Nejchladnější jaro za 34 let vystřídal třetí nejteplejší červen od počátku měření. Dá se mluvit o střídání extrémů?
Na letošním roce je krásně vidět, že z průběhu počasí v jednom měsíci nelze usuzovat počasí v měsíci následujícím. A že o extrémy v počasí u nás není nouze. Letos o extrémech určitě mluvit můžeme. Máme za sebou chladné jaro, které nikdo nečekal, takové jsme tu neměli už velmi dlouho. Pak naopak přišly velmi vysoké teploty během června a poté velice proměnlivé počasí v červenci.
Asi v každém roce bych ale našla nějaký extrém, ať už to jsou extrémy teplotní, nebo srážkové. A to nejen v jednotlivých letech, ale i měsících. Na druhou stranu atmosféra je skvěle dynamická a ráda vyvažuje. I když se některé měsíce odchylují od normálu, ať už z hlediska teplot, srážek nebo slunečního svitu, tak se nám to na konci roku často vyrovná.
Je toto střídání nízkých a vysokých teplot výjimečné, nebo se to stávalo i dříve? Byl někdy přechod z jara do léta ještě razantnější, co se týče teplot, než tomu bylo letos?
Rychlé střídání teplot není ničím zvlášť výjimečným a v historii měření najdeme nesčetně takových příkladů. Chodit pro ně ani nemusíme daleko - také květen v roce 2019 byl teplotně podprůměrný a následoval nejteplejší červen v historii měření. V roce 2003 přišel po teplém létě razantní skok a říjen byl teplotně výrazně podprůměrný.
Zažíváme letos opravdu abnormálně více bouřek, nebo si jich jen lidé po tornádu více všímají?
Na jednu stranu je pravdou, že letos bouřky lidé mnohem více pozorují a všímají si jich. Díváme se po tornádu na oblohu a říkáme si, zda se něco děje. Červen a červenec jsou obdobím hojným na bouřky každoročně. Loni v červenci bylo na Českomoravské vrchovině 11 dnů s bouřkou a myslím, že když srovnáme předchozí léta s tím letošním, tak se počet dnů s bouřkou výrazně měnit nebude, bude pravděpodobně jen slabě nadprůměrný.
Na druhou stranu bouřky ale tento rok zasahují velmi velké území Česka. Letos jsou bouřky meziměřítkového konvektivního charakteru, což znamená, že se bouřková oblačnost kupí do obrovských bouřkových systémů. Bouřky se tak vyskytnou na velmi velkém území, jsou velmi silné a jsou doprovázeny nebezpečnými meteorologickými jevy - mohou se zdvihat hladiny řek, protože je tady obrovská nasycenost půdy.
Bouřky tedy Česko nezasahují výrazně častěji než v předchozích letech, postihují ale větší území?
Ano. A nejen Česko - s velmi silnými bouřkami se setkávají všude v Evropě. V Německu jsou na tom ještě daleko hůř, Švýcaři s tím bojují úplně stejně jako my.
Na druhou stranu kdyby nám před dvěma lety někdy touto dobou, kdy jsme mluvili o suchu, podzemní vody na tom byly velice špatně a vodáci neměli na čem jezdit, někdo řekl, že bude letošek i minulý rok na srážky velmi příznivý, tak bychom těch pár bouřek v uvozovkách brali.
V posledních letech se mluvilo o tom, že z českého prostředí mizí jarní počasí - ze zimy jdeme rovnou do tropů. Bylo to tak i letos?
Já bych řekla, že jsme si letos jaro naopak užili, ač s pláštěnkou. I když byl jeho nástup velmi pozvolný a vegetace byla v květnu opožděna až o 3 týdny.
Je ale pravda, že v posledních letech se přechody mezi jednotlivými ročními obdobími přinejmenším zkracovaly. Velké skoky bez jara přinesl například rok 2018, kdy byl studený březen a v dubnu bylo naopak už skoro letní počasí.
"Takové tornádo už nezažijeme ani my, ani naše děti"
Na konci června jsme viděli na jižní Moravě tornádo. Souvisí tento jev nějak se střídáním extrémů v počasí?
Vznik tornáda byl důsledkem spojení ideálních podmínek pro vznik supercelárních bouří. A podle statistik, když se objeví supercela, tak z 10 až 20 procent může být doprovázena tornádem.
O jak moc ojedinělý jev jde?
Je to velmi ojedinělý jev, zvláště v této intenzitě, kdy na Fujitově stupnici to tornádo dosáhlo stupně F4 (druhý nejvyšší stupeň, pozn. red). Nicméně tornáda se v Česku vyskytovala i v historii. Zmínky o silném tornádu na našem území jsou v Kosmově kronice už z roku 1119, kdy se vyskytlo na Vyšehradě.
V posledních letech bych řekla, že tornáda pozorujeme častěji i díky tomu, že každý má mobilní telefon. Předtím, pokud se tornádo netrefilo do nějaké obydlené oblasti, tak bylo velice složité rozšifrovat, zda šlo skutečně o tornádo, nebo o něco jiného.
Budeme se tedy s tornády setkávat v příštích letech častěji?
To nelze říct. Spíše se přikláním k tomu, že se s takovýmto intenzivním tornádem na území Česka už nesetkáme ani my, ani naše děti. Tak silně se nám zde podmínky měnit nebudou, aby se nám zde objevily tornádové oblasti, jako jsou v Americe, a měli bychom tady častěji tak silná tornáda.
Setkali jsme se se situací, kdy bylo v Karlovarském kraji kolem 18 stupňů, na Břeclavsku bylo ale až 37. Čím je to způsobeno?
Přímo nad námi se nyní nachází frontální rozhraní, která oddělují chladnější vzduch nad Evropou západní, kam spadá Karlovarský kraj, od velmi teplého tropického vzduchu nad východní Evropou, kam spadá Břeclavsko.
Podle některých klimatických modelů tady těch frontálních rozhraní bude přibývat. To je pro nás nepříjemná zpráva. Je díky tomu vlhko, střídají se teploty a to podporuje vznik velmi silných bouřek.
Srpen by měl být klidnější
Kde a kdy bylo v červnu nejtepleji a nejchladněji?
Vůbec nejvyšší teplota byla letos v červnu naměřena 19. června v Plzni-Bolevci 35,9 stupně Celsia, tedy supertropická teplota. A nejnižší teplota je mrazivá - hned 1. června na Šumavě na Horské Kvildě teplota klesala na -5,3 stupně Celsia.
Které předešlé červny byly ještě teplejší než ten letošní?
Absolutní červnový teplotní rekord byl překonán v roce 2019 v Doksanech, kde 26. června teplota vyšplhala na 38,9 stupně. Na stanici Praha-Karlov bylo ten rok zaznamenáno 11 tropických dnů. Teplejší byl i červen 2003, to bylo na Karlově 6 tropických dnů. Pokud se podíváme více do historie, můžeme zmínit červen 1811 se 6 tropickými dny v pražském Klementinu. Když jsem projížděla historické záznamy měření, udivily mě i teplé noční hodiny. To muselo být komárů.
Co se týče srážek, ty byly na jaře i v červnu na normálu?
Srážkově nadnormální byl pouze měsíc květen, březen a duben byly naopak pod normálem a červen srážkově normální. Z pohledu sucha je letošní rok zatím velmi příznivý. Možná vzpomínáte na teplé a suché dubny v letech 2018 a 2019, kvůli kterým se pak úmorné sucho táhlo celým zbytkem vegetačního období.
Jaký je zatím letošní červenec?
Červenec je proměnlivý, i velmi zátěžový pro náš organismus. Neodpočineme si, teplota vzduchu je vysoko, vlhkost je vysoko. Pro psychicky labilní lidi není dobré, když se setkáváme s tolika bouřkami. Letos se také daří klíšťatům a komárům. Letošní rok bude mít určitě řadu nej, a to nejen z meteorologického hlediska, ale i co se týče těchto důsledků. Na druhou stranu vodáci letos mají pré, kvalita vody je velmi dobrá.
A co srážky?
Na srážky bude ale letošní červenec určitě vydatný. V úterý na Lounsku spadlo během dvou hodin 75 milimetrů srážek, což jsou červencové dlouhodobé normály. A zase je zajímavé vidět, že daleko více srážek spadlo v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. Břeclavsko je teď po tornádu krásně šetřeno od bouřek i od dešťů.
Čeká nás alespoň v srpnu zklidnění počasí?
Vycházím ze sezonních modelů americké národní agentury NCEP. Podle těch by měl být srpen daleko klidnější, průměrný. To je dobrá zpráva pro ty, kdo si ještě nevzali dovolenou a čekají, až se počasí uklidní - sezonní modely naznačují, že by to tak mělo být. Musí se to ale brát s rezervou, úspěšnost je kolem 65 procent.
Očekává se, že bude střídání extrémů v příštích letech ještě sílit?
Scénáře klimatických změn se shodují na tom, že extrémy budou v prostředí střední Evropy čím dál častější. Poroste vlhkost vzduchu, zimy budou bez sněhu mimo větších nadmořských výšek. Závěry tedy mluví jednoznačně - budeme muset být ve střehu.
Nutno ale říct, že v Česku jsme se s počasím nikdy nenudili, což dokazují i záznamy z kronik. I ve 13., 14. nebo 15. století zažívali lidé bleskové povodně, sucha i teplé Vánoce.
