Už jarní vlna koronavirové pandemie a omezení související s nouzovým stavem měly finanční dopad na značnou část českých domácností. Jak vyplývá z průzkumu výzkumné agentury Perfect Crowd pro investiční start-up Fondee, 43 procent respondentů muselo sáhnout do rodinných úspor, přes 13 procent dokonce výrazně, čtyři procenta lidí si musela vzít úvěr.
Průzkum také ukázal, že finanční krize nejvíce dopadla na lidi s měsíčním příjmem do 25 tisíc korun, se základním vzděláním a bydlících v menších obcích. A ještě jeden zajímavý údaj: 85 procent respondentů by mohlo každý měsíc ušetřit více peněz, než se jim ve skutečnosti podařilo.
S tím souvisí i jiná data, tentokrát od České bankovní asociace (ČBA). Ta ve svém průzkumu z letošního ledna zjistila, že pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc. Vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA Helena Brychová přitom uvádí, že ideální je mít k dispozici finanční rezervu, která vydrží alespoň půl roku. Pak lidé nejednají pod tlakem a ve stresu a neprovádějí nevýhodné peněžní operace, kterých by později litovali.
Česká bankovní asociace ale přišla letos v dubnu i s pozitivní zprávou - tzv. Index finanční gramotnosti Čechů vzrostl oproti minulému roku o celé čtyři procentní body, a dosáhl tak nejvyšší hodnoty za posledních několik let - na 61 procent.
Z odpovědí respondentů ale také vyplývá, že Češi nemají dostatečný přístup k finančnímu vzdělávání: 42 procent uvedlo, že se nejvíce naučili vlastními zkušenostmi. Jednalo se především o starší respondenty, ti mladší se dnes začínají o problematice dozvídat už ve škole a v rodině.
"Více než dvě třetiny respondentů však uvedly, že přístup k finančnímu vzdělávání je právě ze strany školy a rodiny nedostatečný. Navíc očekávají, že se o finanční gramotnost bude starat z velké části také stát, reprezentovaný Českou národní bankou či ministerstvem financí, a kromě toho i samotné banky," říká Brychová.
Odšťavňovač na spotřebitelský úvěr
Samotná Česká bankovní asociace je iniciátorem hned několika vzdělávacích aktivit v oblasti peněz. S Českou televizí spolupracuje na sitcomu Bankovkovi, jehož další série běžela na Déčku od počátku dubna do letních prázdnin. V ní postavy z bankovek - tedy Ámos, Božena, Ema, František, Karel a Tomáš Garrigue - obývají společnou domácnost a potýkají se s finančními problémy.
Děti se prostřednictvím jejich příběhů dozví, jak je důležité mít svůj finanční plán a spořit nebo jak záludné může být podléhat vábení půjček, spotřebitelských účtů či hypotéky a ukazuje třeba i nesmyslnost konzumního způsobu života.
Když si třeba Bankovkovi koupí kromě velké televize také odšťavňovač, topinkovač, popcornovač nebo žehličku na vlasy, protože se nemohou nabažit, jak to jde se spotřebitelským úvěrem snadno, Ámos jim i divákům vysvětlí, že by si měl člověk rozmyslet, co opravdu nutně potřebuje, na co má peníze, a že investovat se vyplatí spíše do trvalejších hodnot, jako je například vzdělání.
Každý podzim pak asociace pořádá akci Bankéři do škol, což je projekt založený na osobním setkání bankéřů s žáky 8. a 9. tříd základních škol a se studenty 1. a 2. ročníků středních škol. Děti tu seznamují nejen se základy finanční gramotnosti, ale i kyberbezpečnosti.
Projekty finančního vzdělávání zaměřuje ČBA i na širokou veřejnost. Rozjela například kampaň "Mluvit s dětmi o penězích se vždycky vyplatí", která učí rodiče procvičovat s dětmi finanční znalosti a dovednosti. Děti by podle asociace měly vědět, jak peníze získávat, rozdělovat a investovat nebo jak šetřit a nakupovat.
Rodičům radí, aby v této oblasti nespoléhali pouze na školu. Helena Brychová totiž upozorňuje, že ačkoli je finanční vzdělávání součástí rámcových vzdělávacích programů na základních i středních školách, vždy záleží na konkrétní škole a často i samotném učiteli, do jaké míry bude tomuto tématu věnovat pozornost. Navíc správné nakládání s penězi by měly děti podle ní okoukat především doma a mělo by se stát podobným samozřejmým návykem jako třeba hygiena.
Svůj vzdělávací program má i Česká spořitelna. "Finanční gramotnost je nutnou výbavou do současného života, přesto se na ni dlouhá léta zapomínalo. Nyní se naštěstí situace zlepšuje a téma nedostatečné finanční gramotnosti ve společnosti čím dál více rezonuje," upozorňuje Adam Daniel, specialista marketingu České spořitelny.
Jak špatně jsou na tom žáci druhého stupně základních škol s finanční gramotností a s předpoklady pro její rozvoj, ukazuje výzkum České spořitelny: Jen 50 procent žáků 5. až 8. tříd dostává kapesné a učí se hospodařit s penězi, 76 procent dětí se dostalo do situace, že už utratily všechny peníze, přesto si chtěly ještě něco koupit, pouze půl procenta se rozhodlo na něco postupně spořit, 50 procent této věkové kategorie má zkušenosti s dluhy a 20 procent školáků má problém dluhy vrátit.
Kdo nešetří, nemá nakonec nic, milé děti
Pro učitele i rodiče, kteří si uvědomují, jak důležitá je finanční výchova, ale nevědí, jak ji dětem předat, má Česká spořitelna volně k dispozici materiály ke stažení na webu Abeceda peněz. Zaměřují se na učitele, rodiče i seniory a jsou odstupňované podle věku. Začít se může již ve třech letech, kdy děti mohou poslouchat vzdělávací audiopohádky namluvené Jiřím Lábusem: "V životě je moc důležité šetřit. Kdo to nedokáže, nakonec nemá nic," začíná jedna z pohádek, která malým dětem vysvětluje, že důležité je šetřit nejen peníze, ale i přírodu, vodu či elektřinu a neplýtvat věcmi.
Starší předškoláci a prvňáčci si mohou zahrát počítačovou hru Začátky malého hospodáře, kde se dozví o hodnotě věcí a peněz, o tom, jak se musí vydělávat, co to jsou příjmy či výdaje a jak člověk musí vyjít s výplatou. Děti si totiž často myslí, že peníze jednoduše "létají" z bankomatu, kdykoliv lidé potřebují a kolik potřebují.
První stupeň základních škol si může zkusit on-line hru, v níž skupinky žáků pořádají závody a chtějí je zorganizovat tak, aby nebyly ztrátové, tedy aby příjmy z nich alespoň pokryly výdaje. "Čím dříve se mladí lidé naučí správně hospodařit se svými penězi, tím lépe. Je pravda, že čím jsou děti starší, tím je obtížnější výuku finanční gramotnosti postavit tak, aby je zaujala a byla jim blízká," říká Adam Daniel.
Pro druhý stupeň a střední školy je určena zábavní on-line hra Tajuplná cesta, v níž se hráči ocitnou v centru Londýna a musí řešit detektivní záhadu. To obnáší i finanční operace, při nichž se naučí, co to je úvěr, úrok, dlužník či věřitel či jak lze spořit nebo investovat. "Vzhledem k tomu, že starší děti jdou už více do hloubky v problematice světa peněz, například by už měly vědět, co je inflace, stavíme program tak, aby kromě zábavnosti pro děti pomohl učitelům nějaké těžší pojmy a problematiku dobře vysvětlit. V současné době pomáhají se vzděláváním na individuální bázi naši manažeři poboček," popisuje Daniel.
Kromě toho Česká spořitelna pořádá i zážitkové programy pro školy. Program Zvládneme to ve škole je určen učitelům, kteří chtějí učit o penězích svým vlastním tempem a u sebe ve třídě. Spořitelna zajistí materiály, odbornou podporu a případnou ukázkovou hodinu, zbytek výuky si pedagogové organizují sami. Popřípadě se mohou vydat do některého ze sídel spořitelny na zážitkovou projektovou výuku, při níž si děti vyzkouší hospodařit ve vlastní firmě.
Podle Adama Daniela zájem o problematiku finanční gramotnosti v poslední době stoupá, do programu Abeceda peněz se hlásí další a další školy. Ještě více ho pak zvýšila nynější vlna koronavirové pandemie, která ekonomicky dopadla na část domácností.
"Zároveň v tuto chvíli připravujeme Abecedu peněz pro zaměstnance. Jedná se o program finanční gramotnosti pro firmy, které chtějí, aby se jejich zaměstnanci vyvarovali nebezpečných jevů, jako je hazard nebo třeba půjčky u nebankovních institucí, které bohužel mnohdy vedou až do dluhové pasti a k následným exekucím," uzavírá expert České spořitelny.
