Praha - Profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar se stal vážným konkurentem Václava Klause pro volbu prezidenta.

Paradoxně tak proti sobě politici postaví dva význačné ekonomy. A nad to pravicové ekonomy. Byť Švejnara nominují sociální demokraté, mnohé z jeho myšlenek se s levicovým programem zrovna dvakrát neslučují.

Najít průniky jeho ideí s programem Václava Klause by však bylo ještě obtížnější.

Když se pod taktovkou nynějšího prezidenta prováděly v 90. letech ekonomické reformy, byl Švejnar slyšet jako nejhlasitější kritik. Rovná daň? Podle Klause ano, podle Švejnara ne. A globální oteplování? Švejnar o něm nepochybuje...

Řevnivost intelektuálů?

Mnohé jejich přestřelky se datují hluboko do devadesátých let. Jejich osou byla Klausova obhajoba transformace a Švejnarova kritika téhož: tvrdil, že stát nestaví bariéry tunelování a státu nechávají nad soukromníky jen málo pojistek. Klausovým vládám vyčítal, že ženou změny dopředu bez toho, aby vznily nezbytné zákony, které zabezpečí například vymahatelnost úvěrů a pohledávek.

Spor, vedený v rovině čísel a prognóz, však párkrát přeskočil z debaty odborné do osobní. Hospodářské noviny připomněly větu Klause, kterého kdysi Švejnar rozlobil: "On se zatím mýlil ve všem, co kdy řekl," pronesl prezident.

A Švejnarova reakce? "Václavu Klausovi se nikdy nepodařilo proniknout do světových vědeckých časopisů, a zařadit se tak do ranku kvalitních ekonomů. Z tohoto důvodu se možná snaží upoutat pozornost jiným způsobem."

I když je přestřelka stará pět let, Švejnar svůj názor na nynějšího prezidenta a vůdce transformace nezměnil. "V druhé polovině devadesátých let jsme byli jediná země v regionu, která zaznamenala ekonomický pokles. Za vlády Václava Klause jsme nebyli schopni tu ekonomiku řídit dopředu tak rychle jako všichni naši sousedi. Takže tam jsme se zpozdili a od té doby jsme se vlastně nedostali zpátky do toho pelotonu a jsme tím takovým tím posledním uzavírajícím článkem na nejnižší úrovni," řekl před týdnem v rozhovoru pro Český rozhlas.

Klaus zatím možnou kandidaturu Jana Švejnara nekomentoval.

Známé jméno v USA

Jisté je, že hledat ve světě jméno ekonoma, který by získal takovou prestiž, jako Jan Švejnar, lze jen obtížně.

V USA platí za renomovaného experta. Pracuje na Michiganské univerzitě, kde vede International Policy Center. Pedagogické dráze se věnuje i při svých zastávkách v Praze - působí v ekonomickém institutu CERGE, který založil před 16 lety s Josefem Zieleniecem.

• Koalice proti Klausovi má svého muže: ekonoma Švejnara
• Klausův soupeř: Velká města favorizují Švejnara
• První průzkum o Klausově soupeři: Má šanci 25 %
  

Kromě toho se u jeho jména často objevuje funkce "poradce". Švejnar pracuje jako poradce pro Světovou banku, v Čechách pracoval pro někdejšího ministra hospodářství Karla Dybu. S bývalým prezidentem Václavem Havlem spolupracoval již od roku 1994 až do jeho odchodu z Hradu. A s radami chodil také za někdejším premiérem Vladimírem Špidlou.

Odešel s lyžemi a kytarou

Jan Švejnar se narodil v roce 1952. "Vyrůstal jsem jako každý kluk tehdy v padesátých, šedesátých letech, vlastně jsme generace, která vyrůstala za komunismu a potom dospěla po komunismu," vzpomíná Švejnar. "No, byli jsme jako kluci samozřejmě žhavý do fotbalu a všech možných sportů a vyrůstali jsme s pionýrských šátcích, ale bylo zajímavé, že od poloviny šedesátých let jsme to ze sebe rychle setřásli a v roce 68 už jsme byli zcela mezinárodně orientováni a nějak tak těch předchozích patnáct let života a indoktrinace na nás celkem moc velké následky nenechala."

Mezi politiky | Foto: Ondřej Besperát

Z bývalého totalitního Československa emigroval v roce v roce 1970, v době nastupující normalizace. Bylo mu sedmnáct let, byl v posledním ročníku gymnázia a cílem jeho útěku se stala švýcarská Ženeva.

Chtěl studovat, ale žádná ze západních univerzit ho bez maturity nechtěla přijmout. "Načež jsem napsal na pár amerických univerzit, které odpověděly, ať přijedu na rok na zkoušku a že buďto se uchytím a pak mě teda přijmou a když ne, tak to stejně bude dobrá zkušenost na rok. Tak jsem si sbalil kufr, lyže, kytaru a jel jsem do Spojených států."

Byl přijat na prestižní americkou Cornellovu univerzitu, kde získal velmi cenné kontakty.

Bývalý spolužák Jana Švejnara: Paul Wolfowitz. | Foto: Ondřej Besperát

Studoval například s bývalým šéfem Světové banky Paulem Wolfowitzem, pokoj na koleji sdílel s význačným politologem Francisem Fukuyamou a na princetonské univerzitě se setkával s Johnem Nashem.

Stranickou legitimaci? Díky ne

Do Československa se vrátil v roce 1989 jako americký občan. Díky Josefu Zielencovi se seznámil s řadou lidí, z nichž někteří o pár měsíců později zasedali ve vládě a na dalších důležitých postech.

Tvrdí, že se do republiky vrací, aby pomohl svými ekonomickými znalostmi. Zatím vzdoroval vstupu do jakékoli politické strany, byť nabídky dostával. "Já jsem vždycky odolával, protože jsem si říkal, že mám mnohem větší dopad a vliv a perspektivu pomoci, když jsem nezávislou osobou, která může radit, může nabádat, může kritizovat. Jakmile člověk jednou vstoupí do politiky, tak je to problém, protože je na určité straně jedné té či opačné, takže to nevylučuji a zatím jsem se, myslím, rozumně rozhodnul, že vstupovat do této fáze nebudu."

Ač žije většinu času v USA, dodnes hovoří perfektní češtinou bez akcentu.

Související články:

• Anketa : Vítězí Dienstbier. Získal čtvrt milionu hlasů
• Jan Švejnar získá v Plzni čestný doktorát
• KSČM: Prezident musí být nadstranický a proti reformě