Olomouc - Majitel sítě Amsterdam shopů v Česku Artur Slawomir Kamedula se definitivně vyhnul nástupu do vězení.

Olomoucký okresní soud mu tento týden trest prominul na základě prezidentské amnestie.

Stihl to přitom na poslední chvíli, Kamedula měl podle jeho předchozího rozhodnutí nastoupit do vězení na začátku února. Zodpovídat se tam měl za šíření toxikomanie. Soudy jej potrestaly dvěma lety vězení, část trestu si již odpykal ve vazbě.

Do České republiky však tento polský občan nesmí, trest vyhoštění mu platí i nadále.

"Soudkyně rozhodla, že odsouzený Artur Slawomir Kamedula je účasten amnestie prezidenta republiky. Znamená to, že se mu promíjí zbytek nevykonaného trestu odnětí svobody v době trvání dvou let. Část si již odseděl ve vazbě, více jak rok měl ještě vykonat," řekl předseda olomouckého okresního soudu Michal Jelínek.

Amnestie se přitom týká pouze trestu vězení. Soudy mu původně kromě něj uložily i šestiletý trest vyhoštění z Česka a propadnutí finančních prostředků zajištěných na jeho účtu ve výši téměř milionu korun a 10.000 eur (cca 250.000 Kč). Na to se však podle soudce Jelínka amnestie nevztahuje.

"Odsouzení se musí brát jako celek. Pokud bylo uloženo více trestů, tak se na dotyčného hledí, jako by nebyl odsouzen, až nastane účinek u všech trestů, které byly uloženy," doplnil Jelínek.

Čistý trestní rejstřík bude tedy muž v České republice mít až po uplynutí šestiletého vyhoštění.

Konec případu žalobkyni zklamal

Případ Kameduly byl v zemi průlomový. Za tuto trestnou činnost před soudy do té doby nikdo nestál, navíc jeho potrestání pomohlo podle žalobkyně k vymýcení shopů nabízejících pod hlavičkou sběratelských předmětů syntetické drogy.

Konec tohoto případu žalobkyni zklamal. "Měli jsme s tím práci, byli jsme rádi, že se to objasnilo a teď se to mine účinkem. Prezident má ale takové právo, takže se tomu musíme podřídit," řekla státní zástupkyně Lenka Kremzerová, která měla případ na starosti.

Majitele Amsterdam shopů v Česku soudy potrestaly za to, že ve svých prodejnách nabízel syntetické drogy označené za sběratelské předměty.

Podle znalců tyto předměty obsahovaly návykové látky. Jejich účinky přirovnali k pervitinu, extázi či marihuaně.

Obžaloba Kamedulu postavila před soud za to, že ke zneužívání těchto předmětů sváděl zájemce prostřednictvím reklam v rádiích a na svých internetových stránkách.

V době, kdy shopy provozoval, totiž ještě neplatila novela zákona, která by tyto látky obsažené ve "sběratelských" předmětech zakazovala.