Praha - Ani mimořádně silné deště, při nichž v pondělních odpoledních hodinách a večer zasáhnou zvláště Vysočinu a jižní Čechy extrémně silné bouře, nezmění nic na tom, že v Česku bude v následujících dnech dál vládnout velké sucho.

"Srážky, které očekáváme, jsou pro zemědělce ještě větším zlem než tropické dny. Takhle sice sklízí nižší úrodu než obvykle, ale po tak silných bouřkách a někde i krupobití jim na polích nemusí zůstat vůbec nic," obává se biometeorolog Tomáš Vráblík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Náhlý příval vody navíc po vyprahlé půdě jen steče anebo jí bez většího výživného účinku pro plodiny proteče do spodních vrstev.

S výjimkou horských oblastí nad 1000 metrů vládne nyní v celém Česku velké půdní sucho. A nejvíce to podle biometeorologa Vráblíka pociťují rostliny s kořeny do 30 centimetrů.

Právě tato svrchní vrstva je totiž nejvíce postižena. Přičemž nejvíce suchem strádá v těchto dnech kvůli vysokým teplotám a velkému odparu vody jižní Morava, Polabí a severozápadní Čechy.

A v poslední době dokonce i kraje, které neměly s nedostatkem vody nikdy větší potíže: Plzeňsko a Karlovarsko. Nejen kvůli měnícím se klimatickým podmínkám, ale i většímu odparu vody.

Pokud tedy budou podle biometeorologa Vráblíka pokračovat tropické dny bez deště i v první polovině srpna - a vše tomu podle předpovědí zatím nasvědčuje -, nastanou pro všechny plodiny, které se vyživují z již zmíněné třiceticentimetrové svrchní vrstvy půdy, kritické dny.

Což znamená, že začnou kvůli nedostatku vody a teplotnímu stresu odumírat. Přičemž očekávané - pouze jednodenní - silné deště mohou tento rostlinný kolaps oddálit jen o několik málo dnů.

"Například na Křivoklátsku začínají už nyní žloutnout lesy," dodává mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.

Proč nerostou borůvky?

Letos jde už o druhý výrazný teplotní stres. Ten první rostliny podle biometeorologa Vráblíka zažívaly z přemokření na přelomu května a června.

Chlad a dlouhotrvající deště způsobily kromě jiného nebývale špatné odkvetení borůvek, takže se téměř žádné neurodily. Jenomže nyní se česká flóra přiblížila naopak až na samou hranici stresu z horka na nedostatku vody. "Jsme k němu velmi blízko," přiznává Vráblík.

Spodní půdní vrstvy kolem jednoho metru nejsou nicméně zatím podle biometeorologa nedostatkem vody zasaženy. A jak Vráblík dodává: "V této hloubce je vlhkost půdy zatím podstatně větší. Nemělo by tedy hrozit rozsáhlejší usychání lesních porostů anebo těch rostlin, jejichž kořeny prorůstají až do této hloubky."

A platí to rovněž o úrovni hladiny spodních vod: jejich výraznější úbytek se projevuje vždy až po několikaměsíčních vedrech bez deště.

Nebývale velké bouřkové uskupení se ve 13:00 nacházelo nad severní Francií, jižním Německem a Švýcarskem. Do večera by pak mělo podle meteorologa Dvořáka dorazit i nad Česko a k úternímu ránu přikryje i Jeseníky a Vysočinu.

Meteorologové přitom místy nevylučují silné krupobití. Ale - jak upřesňují - jeho velmi lokální výskyt je zcela nevyzpytatelný. V jednom údolí mohou tedy lidé zažívat ledové peklo, zatímco v tom sousedním normální déšť.

"A pak budeme znovu, minimálně až do sedmého srpna, zažívat velmi suché a teplé dny," předpovídá Dvořák.