Zápis v registru dlužníků má každý dvanáctý Čech. Souhlas už není potřeba

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
4. 2. 2016 6:40
Více jak 700 tisíc Čechů je zapsáno v dlužnickém registru. A nejde zdaleka jen o malé dluhy krátce po splatnosti. Průměrný dluh se pohybuje kolem 75 tisíc korun. Dobrou zprávou je alespoň to, že celkové procento dlužníků v poslední době klesá. Od února také platí pro fungování registrů nová pravidla.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Shutterstock

Praha – Takřka každý dvanáctý dospělý Čech má u banky, operátora nebo třeba u dodavatele elektřiny či plynu dluh po splatnosti. Ukazuje to statistika sdružení Solus, které vede registr dlužníků. Celkem evidoval Solus, jehož prostřednictvím data sdílejí největší firmy v Česku – banky, mobilní operátoři nebo energetické firmy - ke konci roku 2015 více než 700 tisíc občanů s dluhem po splatnosti.

Nejde přitom o bezvýznamné dluhy, jako když člověk zapomene pár dnů zaplatit účet za telefon. Do takzvaného negativního registru jsou zapsaní lidé, kteří dluží minimálně 30 dnů po splatnosti, většinou však ještě déle. "Firmy totiž do registru dlužníky zapisují nejčastěji až po neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek, telekomunikační operátoři pak při prodlení trvajícím minimálně tři měsíce od data splatnosti faktury," říká Miroslav Beneš, mluvčí Solusu.

Minimální dluh, který se do registru Solus zapisuje, je 500 korun. Celkový dluh evidovaný v registru dosáhl ke konci roku 2015 na 52,7 miliardy korun. Průměr na jednoho dlužníka tak vychází zhruba na 75 tisíc korun. Je to dáno tím, že v registru jsou banky i další úvěrové společnosti, mezi dluhy tak jsou i nesplácené úvěry.

Dobrou zprávou je alespoň to, že počet dlužníků v poslední době nepatrně klesá. Na konci roku 2015 mělo dluh po splatnosti 8,09 procenta dospělých obyvatel Česka, na konci září 2015 to bylo 8,12 procenta. "Počet občanů s dluhem po splatnosti v registru Solus klesá s výjimkou jednoho čtvrtletí kontinuálně od září 2014," uvádí tajemník sdružení Jan Stopka.

Foto: Solus

Dlouhodobě nejméně potíží se splácením mají lidé v Kraji Vysočina a ve Zlínském kraji – oba jsou pod hranicí šesti procent. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji, Karlovarském kraji, Ústeckém a Libereckém kraji dluží členům sdružení Solus více než deset dospělých ze sta.

Kdo si chce ověřit, zda má v negativním registru Solus záznam, může si z něj objednat výpis. Zaslání poštou ale vyjde na 218 korun, prostřednictvím SMS na 129 korun.

V Česku dále fungují Bankovní a Nebankovní registr klientských informací (BRKI a NRKI), v nichž údaje o svých klientech a jejich úvěrech sdílejí banky a úvěrové společnosti. Na těchto "oficiálních" registrech pak v Česku nadále parazituje Centrální registr dlužníků, který se snaží vytvořit dojem oficiálně uznávaného registru, ale banky ani jiné úvěrové společnosti výpisy z něj neberou vážně.

Poslanci na konci minulého roku schválili novelu zákona o ochraně spotřebitele, která nově upravuje i fungování úvěrových registrů. Začala platit od února a jasně říká, že v registrech je možné za předem stanovených podmínek zpracovávat údaje o spotřebitelích i bez jejich souhlasu. Dosud se o to vedly spory. Zákon zároveň míří i na falešné registry.

Registry slouží firmám k posouzení spolehlivosti a platební morálky případných klientů.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy