Praha - Ruský plynárenský koncern Gazprom se nehodlá smířit s poklesem vývozu zemního plynu do Evropy. Ztracené dodávky chce získat zpět. Zahájil proto kampaň na podporu zkapalněného plynu (LNG). Ten se má například v České republice uplatnit zejména v dopravě.

Prosadit toto palivo u českých dopravců má za úkol tuzemská dceřiná firma plynárenského gigantu, společnost Vemex.

"Naším úkolem je hledat možnosti spolupráce s dopravci, kteří by vozy na zkapalněný zemní plyn používali," řekl online deníku Aktuálně.cz marketingový ředitel Vemexu Hugo Kysilka.

Firma bude v rámci své kampaně cílit na autobusovou nebo nákladní kamionovou dopravu. Potenciál má LNG podle ní i na železnici.

"Velkým lákadlem pro dálkovou dopravu může být fakt, že vozy na LNG uspoří čtyřicet procent nákladů na naftu," tvrdí Kysilka.

Poptávku po LNG by mohl podle očekávání plynařů nastartovat nástup emisní normy Euro 6, která má od roku 2014 zpřísnit limity výfukových exhalací. „Řešením by pro dopravce mohl být právě plyn," přiklání se k LNG Kysilka.

Gazprom však není jediným subjektem, který se snaží evropské dopravce získat pro LNG. Přísun zkapalněného zemního plynu chce Evropanům, tedy i Čechům, zajistit také asociace pro podporu využití zemního plynu v dopravě NGVA. Zkapalněný plyn hodlá přepravovat po Dunaji a do Česka dovážet z terminálu v Linci.

Dojezd až 1000 kilometrů

Největší výhodou zkapalněného zemního plynu v dopravě, kterou propagátoři LNG uvádějí, je dojezd vozidel až 1000 kilometrů, což je třikrát více než u vozů na stlačený zemní plyn (CNG). To znamená, že z Prahy je možné dojet na jedno načerpání například až do Paříže.

"LNG zaujímá zhruba šestsetkrát menší objem než zemní plyn. CNG pak dvěstěkrát menší objem," upřesňuje předseda představenstva české pobočky asociace NGVA Zdeněk Prokopec.

Významná je pak úspora palivových nákladů. "Na palivo v hodnotě 10 eur je možné cestovat 103 kilometrů na benzin, 164 kilometrů na naftu a 220 kilometrů na zemní plyn," srovnávají dojezd u jednotlivých paliv představitelé Gazpromu. Připouštějí ale, že nevýhodou těchto vozů je jejich vysoká pořizovací cena.

"Navíc se LNG i přes tepelně izolovanou nádrž při delší odstávce vozidla odpařuje. Jeho skladování při nízkých teplotách je tak ekonomicky i technologicky náročné," přidává Markéta Veselá Schauhuberová z asociace NGV.

Chybí infrastruktura

Aby se mohlo LNG v nákladní dálkové dopravě rozšířit napříč celou Evropou, je podle Veselé Schauhuberové potřeba nejprve vybudovat infrastrukturu.

Jako zásadní překážku pro rozvoj LNG v evropské dopravě to vidí také obchodní ředitel děčínské firmy Chart Ferox, která vyrábí kromě zařízení na skladování a distribuci LNG i plnicí stanice, Miroslav Černý. Přesto však věří, že LNG bude hrát v tuzemské dálkové dopravě velkou roli.

"Jako první na řadu ale přijde Polsko a Německo," předpokládá Černý.

Gazprom jde ale opačnou cestou. "To, jestli bude nějaká zkapalňovací jednotka umístěna třeba také v České republice, je primárně otázkou toho, jaký tu bude o kamiony na LNG zájem," kontruje marketingový ředitel dceřiného Vemexu Kysilka.

Každopádně sám Gazprom od roku 2009 produkuje LNG na ostrově Sachalin, odkud je vyváží zejména do Japonska, Korejské republiky nebo Číny. Do Asie bude od roku 2018 směřovat také zkapalněný zemní plyn z Vladivostoku.

Plyn z Rakouska nebo Polska

Další cestou, jak by se mohl LNG dostat do střední Evropy, je po Dunaji. Tuto variantu prosazuje evropská asociace NGVA. K dovozu zkapalněného plynu do České republiky by sloužil terminál v rakouském Linci.

Evropská unie nyní posuzuje, zdali se bude na projektu podílet částkou 128 milionů eur. Na tento systém by pak mohly být navázány takzvané modré koridory, tedy dálkové silniční spoje s plnicími LNG stanicemi. Podle odborníků by pro samotnou Českou republiku stačily zhruba tři stanice rozmístěné u hlavních tahů.

Podobný terminál, jako má být v Linci, se již dokončuje v polském přístavu Świnoujście. Klíčový pro Česko by mohl být také připravovaný terminál na chorvatském ostrově Krk.

Právě Polsko bylo jednou z evropských zemí, která si vozy na LNG vyzkoušela v reálném provozu. Na pilotním projektu, který probíhal v loňském roce, se podílel spolu s dopravními firmami místní výrobce autobusů Solbus a další dceřiná společnost ruského plynárenského gigantu, Gazprom Germania.

"Místní společnosti si mohly vyzkoušet tento způsob dopravy a rovnou přislíbit nákup těchto autobusů. Pokud vše půjde dobře, bude to velká vzpruha pro sériovou výrobu autobusů na LNG," hodnotí polský pilotní projekt Gazprom.

"Vozy na LNG již v Evropě jezdí například také ve Skandinávii, Španělsku nebo Turecku," doplňuje Miroslav Černý.

Nebudou břidlice, bude LNG

Podle odborníků má LNG v dálkové dopravě velký potenciál jakožto ekonomické a ekologické palivo pro těžkou nákladní a autobusovou dopravu nebo pro vozové parky technických služeb. Dalším využitím je pak námořní a říční doprava.

"LNG se využívá také v železniční dopravě. Lokomotivy na zkapalněný zemní plyn provozují již například společnosti Consolidated Natural Gas Company, Burlington Northern nebo Deustche Bahn," doplňuje Markéta Veselá Schauhuberová.

LNG nemusí sloužit jen v dopravě, ale jako alternativa běžných dodávek plynu. Ve zkapalněné podobě se jen přepraví a po regazifikaci může zásobovat fabriky nebo developerské projekty. Takto se bude využívat zejména v těch zemích, které nejsou dostatečně plynofikovány, jako je třeba Polsko.

"LNG je tedy vhodnou alternativou k břidlicovému plynu z USA, na který střední Evropa spoléhá, ale kterého se nedočká," říká Hugo Kysilka s tím, že Spojeným státům se vyplatí spíše exportovat plyn z břidlic do asijských zemí, kde si mohou stanovit vyšší marže. Do Evropy tak mohou jít jen zhruba dvě procenta z celkového amerického exportu, odhaduje Kysilka.

LNG bude tvořit polovinu dovozového plynu

Podle údajů asociace NGV je v současné době v Evropské unii devatenáct terminálů pro ukládání LNG. Jejich počet se ale bude s očekávaným nárůstem importu zvyšovat.

"Například do roku 2015 se předpokládá, že se import LNG do Evropské unie zvýší desetkrát. V roce 2030 by už měla být polovina spotřeby zemního plynu pokryta právě dovozem LNG," odhaduje předseda představenstva asociace NGV Prokopec.

Podle něj by mělo v Evropě přibýt dalších třicet terminálů. "V Itálii se chystají postavit více než deset terminálů, ve Velké Británii je jich pak plánováno pět. Další terminály chce stavět Francie, Nizozemsko, Německo nebo Švédsko," dodává.