Břeclav - Na stanovení záplavových oblastí doplácí Břeclav s pětadvaceti tisíci obyvatel.
V katastru města je rozlehlá pasivní záplavová oblast, kde sice stavět lze, ale až 50 centimetrů nad úrovní stoleté vody.
Podle místostarosty Jaroslava Parolka (ČSSD) se však naneštěstí v Břeclavi limity dané záplavovým územím sešly s požadavky na ochranu orné půdy. "Chybí tak plochy pro jakýkoliv rozvoj, ať bytový či průmyslový," řekl Parolek.
Podle místostarosty přehodnotilo ministerstvo zemědělství kvalitu jednotlivých polí, kterou udává takzvaná bonita. Polnosti, které dřív měly dvojku, patří nyní mezi nejvíce chráněné půdy. Lány dřív hodnocené známkou tři mají v současnosti dvojku. "Na nejkvalitnějších půdách přitom nesmíte stavět," uvedl místostarosta.
Dbát na hranici stoleté vody
U ostatních pozemků potenciální stavebníky omezuje nutnost dbát na hranici stoleté vody. Podle Parolka to přitom může citelně zasáhnout i domy, které v Břeclavi dávno stojí, pokud by se je jejich majitelé rozhodli rekonstruovat.
"Například břeclavská nemocnice, která je postavená 20 let, má veškeré technické zázemí ve sklepech v podzemí. Nevím, jak by se tato nemocnice podle současné legislativy mohla rekonstruovat," dodal místostarosta.
Podle něj je chyba právě v tom, že zatímco dřív se "povolovalo úplně všechno a mohlo se stavět téměř v korytě řeky", nyní panují striktní pravidla.
Změny přístupu k záplavám a stavění přirovnal k tomu, jak se v regionu přistupuje k bobrovi. Na Moravě dřív vyhubené zvíře se sem k velké radosti ochranářů začalo v 80. letech 20. století vracet.
V Břeclavi však bobří rodiny postupně tak proděravěly hráze na břehu Dyje, že by to podle vodohospodářů při záplavách mohlo způsobit vážné potíže včetně podmáčení. Hráze proto dělníci v posledních letech zpevňují - někde lomovým kamenem, jinde ocelovými tyčemi. "Na jedné straně ho chráníme, na druhou stranu mu tam znemožňujeme bydlet," podotkl místostarosta.
Podle něj by bylo lépe Břeclav chránit například před osmdesátiletou vodou. Pak by byl možný i další rozvoj města.
