Extrémní počasí není neobvyklé. Lidé si po tornádu bouřek víc všímají, říká Honsová

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
15. 7. 2021 11:32
Nejchladnější jaro v historii samostatného Česka vystřídal třetí nejteplejší červen za šedesát let měření, jižní Moravou se prohnalo tornádo, mezi teplotami na východě a na západě jsou dvacetistupňové rozdíly. Počasí roku 2021 se zdá být plné extrémů. Podle meteoroložky Dagmar Honsové ovšem nejde o nic výjimečného. Bouřky sice zasahují větší území, častější než v minulých letech však nejsou, říká.
Foto: Shutterstock

Nejchladnější jaro za 34 let vystřídal třetí nejteplejší červen od počátku měření. Dá se mluvit o střídání extrémů?

Na letošním roce je krásně vidět, že z průběhu počasí v jednom měsíci nelze usuzovat počasí v měsíci následujícím. A že o extrémy v počasí u nás není nouze. Letos o extrémech určitě mluvit můžeme. Máme za sebou chladné jaro, které nikdo nečekal, takové jsme tu neměli už velmi dlouho. Pak naopak přišly velmi vysoké teploty během června a poté velice proměnlivé počasí v červenci.

Asi v každém roce bych ale našla nějaký extrém, ať už to jsou extrémy teplotní, nebo srážkové. A to nejen v jednotlivých letech, ale i měsících. Na druhou stranu atmosféra je skvěle dynamická a ráda vyvažuje. I když se některé měsíce odchylují od normálu, ať už z hlediska teplot, srážek nebo slunečního svitu, tak se nám to na konci roku často vyrovná.

Je toto střídání nízkých a vysokých teplot výjimečné, nebo se to stávalo i dříve? Byl někdy přechod z jara do léta ještě razantnější, co se týče teplot, než tomu bylo letos?

Rychlé střídání teplot není ničím zvlášť výjimečným a v historii měření najdeme nesčetně takových příkladů. Chodit pro ně ani nemusíme daleko - také květen v roce 2019 byl teplotně podprůměrný a následoval nejteplejší červen v historii měření. V roce 2003 přišel po teplém létě razantní skok a říjen byl teplotně výrazně podprůměrný.

Zažíváme letos opravdu abnormálně více bouřek, nebo si jich jen lidé po tornádu více všímají?

Na jednu stranu je pravdou, že letos bouřky lidé mnohem více pozorují a všímají si jich. Díváme se po tornádu na oblohu a říkáme si, zda se něco děje. Červen a červenec jsou obdobím hojným na bouřky každoročně. Loni v červenci bylo na Českomoravské vrchovině 11 dnů s bouřkou a myslím, že když srovnáme předchozí léta s tím letošním, tak se počet dnů s bouřkou výrazně měnit nebude, bude pravděpodobně jen slabě nadprůměrný.

Na druhou stranu bouřky ale tento rok zasahují velmi velké území Česka. Letos jsou bouřky meziměřítkového konvektivního charakteru, což znamená, že se bouřková oblačnost kupí do obrovských bouřkových systémů. Bouřky se tak vyskytnou na velmi velkém území, jsou velmi silné a jsou doprovázeny nebezpečnými meteorologickými jevy - mohou se zdvihat hladiny řek, protože je tady obrovská nasycenost půdy. 

Bouřky tedy Česko nezasahují výrazně častěji než v předchozích letech, postihují ale větší území?

Ano. A nejen Česko - s velmi silnými bouřkami se setkávají všude v Evropě. V Německu jsou na tom ještě daleko hůř, Švýcaři s tím bojují úplně stejně jako my.

Na druhou stranu kdyby nám před dvěma lety někdy touto dobou, kdy jsme mluvili o suchu, podzemní vody na tom byly velice špatně a vodáci neměli na čem jezdit, někdo řekl, že bude letošek i minulý rok na srážky velmi příznivý, tak bychom těch pár bouřek v uvozovkách brali.

V posledních letech se mluvilo o tom, že z českého prostředí mizí jarní počasí - ze zimy jdeme rovnou do tropů. Bylo to tak i letos?

Já bych řekla, že jsme si letos jaro naopak užili, ač s pláštěnkou. I když byl jeho nástup velmi pozvolný a vegetace byla v květnu opožděna až o 3 týdny.

Je ale pravda, že v posledních letech se přechody mezi jednotlivými ročními obdobími přinejmenším zkracovaly. Velké skoky bez jara přinesl například rok 2018, kdy byl studený březen a v dubnu bylo naopak už skoro letní počasí.  

"Takové tornádo už nezažijeme ani my, ani naše děti"

Na konci června jsme viděli na jižní Moravě tornádo. Souvisí tento jev nějak se střídáním extrémů v počasí?

Vznik tornáda byl důsledkem spojení ideálních podmínek pro vznik supercelárních bouří. A podle statistik, když se objeví supercela, tak z 10 až 20 procent může být doprovázena tornádem. 

O jak moc ojedinělý jev jde?

Je to velmi ojedinělý jev, zvláště v této intenzitě, kdy na Fujitově stupnici to tornádo dosáhlo stupně F4 (druhý nejvyšší stupeň, pozn. red). Nicméně tornáda se v Česku vyskytovala i v historii. Zmínky o silném tornádu na našem území jsou v Kosmově kronice už z roku 1119, kdy se vyskytlo na Vyšehradě.

V posledních letech bych řekla, že tornáda pozorujeme častěji i díky tomu, že každý má mobilní telefon. Předtím, pokud se tornádo netrefilo do nějaké obydlené oblasti, tak bylo velice složité rozšifrovat, zda šlo skutečně o tornádo, nebo o něco jiného.

Budeme se tedy s tornády setkávat v příštích letech častěji?

To nelze říct. Spíše se přikláním k tomu, že se s takovýmto intenzivním tornádem na území Česka už nesetkáme ani my, ani naše děti. Tak silně se nám zde podmínky měnit nebudou, aby se nám zde objevily tornádové oblasti, jako jsou v Americe, a měli bychom tady častěji tak silná tornáda. 

Setkali jsme se se situací, kdy bylo v Karlovarském kraji kolem 18 stupňů, na Břeclavsku bylo ale až 37. Čím je to způsobeno?

Přímo nad námi se nyní nachází frontální rozhraní, která oddělují chladnější vzduch nad Evropou západní, kam spadá Karlovarský kraj, od velmi teplého tropického vzduchu nad východní Evropou, kam spadá Břeclavsko.

Podle některých klimatických modelů tady těch frontálních rozhraní bude přibývat. To je pro nás nepříjemná zpráva. Je díky tomu vlhko, střídají se teploty a to podporuje vznik velmi silných bouřek.

Srpen by měl být klidnější

Kde a kdy bylo v červnu nejtepleji a nejchladněji?

Vůbec nejvyšší teplota byla letos v červnu naměřena 19. června v Plzni-Bolevci 35,9 stupně Celsia, tedy supertropická teplota. A nejnižší teplota je mrazivá - hned 1. června na Šumavě na Horské Kvildě teplota klesala na -5,3 stupně Celsia.

Které předešlé červny byly ještě teplejší než ten letošní?

Absolutní červnový teplotní rekord byl překonán v roce 2019 v Doksanech, kde 26. června teplota vyšplhala na 38,9 stupně. Na stanici Praha-Karlov bylo ten rok zaznamenáno 11 tropických dnů. Teplejší byl i červen 2003, to bylo na Karlově 6 tropických dnů. Pokud se podíváme více do historie, můžeme zmínit červen 1811 se 6 tropickými dny v pražském Klementinu. Když jsem projížděla historické záznamy měření, udivily mě i teplé noční hodiny. To muselo být komárů.

Co se týče srážek, ty byly na jaře i v červnu na normálu?

Srážkově nadnormální byl pouze měsíc květen, březen a duben byly naopak pod normálem a červen srážkově normální. Z pohledu sucha je letošní rok zatím velmi příznivý. Možná vzpomínáte na teplé a suché dubny v letech 2018 a 2019, kvůli kterým se pak úmorné sucho táhlo celým zbytkem vegetačního období.

Jaký je zatím letošní červenec?

Červenec je proměnlivý, i velmi zátěžový pro náš organismus. Neodpočineme si, teplota vzduchu je vysoko, vlhkost je vysoko. Pro psychicky labilní lidi není dobré, když se setkáváme s tolika bouřkami. Letos se také daří klíšťatům a komárům. Letošní rok bude mít určitě řadu nej, a to nejen z meteorologického hlediska, ale i co se týče těchto důsledků. Na druhou stranu vodáci letos mají pré, kvalita vody je velmi dobrá.

A co srážky?

Na srážky bude ale letošní červenec určitě vydatný. V úterý na Lounsku spadlo během dvou hodin 75 milimetrů srážek, což jsou červencové dlouhodobé normály. A zase je zajímavé vidět, že daleko více srážek spadlo v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. Břeclavsko je teď po tornádu krásně šetřeno od bouřek i od dešťů.

Čeká nás alespoň v srpnu zklidnění počasí?

Vycházím ze sezonních modelů americké národní agentury NCEP. Podle těch by měl být srpen daleko klidnější, průměrný. To je dobrá zpráva pro ty, kdo si ještě nevzali dovolenou a čekají, až se počasí uklidní - sezonní modely naznačují, že by to tak mělo být. Musí se to ale brát s rezervou, úspěšnost je kolem 65 procent.

Očekává se, že bude střídání extrémů v příštích letech ještě sílit?

Scénáře klimatických změn se shodují na tom, že extrémy budou v prostředí střední Evropy čím dál častější. Poroste vlhkost vzduchu, zimy budou bez sněhu mimo větších nadmořských výšek. Závěry tedy mluví jednoznačně - budeme muset být ve střehu.

Nutno ale říct, že v Česku jsme se s počasím nikdy nenudili, což dokazují i záznamy z kronik. I ve 13., 14. nebo 15. století zažívali lidé bleskové povodně, sucha i teplé Vánoce.

Video: V počasí nás čekají rekordy. Sucha budou delší a srážky možná rekordní, říká Tůma

Zjistili jsme, že se ve střední Evropě mění vlhkost k nižším hodnotám a že tenhle trend dramaticky zrychluje, upozorňuje bioklimatolog Miroslav Trnka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Všech pět těžce zraněných po srážce vlaků je mimo ohrožení života

Všech pět těžce zraněných lidí po středeční srážce vlaků na Domažlicku je ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života, řekli mluvčí nemocnic. Bez vážných komplikací pokračuje také léčba pěti středně těžce zraněných. Srážka expresu a regionálního osobního vlaku si vyžádala tři mrtvé, dva strojvůdce a jednu cestující. Desítky dalších lidí se zranily. Podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) rychlík vjel na úsek bez povolení. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky.

Fakultní nemocnice v Plzni ve středu převzala z vlakové nehody osm pacientů. "Jeden byl po ošetření propuštěn do domácího ošetřování. Ostatních sedm pacientů bylo v těžkém nebo středně těžkém zdravotním stavu. V současnosti jsou všichni stabilizovaní a mimo ohrožení života," řekla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. Také obě pacientky, které byly ve středu hospitalizovány v motolské a střešovické nemocnici v Praze, jsou mimo ohrožení života, řekly mluvčí nemocnic Pavlína Danková a Jitka Zinke. V nemocnicích v Domažlicích a ve Stodě na Plzeňsku leží po dvou pacientech s menšími zraněními. Podle mluvčího nemocnic Jiřího Kokoška jsou bez komplikací.

Pět lidí bylo po nehodě ve vážném stavu a pět utrpělo středně těžká zranění. "Celkem jsme ošetřili 67 lidí," řekla mluvčí krajské záchranné služby Mária Svobodová. Dalších zhruba dvacet lehce zraněných cestujících neuposlechlo, aby počkali na místě, a odešli. Dva nejvážněji zraněné přepravily vrtulníky do pražských nemocnic v Motole a Střešovicích a tři do plzeňské fakultní nemocnice. Další odvezly sanitky do nemocnic v Domažlicích a ve Stodě. Do Německa převezly německé sanitky deset osob hovořících německy.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 34 minutami

Schůze sněmovního výboru k řediteli BIS se nejspíš neuskuteční

Schůze sněmovního bezpečnostního výboru k postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby se v pátek s největší pravděpodobností neuskuteční. Vyplývá to z dopisu předsedy Radka Kotena (SPD) členům výboru. Koten v něm uvedl, že nemá zákonný podklad pro svolání mimořádného jednání.

O svolání výboru požádal v úterý premiér Andrej Babiš (ANO). Koten napsal, že do středečního večera od premiéra neobdržel opakovaně požadované doplnění jeho žádosti. "Na termín schůze rezervovaný na pátek 07:30 tedy zatím nejsou zákonné důvody a usuzují, že po vyjádření v médiích o to nestojí ani pan premiér, ani kolegové, kteří posbírali sedm podpisů před 14 dny," stojí v dopise.

Výbor se může podle sněmovního jednacího řádu mimořádně sejít na žádost sněmovny, na žádost jejího předsedy nebo na žádost nejméně dvou pětin členů výboru.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Policie hledá několik lidí, kteří zveřejnili transparent rasisticky urážející fotbalistu Glasgow Rangers Kamaru. Podle ní se dopustili trestného činu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 40 minutami

V Žatci projel rychlík návěst stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy