Brno - Přibližně dvoumiliardová sankce, kterou Krajskému soudu v Brně udělil finanční úřad za chyby při stavbě justičního paláce, odpovídá nákladům spojeným s výstavbou tohoto areálu. Z původních 805 milionů Kč dosáhla konečná cena 1,938 miliardy Kč.
Z interních materiálů přitom vyplývá, že o zvyšování nákladů na stavbu bylo po celou dobu informováno ministerstvo spravedlnosti.
Je to dosud nejvyšší pokuta pro státní úřad, sankce se většinou pohybují v řádu milionů korun. Ministerstvo financí však většinou velmi vysoké sankce zcela odpustí nebo několikanásobně sníží.
Kauzu v minulosti šetřila kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně i policie. Později případ odložila, ale ze stejných důvodů se začali stavbou paláce zabývat inspektoři brněnského finančního úřadu.
Historie justičního paláce
Duben 2006: Do soutěže na miliardovou zakázku na stavbu paláce se přihlásilo 22 firem. Pět vybral los, a ty postoupily do užšího řízení. To vyhrála firma Imos.
Červen 2006: Primátor Richard Svoboda poklepal na základní kámen areálu mezi ulicí Heršpickou a Renneskou.
Červenec 2008: Podle zprávy NKÚ byla stavba předražená. Projektant vyčíslil náklady na 2,1 miliardy korun, zatímco ministerstvo spravedlnosti původně počítalo s 768 miliony.
Říjen 2008: Úřad na ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že Krajský soud v Brně pochybil při výběrovém řízení na dodavatele nábytku. Tendr na nábytek za 60 milionů korun zrušil.
Leden 2009: Krajský soud dostal od ÚOHS pokutu 200 tisíc korun za porušení zákona o veřejných zakázkách při výstavbě Justičního areálu. Soud proti rozhodnutí podal rozklad.
Červenec 2009: Areál za necelé dvě miliardy korun je hotový, chystá se slavnostní otevření.
Soudu nařídil vrátit dvě miliardy do státní pokladny, na které areál přišel, Finanční úřad Brno I. Pokud by se k částce připočetlo penále, může činit až tři miliardy.
Soud se proti pokutě odvolal k brněnskému finančnímu ředitelství. "Dokud není řízení pravomocně skončeno, je krajský soud v Brně vázán povinností mlčenlivosti," sdělila České televizi mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Ekonom soudu: Šlo jen o formální pochybení
Jedním z lidí, kteří financování stavby řídili, byl ekonom soudu Jan Lippert. "Pochybení je tam ve své podstatě nesporné," řekl České televizi. Podle něj jde například o špatné termíny splatnosti na fakturách. Ty byly v rozporu s tím, co tehdy požadoval stát. Lippert ale trvá na tom, že pochybení nebyla zásadní. "Pochybení bylo výhradně v rovině formální," dodal Lippert.
Brněnské finanční ředitelství, kam se soud odvolal, případ příliš komentovat nechtělo. "...v případě nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace, což je porušením rozpočtové kázně, vznikne povinnost provést odvod za porušení rozpočtové kázně, který činí pět až sto procent z částky dotace," uvedl mluvčí ředitelství Jan Odvářka.
Podle něj nejde o pokutu, ale o odvod, protože se vrací část nebo celá dotace. Odvod může prominout Generální finanční ředitelství.
Předseda soudu: Prvnotní částka byla nereálná
Předseda soudu Jaromír Pořízek v minulosti upozorňoval na to, že změna nákladů v tomto projektu je komentována špatně. Podle něj sice vzrostly z původních 800 milionů na téměř dvě miliardy, ale při stanovení prvotní částky nebyly známy mnohé údaje z projektové dokumentace, například napojení na dopravní infrastrukturu, či na sítě.
V původním zadávacím řízení se také nepočítalo s tím, že se do nového areálu přestěhuje Okresní státní zastupitelství Brno-venkov. Kromě něj v novém areálu sídlí i Městské státní zastupitelství Brno, brněnský městský soud a Okresní soud Brno-venkov. Vytvořením nového sídla pro ně šetří ministerstvo spravedlnosti ročně na pronájmech 15 milionů korun.
Z částky 1,674 miliardy se pak náklady vyšplhaly na 1,938 miliardy. Co způsobilo zdražení, se neví, není ani známo, proč přesně finanční úřad soudu nařídil zpětný odvod investované částky do státního rozpočtu. Jednou z možností je prý právě zdražení o 164 milionů.
S uhrazením sankce mohou být ale potíže. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil řekl, že pokud by bylo o pokutě pravomocně rozhodnuto v dané výši, musel by požádat ministra financí o navýšení rozpočtu svého resortu.
Krajský soud se proti rozhodnutí o odvodu peněz odvolal k brněnskému finančnímu ředitelství.
rajský soud v Brně už kvůli stavbě justičního areálu jednu pokutu dostal. Sankci 200 000 korun mu kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách v polovině roku 2010 vyměřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a loni na podzim ji potvrdil Krajský soud v Hradci Králové.
