Nobelova cena za poznání, jak startuje naše imunita

Jakub Novák
3. 10. 2011 19:56
Ocenění vědci pomohli odhalit, jak funguje imunitní systém

Stockholm - Laureáty letošní Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se stali Bruce Beutler, Jules Hoffmann a - posmrtně - Ralph Steinman.

Jejich objevy napomohly například vývoji účinnějších očkovacích vakcín a látek posilujících protinádorovou odpověď nebo lepšímu pochopení autoimunitní odpovědi, během které dochází k napadání buněk vlastního těla. Díky tomu bylo například možné vyvinout léčiva umožňující lépe kontrolovat různá zánětlivá onemocnění.

První dva jmenovaní si dělí polovinu ceny za objev toho, jak funguje vrozená imunita.

Profesor Steinman cenu získal za objev dendritických buněk a jejich role v adaptivní,"získané" imunitě. Objev, který jemu samotnému prodloužil život poté, co byl před čtyřmi lety diagnostikován s rakovinou slinivky břišní.

Cenu si už bohužel nepřevezme - před několika dny, 30. září, na následky této nemoci zemřel. Ačkoliv se Nobelova cena posmrtně neuděluje, výbor rozhodl, že rozhodnutí měnit nebude. Rodina totiž Steinmanův skon oznámila až v pondělí.

Obrana proti vnějšímu světu

Pro člověka i další organismy je prakticky nemožné se vyhnout kontaktu s různými druhy bakterií a dalších mikroorganismů.

Zatímco z kontaktu s některými z nich lidé těží, mnohé z nich jsou naopak pro člověka z různých důvodů nebezpečné.

Právě proto se v průběhu evoluce vyvinul složitý a ohromně komplexní imunitní systém, sestávající z několika "úrovní ochrany".

Dvě základní větve imunitního systému pak představuje takzvaná vrozená imunita, namířená proti různým strukturám a látkám, které sdílejí nebo produkují právě ony "nepřátelské" organismy. Jedná se o první obrannou linii, se kterou jsou spojeny například záněty a další děje, jejichž cílem je blokovat postup a množení nevítaných návštěvníků.

Čidla vrozené imunity

Tato odpověď je poměrně rychlá a spouští se brzy po zaregistrování potenciálního nebezpečí. Právě Hoffmann s Beutlerem stáli u objevu spouštěčů tohoto typu imunitní odpovědi.

Dendritická buňka.
Dendritická buňka. | Foto: Gunzer Matthias a kolegové, PLoS Pathogens / Wikimedia Commons

Hoffmann pozoroval selhání obrany proti bakterii u octomilek s mutovaným genem zvaným Toll, z čehož nakonec správně usoudil, že bílkovina vznikající z tohoto genu je důležitá pro úspěšnou obranu vůči bakteriím.

Beutler později zjistil, že bakteriální toxin lipopolysacharid (LPS), který je přítomen ve vnější vrstvě jedné skupiny bakterií a který je schopný v některých případech vyvolat až život ohrožující septický šok, je u myší (a potažmo dalších savců) detekován bílkovinou zvanou Toll-like-receptor.

Ta je, jak už z názvu vyplývá, příbuzná bílkovině Toll z octomilky. Tím byla identifikována jakási "čidla" spouštějící vrozenou imunitní odpověď. Během následného boomu bylo identifikováno mnoho těchto receptorů, z nichž mnohé hrají významnou roli i v chronických onemocněních.

Spojka mezi dvěma větvemi

Pokud však mikroorganismy překonají tuto první obrannou linii, je tu ještě specifická, "naučená" imunita. Její odpověď je zpočátku pomalejší, ale cílená a účinnější. Kromě jiného během ní dochází k tvorbě protilátek vůči nezvanému návštěvníkovi.

Navíc má tento druh imunitní odpovědi jakousi "paměť", která umožňuje při příštím napadení rychle reagovat a nemoc tak zažehnat již ve svých počátcích. Na tom je ostatně založen princip očkování.

Profesor Steinman objevil do té doby neznámý typ buněk - takzvané dendritické buňky. Během svého života pohlcují různé cizorodé částice a jejich části potom "vystavují" na svém povrchu, takže k nim pak mají přístup další složky imunitního systému.

Steinman také ukázal, že tento typ buněk slouží také jako jakýsi regulátor takzvaných T-buněk - podle potřeby je dokáže buď zaktivovat, nebo naopak utlumit (tím zároveň zabraňuje vzniku různých autoimunitních onemocnění).

Tyto buňky tak slouží jako spojka mezi vrozenou a získanou imunitou.

Nobelovy ceny a čeští vědci

Jaroslav Heyrovský.
Jaroslav Heyrovský. | Foto: Nobel Foundation

Udělení této ceny má na starosti prestižní lékařský ústav Karolinska Institutet, respektive jeho padesátičlenné Nobelovské shromáždění. První získal Emil Adolf von Behring za práci týkající se sérové terapie a jejího využití při léčbě záškrtu.

Co se českých vědců týče, zatím jedinou vědeckou Nobelovu cenu si před více jak padesáti lety (v roce 1959) odnesl Jaroslav Heyrovský.

Z Čechů patří do "nobelovské třídy" bezesporu například chemik Antonín Holý z pražského ÚOCHB, autor velmi úspěšných léčiv proti viru HIV, nebo Jiří Bartek, věnující se zejména výzkumu poškození DNA v buňkách a jejich oprav, především pak v souvislosti se stárnutím a rakovinnými procesy.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy