New York - Profesor Ralph Steinman, letošní laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, zemřel před několika dny na následky rakoviny.
Ráno to oznámila jeho rodina. Steinmanovi diagnostikovali před čtyřmi lety rakovinu slinivky břišní.
Komise o vědcově smrti nevěděla, a proto mu cenu - navzdory pravidlům (viz Infobox) - udělila. Následovalo jednání Rady Nobelovy nadace, která mu nakonec ocenění ponechala.
Profesoru Steinmanovi jeho vlastní objevy alespoň prodloužily život - po zjištění, že trpí rakovinou, mu byla podávána léčba, kterou sám navrhl.
Protinádorová vakcína
Ta byla založena na takzvaných dendritických buňkách, za jejichž objev byl vyznamenán Nobelovou cenou.
Tyto buňky v nezralém stavu poměrně účinně pohlcují okolní materiál (mikroorganismy, bílkoviny a podobně) a štěpí je. Za vhodných podmínek tyto buňky dozrají a v případě, že se setkaly antigenem (látkou, kterou váží protilátky), vystaví její kousky na svém povrchu, spolu s dalšími molekulami - v důsledku toho dochází ke spuštění účinné imunitní odpovědi.
Léčba založená na využití těchto buněk využívá právě této schopnosti stimulovat imunitní reakci a ještě ji nasměrovat proti konkrétní molekule - v případě protinádorové terapie se tyto buňky "nakrmí" tímto antigenem, který je například na povrchu daných nádorových buněk.
Posmrtná Nobelova cena
Podle stanov z roku 1974 nemůže být cena udělena posmrtně.
Výjimka je možná pouze v případě, že ke smrti došlo až po vyhlášení.
Naposledy k tomu došlo v roce 1996, kdy William Vickrey zemřel jen několik dní po vyhlášení "nepravé" Nobelovy ceny za ekonomii.
Před rokem 1974 byla Nobelova cena posmrtně udělena dvakrát.
Po vpíchnutí do pacienta jsou tyto buňky schopné vyvolat účinnou odpověď. Tento typ léčby představuje poměrně bezpečný a velmi slibný způsob boje s nádory.
Nicméně Steinmanovi samotnému sice tato léčba život prodloužila, ale bohužel nezachránila. Rakovina, kterou trpěl, patří k poměrně agresivním a přežívá ji jen malé procento lidí.
Agresivní rakovina
Rakovinou slinivky břišní trpí přibližně dvanáct lidí ze sta tisíc. Pokud se podaří nádor včas zachytit a operativně odstranit, přežije dalších pět let asi čtvrtina pacientů.
Většinou je však tento typ rakovin zachycen později a v tom případě je výhled ještě mnohem horší - následujícího roku se dožívá asi pětina pacientů. Pěti let od diagnózy se potom dožijí asi jen čtyři procenta pacientů.
Rakovina slinivky se objevuje nejčastěji po 45. roce života a později. Opatrní by měli být zejména lidé, v jejichž rodinách se tato rakovina někdy v minulosti vyskytla.
