Ostrava - Iveta Červeňáková se dočkala po letech soudních sporů odškodnění za nechtěnou sterilizaci. Domluvila se na něm s Městskou nemocnicí v Ostravě, kde zákrok v roce 1997 podstoupila.

Obě strany se dohodly, že částku nezveřejní. Stalo se tak poté, co se měl případem znovu zabývat kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu Vrchní soud v Olomouci. Po dohodě obou stran bylo jednání zrušeno.

"Dohodli jsme se na uzavření dohody, respektovali jsme nařízení soudu. Další podrobnosti po vzájemné domluvě zveřejňovat nebudeme. Pro nás je tímto tato záležitost definitivně uzavřena," řekl mluvčí nemocnice Jiří Maléř.

Ačkoli nemocnice částku nechce zveřejnit, jde zřejmě o půl milionu korun, které ženě již dříve přiřkl krajský soud.

Lékaři ženě provedli sterilizaci 7. července 1997. Žena tvrdila, že o zákroku nebyla řádně poučena a nevěděla, co obnáší. Na operačním sále prý podepsala jen souhlas s císařským řezem. Rodila tehdy druhé dítě, a to podruhé císařským řezem.

Žena se o tom, že už nemůže mít děti, údajně dozvěděla až o sedm let později. Domnívala se, že má v těle instalované jen antikoncepční tělísko. Když navštívila lékaře, aby jí ho odstranil, protože chce další dítě, dozvěděla se pravdu.

Případem se soudy zabývaly několik let. Ostravský krajský soud původně ženě na základě její žaloby na ochranu osobnosti přiznal odškodnění půl milionu korun. Vrchní soud v Olomouci však v roce 2008 přiznal ženě jen omluvu a nárok na peníze označil za promlčený.

"Žalobkyně své právo na náhradu neuplatnila v tříleté promlčecí době, a to od provedení sterilizace, což bylo 7. července 1997. Proto jí toto právo nemůžeme přiznat," uvedl tehdy předseda senátu Vojtěch Brhel.

Kauzu vrátil k přezkoumání Nejvyšší soud

Kauza se nakonec dostala až k Nejvyššímu soudu, který v polovině letošního roku rozhodl, že se olomoučtí soudci dostatečně nezabývali tím, zda námitka promlčení v tomto konkrétním případě neodporuje dobrým mravům.

Vrchnímu soudu nařídil, aby případ projednal znovu. Mělo se tak stát v říjnu. "Jednání ale bylo odročeno na neurčito, neboť účastníci řízení sdělili soudu, že jednají o mimosoudní dohodě," uvedl mluvčí soudu Petr Angyalossy.

Podobných případů je v Česku více. O problému romských sterilizací se v Česku začalo hovořit na podzim 2004, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací Romek. Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím také v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku.