Brno - Administrativní pochybení při stavbě nového justičního paláce v Brně nezpůsobila státu, Krajskému soudu v Brně ani dodavatelům stavby žádné škody.
Uvedl to bývalý vedoucí odboru investic soudu Jan Lippert. Uvedl, že finanční úřad nařídil soudu, aby státu vrátil dvě miliardy korun za výstavbu areálu, a to kvůli nesouladu mezi stanovenými podmínkami financování projektu a třemi smlouvami.
Podle nastavených podmínek měly být faktury splatné do 21 dní, ale termíny ve smlouvách tomu neodpovídaly. V souvislosti s financováním výstavby nového justičního areálu v Brně bylo uzavřeno asi deset klíčových smluv.
"Všechny byly dodrženy a všichni dodavatelé dostali včas zaplaceno. Nikdo z nich si nestěžoval. Neměl ani na co," zdůraznil Lippert.
Okolnosti, za nichž budou faktury dodavatelům stavby propláceny, byly stanoveny v dokumentu nazvaném Podmínky financování. V nich se jasně říká, že faktury vystavené dodavateli Krajský soud Brno uhradí do 21 dní. Peníze na to dostane od státu prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.
Extrémní a přísné rozhodnutí
Ve třech smlouvách ale termíny splatnosti nesouhlasí s podmínkami. Podle Lipperta se liší o několik dní. Zdůraznil, že návrhy smluv předkládali soudu dodavatelé a schvalovalo je pak ministerstvo. Soud se ještě před tím s dodavateli domluvil na platbách, které se prý přesně podle smluv také uskutečnily.
"Nerozumím tomu, proč by nyní měl soud vracet dvě miliardy korun. Takovou sankci vnímám za extrémně přísnou a nelogickou. Vede k závěru, že snad musí jít o účelovou záležitost," doplnil Lippert.
Odvod dvou miliard do státního rozpočtu nařídil soudu Finanční úřad Brno I. Soud se proti tomu odvolal k Finančnímu ředitelství Brno, které o věci do poloviny května rozhodne.
Infobox
Duben 2006: Do soutěže na miliardovou zakázku na stavbu paláce se přihlásilo 22 firem. Pět vybral los, a ty postoupily do užšího řízení. To vyhrála firma Imos.
Červen 2006: Primátor Richard Svoboda poklepal na základní kámen areálu mezi ulicí Heršpickou a Renneskou.
Červenec 2008: Podle zprávy NKÚ byla stavba předražená. Projektant vyčíslil náklady na 2,1 miliardy korun, zatímco ministerstvo spravedlnosti původně počítalo s 768 miliony.
Říjen 2008: Úřad na ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že Krajský soud v Brně pochybil při výběrovém řízení na dodavatele nábytku. Tendr na nábytek za 60 milionů korun zrušil.
Leden 2009: Krajský soud dostal od ÚOHS pokutu 200 tisíc korun za porušení zákona o veřejných zakázkách při výstavbě Justičního areálu. Soud proti rozhodnutí podal rozklad.
Červenec 2009: Areál za necelé dvě miliardy korun je hotový, chystá se slavnostní otevření.
Jako extrémní a přísné hodnotí rozhodnutí o vrácení dvou miliard korun předseda Krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek. Vzhledem k tomu, že řízení o této sankci nebylo dosud ukončeno, je vázán povinností mlčenlivosti a věc nemůže více komentovat.
Zdůraznil ale, že ministerstvo spravedlnosti dalo souhlas k uzavření klíčových smluv k celému projektu a dohlíželo i na financování. Připomněl, že se v minulosti již opakovaně snažil vysvětlit, že projekt nebyl předražený.
Prvotní odhad byl nereálný
Zástupci České komory architektů na tiskové konferenci uvedli, že výstavbu justičního paláce provázela řada pochybení už od samého počátku.
Projektu údajně chyběla adekvátní příprava, stavební program byl příliš obecný, chyběla architektonická soutěž, byl porušen zákon v případě zadání zakázky a prvotní odhad financování byl prý zcela nereálný.
V roce 2005 se předpokládalo, že stavba přijde na 805 milionů, celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy.
O zvyšování nákladů na stavbu po celou dobu vědělo ministerstvo spravedlnosti. Podle něj ale pokuta se zvýšenou cenou stavby nesouvisí.
ČKA připomněla, že na špatný postup zadavatele upozorňovala už od března 2005 opakovaně nejen Krajský soud v Brně, tedy investora stavby, ale také ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí, NKÚ i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
"Justiční palác v Brně je přímo čítankovým příkladem ukazujícím všechny nepravosti a špatné postupy při pořizování veřejných staveb," říkají zástupci komory.
"Zadavatel porušil zákon," říká komora
Z chyb, na které komora upozornila, vyzdvihla třeba příliš obecný stavební program. Tím jsou požadavky na rozsah a účel využití budoucího stavebního objektu a může sloužit jako podklad pro zpracování studie, někdy bývá součástí zadávací dokumentace.
"Stavební program nové budovy byl předstíraný. Vycházelo se jen z rozpočtů a fungování soudních budov v Hodoníně a Jihlavě, které se svou velikostí nemohou s brněnskou budovu srovnávat," uvádí komora.
Podívejte se na fotky ze stavby:
Profesní sdružení architektů také postrádá architektonickou soutěž. Pokud by byla vypsána, podařilo by se prý včas určit i odpovědně posoudit podmínky pro vznik stavby včetně finančních požadavků.
Podle komory zadavatel dokonce porušil zákon, když při zadávání zakázky využil užšího řízení, které mělo diskriminační požadavky a bylo netransparentní.
