Brno – Téměř před rokem odhlasovalo brněnské zastupitelstvo na české poměry unikátní experiment. Padesáti sociálně slabým rodinám z ubytoven nebo azylových domů nabídlo městský byt za nájem ve výši dávek na bydlení. Magistrát dál sledoval, jestli si byt za daných podmínek udrží.
Padesátku rodin město vylosovalo z více než čtyř stovek, u kterých sociální pracovníci konstatovali takzvanou bytovou nouzi. Tedy stav, kdy lidé bydlí v naprosto nevyhovujícím prostředí nebo jim hrozí ztráta střechy nad hlavou.
Brněnský magistrát od loňského léta začal rodiny stěhovat do opravených městských bytů, všech padesát rodin by mělo mít nový domov nejpozději do dubna.
"Z předražené ubytovny jsme chtěli pryč, zkoušeli jsme získat nájem snad v šedesáti nebo sedmdesáti bytech. Všude nás ale s dětmi odmítli," říká v – zatím skromně zařízeném – bytě nedaleko historického centra Brna Nikola Rácová.
Příběh Nikoly, která šest let bydlela s pěti dětmi na ubytovně za 17 tisíc měsíčně, v následujících dnech přinese deník Aktuálně.cz.
Součástí projektu Rapid Re-Housing, jenž lidem často z vyloučených lokalit s bydlením pomáhá, je také dalších sto rodin, které poslouží jako kontrolní skupina k porovnání, jestli se lidem s přidělenými byty jejich složitá situace zlepšila – zda se u nich například snížila nezaměstnanost nebo školní absence u dětí.
Co obsahuje brněnská strategie sociálního začleňování?
Brněnští zastupitelé plán rady schválili v polovině března. Strategie pro období 2016-2019 počítá v první řadě s nalezením vhodného bydlení pro rodiny v tíživé sociální situaci. Celkem se 180stránkový dokument zaměřuje na pět oblastí: Bydlení, strategii vzdělání, zaměstnanost, prevenci a integraci cizinců. Brno díky němu získá 800 milionů z evropských fondů. Polovinu dostane město, druhou neziskové organizace, které se zaměřují na práci se sociálně znevýhodněnými lidmi. Strategie si klade ambiciózní cíl – vymýtit chudobu, bezdomovectví a sociální vyloučení.
První pokroky
Projekt je součástí širší strategie sociálního začleňování s ambiciózním cílem ukončit bezdomovectví a dostat Brňany v nouzi do normálních bytů. Brno na plán Rapid Re Housing získá z evropských fondů tři miliony korun. "Nejčastěji dostaly byt matky samoživitelky s dětmi. Brno má s ubytovnami a azylovými domy problémy, které je potřeba řešit," popisuje zastupitel Martin Freund (Žít Brno), jenž má projekt, na kterém se podílejí i další partneři, na starosti.
Podle sociálního pracovníka Adama Fialíka, který se na projektu Rapid Re-Housing podílí, jsou už u prvních rodin znatelné pokroky. "Někteří klienti si už našli práci. Jsou to ale jen dílčí věci, první vylosovaní se stěhovali teprve před čtyřmi měsíci," vysvětluje.
Město padesátce rodin nabídlo roční nájemní smlouvu a navštěvují je sociální pracovníci, kteří se zaměřují hlavně na to, aby si lidé byt dál udrželi. "Je zvykem, že pokud nenastanou žádné problémy, jako například zadluženost nebo spory se sousedy, smlouva se bude dál prodlužovat," dodává Fialík.
Nájem za poskytnuté městské byty je stejně vysoký jako dávky na bydlení, které by rodina jinak pobírala. Peníze na bydlení úřad práce přeposílá každý měsíc rovnou do městské kasy. Tím chtějí radní eliminovat zneužívání dávek.
Sociální demokraté nevyslyšeli svou ministryni
Schválení strategie sociálního začleňování v zastupitelstvu loni v březnu doprovázela rušná debata. Pro plán nehlasovala ODS a tehdy opoziční TOP 09 (strana se do rady města dostala až po koaliční krizi v červnu – pozn. red.).
Dokument nepodpořili ani sociální demokraté. A to i přesto, že je před hlasováním přijela přesvědčovat jejich stranická kolegyně, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
O brněnském modelu začleňování rodin, které bydlí v předražených ubytovnách nebo azylových domech, se hovoří i v souvislosti s připravovaným zákonem o sociálním bydlení. Ten chce vláda Bohuslava Sobotky stihnout prosadit do podzimního vypršení mandátu.
Podle původního návrhu měly obce komukoliv v bytové nouzi zajistit byt za snížené nájemné, které by později doplatil stát z dávek. Jinak by obcím hrozila pokuta.
Po protestech samospráv ale ministryně Marksová ustoupila a účast obcí v systému má být nakonec dobrovolná. Návrh zákona o sociálním bydlení, který měl platit už od letoška, nakonec ve středu podepsala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Nyní ho čeká projednání vlády. "Pro nás je naprosto zásadní, jestli bude zákon přijat. Potřebujeme legislativní zázemí, proto je výsostně důležitý," konstatuje brněnský zastupitel Freund.
