jezero | Foto: Zuzana Hronová

Postupně se ale začalo oteplovat. Ledovec před 15 000 lety vyplňoval celé údolí, pak se postupně zmenšoval a před 12 000 lety roztál.

Je zajímavé, že to bylo v období, kdy třeba v Alpách a Krkonoších ledovce ještě rostly a byly docela velké. To je právě to, co bude pravděpodobně předmětem dalších diskusí a obecného zájmu, doplnil vědec.

Další ledovce na Šumavě se nacházely například u Malého Javorského jezera v Bavorsku a u Plešného jezera, byly do dvou tří kilometrů.

Výzkum lze použít pro globální oteplování

Výzkum začal nyní desetičlenný tým představovat na mezinárodních fórech.

"Publikovali už jsme tři články v prestižních časopisech a ohlasy byly hodně kladné. Poté jsme dostali výsledky numerického mapování, což jsou přesná data, jak a kdy ta která fáze zalednění probíhala, jak se krajina vyvíjela a po srovnání výsledků s alpskou oblastí a severní Evropou se teď snažíme výsledky prezentovat," uvedl Mentlík.

Výzkum lze využít při posuzování zalednění, tání ledovců i globálního oteplování. "Z Grónska a Špicberků tají ledovce a ta chladná a sladká voda se tam dostává a klesá dolů, a tím se proud udržuje v cirkulaci," vysvětlil vědec. Pokud se tam podle něj vody rozlije hodně, tak se v tom místě proud přeruší a cirkulace se zastaví. Tím pádem se přestane Evropa oteplovat a země se takto několikrát vracela do ledové doby.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sanitka srazila v Praze na přechodu chodkyni, žena je vážně zraněná

Vážná zranění utrpěla ve středu večer chodkyně, kterou na pražských Vinohradech srazila převozová sanitka, řekla mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby Jana Poštová. Policisté zjišťují okolnosti nehody a žádají případné svědky, aby se jim přihlásili, uvedla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová.

Auto osmadvacetiletou chodkyni srazilo na křižovatce Anglické a Londýnské ulice kolem 19:40, řekla policejní mluvčí. Neupřesnila, zda se nehoda odehrála na přechodu.

Záchranáři sraženou ženu odvezli do nemocnice. "Utrpěla mnohočetná poranění," uvedla Poštová. Zdůraznila, že se nejednalo o vozidlo pražských záchranářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy