Vimperk (Prachaticko) - Šumavský park plánuje letos vytěžit nejméně stromů s kůrovcem za sedm let. Chce tak pokácet 35 000 až 50 000 kubických metrů napadeného dřeva.
Pokles poukazuje na to, že gradace kůrovcové kalamity končí, řekl v úterý ředitel NP Šumava Jiří Mánek. Nejvíce stromů zasažených škůdcem padlo v roce 2010, tehdy park pokácel 350 000 kubických metrů dřeva.
Škodlivý brouk podle Mánka v minulých letech v bezzásahových oblastech prakticky zlikvidoval veškerý smrkový porost. "Tam, kde jsme zasahovat mohli, jsme postup kůrovce zastavili," uvedl Mánek.
Zástupci Stínové vědecké rady šumavského parku tvrdí, že na ústupu lýkožrouta se podílelo i chladné počasí z léta roku 2011.
Bezzásahové oblasti tvoří 13 procent z celkové rozlohy 68 000 hektarů parku.
Mánek uvedl, že loni kvůli kůrovci uschlo 165 hektarů lesa. V letech 2009 až 2011, kdy park vedl František Krejčí, prý brouk zničil v průměru ročně kolem 1000 hektarů lesa.
Nejvíce napadené lokality z posledních roků se nacházejí na území Modravy a Srní na Klatovsku.
Kůrovcová kalamita začala gradovat po orkánu Kyrill v roce 2007, kdy navíc na území šumavského parku vznikly nové bezzásahové oblasti o rozloze 14 000 hektarů.
Tento krok podle Mánka výrazně přispěl k tomu, že lýkožrout řadu stromů zlikvidoval. "Kdyby se v tu dobu nevyhlásila nová bezzásahová území, neuschly by tisíce hektarů lesa a další tisíce hektarů nemusely být vykáceny," uvedl.
Ekolog: stalo by se to i tak
Bezzásahové oblasti jdou nyní napříč všemi zónami šumavského parku. V budoucnosti by podle Mánka měly být zóny parku nově přerozděleny.
"Bezzásahové oblasti by pak byly prakticky jen v lokalitách první zóny," řekl ředitel.
Šumava bojuje proti kůrovci, podívejte:
Jaromír Bláha z Hnutí Duha se domnívá, že výskyt kůrovce by ochabnul i bez zásahů. Ekologický aktivista už dříve uvedl, že se jedná o přirozený proces.
"Gradace kůrovce po několika letech sama opadá. Naznačoval to už rok 2011, kdy se snížil počet napadených stromů," řekl Bláha před časem.
Pokles množení nebezpečného brouka vidí Stínová vědecká rada šumavského parku i v jiném faktoru.
"Vlhké a studené léto roku 2011 nepřálo vývoji kůrovců a situace se opakovala i v loňském roce, kdy brouci letní generace díky střídání deštivých a slunečných dní vylétli až o tři týdny později. Výrazný pokles teplot v zimě 2011/2012 rovněž přispěl k nižší úspěšnosti přezimování," uvedl entomolog stínové rady Petr Doležal.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Víte, jak na těžbu dřeva?
