Praha - Návrh z dílny ministerstev spravedlnosti a financí na výrazné zdražení soudních poplatků dnes překvapivě nenašel dostatečnou podporu ve vládě. O případném zvýšení poplatků, které se za posledních deset let nezvýšily ani o inflaci, tak rozhodnou až vláda a sněmovna vzešlá z květnových voleb.
"K návrhu jsme dnes vedli poměrně důkladnou diskuzi, ale nakonec nezískal potřebnou většinu," řekl premiér Jan Fischer. Někteří členové vlády totiž neuvěřili argumentaci ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, že hlavním důvodem zdražení je zvýšení nákladů na činnost soudů v posledních deseti letech.
Část ministrů se obává, že vyšší poplatky budou mít i regulační účinek, takže by pak bránily části občanů v přístupu k dovolání se práva. "Zvýšení některých položek navíc nebylo dostatečně zdůvodněné," dodal Fischer.
Zdražení, nebo jen dorovnání o inflaci?
Podle ministerstva spravedlnosti, které zdražení prosazuje, se poplatky zvyšovaly naposledy před deseti lety. Ve vztahu k průměrné hrubé mzdě pak od roku 2001 postupně klesaly, ministerstvo je tedy nyní chce jen vrátit na úroveň odpovídající tehdejší situaci.
"Soudy mají stále vyšší výdaje například za poštovné, energie, spotřební předměty i mzdy, aniž by se to v předchozím desetiletí projevilo na poplatcích," zdůrazňuje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Ministerstvo se netajilo ani tím, že vyšší poplatky mají mít částečně i regulační účinek. Tedy motivovat účastníky také ke smírnému řešení sporů či k omezení šikanózních, neúčelných a zbytečných žalob. Mají také odpovídat rostoucí náročnosti některých typů sporů. Složitější než dříve bývají i řízení o majetkové vypořádání při rozvodu manželství.
Podle návrhu ministerstva spravedlnosti měly i nadále existovat výjimky u některých typů řízení či pro sociálně slabší účastníky, aby se jim neztížil přístup ke spravedlnosti. Kromě už zmíněné většiny sporů o výživné jde například o spory týkající se domácího násilí, sociálních dávek, opatrovnictví, přípustnosti držení v ústavu zdravotnické péče, škody na zdraví či náhrady škody způsobené úřadem, policií a podobně.
I nadále samozřejmě měla platit zásada, že strana, která ve sporu uspěje, má nárok na úhradu nákladů řízení - včetně poplatků - od poražené strany.
Návrh nepodporuje ani stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová. Nehledě na řadu osvobození od poplatků se domnívá, že zdražení by mohlo odradit od toho, aby se lidé odvážili či vůbec mohli domáhat svých práv.
Dražší spory o peníze, rozvody, exekuce i zápisy do rejstříku
Soudní poplatky měly podle návrhu, který dnes vláda nepodpořila, zdražit od roku 2011. Některé dokonce výrazně - například za návrh na rozvod by manželé měli zaplatit 3000 korun, tedy trojnásobek dosavadní částky.
Více než dosud mají podle návrhu zaplatit i lidé, kteří se soudí o peníze. I nadále má sice poplatek činit čtyři procenta ze sporné částky, minimální sazba by se však zvedla z dosavadních 600 na 1000 korun a maximální dokonce z jednoho na jeden a půl milionu korun. Nicméně zvýšila by se i hranice, do níž se platí jen minimální sazba - z dosavadních 15 tisíc na 25 tisíc korun.
Současně mělo skončit dočasné zvýhodnění návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Za něj se dosud platí poloviční částka než u klasických platebních rozkazů či jiných sporů o peníze.
Z jednoho na tři tisíce korun měl zdražit návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
Pokud se lidé soudí o nemovitosti, měli podle návrhu od ledna 2011 zaplatit za každou z nich sedm tisíc místo dosavadních tří tisíc korun. Je-li předmětem sporu podnik, zaplatili by nově 20 tisíc místo dosavadních 10 tisíc korun. Tyto částky platí nejen pro samostatné spory, ale připočítávají se k základnímu poplatku také při vypořádání v souvislosti s rozvodem manželství.
Jestliže v občanském soudním řízení nepůjde o peněžité plnění a předmětem nebude ani nemovitost, ani podnik, stoupla by cena stejně jako u rozvodů, tedy z jednoho na tři tisíce.
Zdražit měl například i návrh na takzvané předběžné opatření - tedy typicky když někdo po soudu žádá, aby uložil protistraně povinnost zdržet se určitého jednání do doby, než soud rozhodne o samotném předmětu sporu. Místo dosavadních 500 korun by přišlo na tisícovku.
Více měli zaplatit také podnikatelé při zápisu do obchodního rejstříku. Dosud platí za první zápis 5000 korun. Nově se mělo rozlišovat, zda jde o náročnější zápis akciové společnosti (poplatek 11 tisíc), nebo jednodušší zápis jiné formy společnosti (nově 6000 korun).
| Čtěte také: V Česku řádí falešní exekutoři, státu to nevadí Zase změna s pasy, dítě už si do něj nezapíšete Skončí finta splátkových firem? Zrušil ji další soud |
Za změnu nebo doplnění zápisu v obchodním rejstříku by podnikatelé podle návrhu měli zaplatit dvojnásobek oproti současnosti, nově tedy 2000 korun. Pouze poplatek za výmaz z rejstříku, který nyní činí 3000 korun, se měnit neměl.
Poplatek za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (soudní exekuci) měl sice zůstat v zásadě na dvou procentech z vymáhané částky, ministerstvo však chtělo zvýšit jeho minimální i maximální hranici.
Zatímco dosud se při vymáhání peněžitého plnění do částky 15 tisíc korun platí poplatek 300 korun, nově to mělo být 500 korun, nicméně hranice plnění by se zvýšila na 25 tisíc korun. Na opačné straně se měl maximální poplatek zvýšit z 1000 na 1500 korun - nyní se platí od vymáhaného plnění převyšujícího 50 tisíc korun, nově to mělo být až od 75 tisíc korun.
