Novela insolvenčního zákona podle evropské směrnice zkrátí dobu oddlužení ze současných pěti let na tři roky. Jaké další změny budou platit, zatím ale ještě není zcela jasné. Nad novými pravidly se nyní vedou velké diskuse mezi ministerstvem spravedlnosti a odbornou veřejností.
Podle nepotvrzených zpráv by návrh novely měla projednávat vláda na konci července nebo v srpnu. Platnost zákona se ale odhaduje až na příští červenec. A jak odhaduje Radek Hábl, ředitel Institutu prevence a řešení předlužení a autor Mapy exekucí, v té době už bude mít naše země výrazně více dlužníků než dnes.
Energetická krize, rostoucí inflace totiž na české domácnosti zásadně dopadne v následujících měsících. "Už teď na průzkumech vidíme, že zvyšování cen energií způsobilo určitou míru finančních potíží u 53 procent českých domácností včetně těch nadstandardně příjmových. A situace se bude dál zhoršovat," říká Radek Hábl.
Nyní do oddlužení podle insolvenčního zákona vstupuje zhruba 20 tisíc lidí ročně. Celkem je nyní v režimu oddlužení přes 110 tisíc lidí. Řada odborníků se obává, že příští rok číslo výrazně vzroste.
"Paralela s minulou finanční krizí dovozuje, že k podnikatelským insolvencím dochází s časovým odstupem. Nárůst proto očekáváme okolo let 2024 až 2025. Nejzásadnějším problémem bude nejspíš zadlužení fyzických osob. Současné úvěry domácností totiž výrazně převyšují úvěry podniků," odhaduje Jarmila Veselá, jednatelka analytické společnosti InsolCentrum. Predikovat vývoj insolvencí je ale podle ní složité a bude záležet na dalších krocích vlády.
Vadí výše splátek a "odhalení" v insolvenčním rejstříku
V současnosti mohou lidé požádat o oddlužení, pokud jsou v úpadku, tedy mají více věřitelů a dluží déle než 30 dnů po splatnosti. Nemusí mít exekuce. Návrh na povolení oddlužení podají soudu prostřednictvím dluhových poraden zdarma nebo za poplatek maximálně necelých pět tisíc přes notáře, advokáta či soudního exekutora.
Pakliže jim soud oddlužení povolí, zbaví se všech svých dluhů, splatí-li věřitelům:
- za tři roky nejméně 60 procent dluhu
- za pět let splatí 30 procent dlužné částky
- pokud se jim nepodaří 30 procent dluhu splatit, rozhodne soud, zda jim zbývající dluhy odpustí
Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů mohou být do tří let.
Dlužníkům se ale do oddlužení podle současných pravidel moc nechce. Proč, to zjišťoval výzkum, který pro organizace Rubikon Centrum, Institut prevence a řešení předlužení a Charita ČR zpracovala výzkumná organizace PAQ Research.
Nejčastější bariérou odrazující od vstupu do oddlužení se ukázala skutečnost, že srážky z příjmů některých dlužníků mohou být o dva až sedm tisíc korun vyšší než v exekuci.
"Doufám, že se podaří v novele upravit to, aby srážky byly stejné u exekuce i insolvence a tím se více lidí rozhodlo pro oddlužení. Je třeba si uvědomit, že pro nízkopříjmové domácnosti je pár tisíc navíc každý měsíc důležitější než vidina oddlužení za pět let," vysvětluje Hábl.
Insolvenční rejstřík jako nástroj šikany
Dalšími uváděnými bariérami pro vstup do oddlužení jsou veřejně dostupné informace o dlužnících v insolvenčním rejstříku. "Je tam všechno, od výplatních pásek a pracovních smluv po soudní rozhodnutí o rozvodu i popis, jak se do dluhů dotyčný dostal. Například jedna klientka, učitelka, si kvůli tomu prošla ve škole téměř šikanou od studentů, kteří si o ní v rejstříku všechno zjistili," uvádí Radek Hábl.
Doufá, že se podaří v novele právě veřejně dostupné informace o dlužnících omezit. "Na to hodně tlačíme," dodává.
Dalším problémem je riziko zabavení nemovitosti a majetku. O nemovitost mohou dlužníci přijít, i když její cena výrazně přesahuje výši dluhu.
Lidi také odrazují komplikace na vstupu do oddlužení - například, že na začátku insolvenčního řízení musí platit zároveň náklady insolvenčního správce a ještě i exekuční srážky, na což často nemají peníze.
Mnohým také vadí nejistý konec. Pokud se jim totiž nepodaří do pěti let splatit 30 procent dluhu, rozhoduje o jejich budoucnosti soud. Zkoumá, zda dlužník vynaložil "veškeré úsilí k uspokojení pohledávek svých věřitelů". "Toto nejasné kritérium s sebou nese riziko, že se po pěti letech dotyčný vrátí zpět do exekucí," vysvětluje Hábl.
I to by se mohlo změnit za cenu přísnějších kritérií. Dlužníkovo chování, zda tedy "vynakládá" dostatečné úsilí na splácení dluhů, by se hodnotilo každý rok. Dlužníci by tak měli určitou míru právní jistoty v tom, že plní řádné podmínky celého procesu a nakonec v něm uspějí.
"Vstup dlouhodobě předlužených osob do oddlužení je výhodný jak pro stát, tak pro věřitele. Lidé, kteří jsou dlouhá léta v exekucích, nesplácí v řadě případů prakticky nic nebo jen jednomu věřiteli a častěji se uchylují ke skrývání svých příjmů. Naproti tomu v oddlužení své příjmy musí přiznat a splácí všem věřitelům poměrně stejně," upozorňuje Radek Hábl.
Jak připomíná náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák práce se musí vyplatit a dluhy se musí platit, ale nikomu nepomůže, pokud se z dlužníků stanou doživotní nevolníci systému. "Návrat statisíců osob z dluhové chudoby do normální společnosti se vyplatí nám všem," dodává Dvořák.
Může vzrůstat sociální napětí, oponují zástupci firem
Vrátit dlužníky z šedé ekonomiky do normálního života, kdy budou pracovat a odvádět daně, je právě snahou evropské směrnice, podle které se český insolvenční zákon nyní upravuje.
Hospodářská komora ale upozorňuje, že v silně inflačním prostředí může další zjednodušování oddlužení vést k tomu, že věřitelé začnou rezignovat na podávání insolvenčních návrhů, protože proces úpadku je časově náročný a reálná hodnota pohledávky je stále nižší. "Proto je třeba o plánovaném zmírňování parametrů oddlužení věcně diskutovat," tvrdí Ladislav Minčič z komory.
S tím souhlasí i Robert Němec, předseda představenstva České advokátní komory. "Bohužel stále neznáme výsledky těch, kteří vstoupili do oddlužení po novele 2019. Je však jasné, že uspokojení věřitelů bude výrazně nižší. Plánovaná novela by mohla tento trend ještě posílit," míní Němec.
Podle obou expertů může novela podstatně změnit náladu ve společnosti. V případě dalších "odpustků" podle nich ztratí řádně platící lidé ochotu se uskrovňovat, když uvidí své spoluobčany, jak snadno a rychle se oddlužují. "Ve společnosti pak může zavládnout negativní atmosféra a vzrůstat sociální napětí," shodují se.
Novela insolvenčního zákona měla být podle unijních pravidel přijata minulý rok, Česko ale požádalo o roční odklad do letošního července. Ani tento termín se nestihl. Pokud ho schválí v létě vláda, postoupí návrh do připomínkového řízení a následně ke schválení do parlamentu. Platit začne zřejmě až v průběhu příštího roku.
