Praha - Poslanci poslali do dalšího projednávání návrh opoziční poslankyně Markéty Pekarové Adamové a jejích kolegů z TOP 09, aby ženy s vyššími příjmy dostávaly lepší "mateřskou" než dosud. Změna by se dotkla matek, které si předtím vydělávaly zhruba nad 30 tisíc korun hrubého měsíčně.
Návrh, který úspěšně prošel prvním čtením, nyní projednají sněmovní sociální výbor a komise pro rodinu.
Prakticky stejnou změnu výpočtu mateřské už projednávala tehdejší vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL před dvěma lety. Vláda jej ani nepodpořila, ani nezamítla. Novela na jaře 2016 zamířila k poslancům, ale ti se k ní ani za rok a půl prakticky nedostali. Také současná vláda hnutí ANO v demisi letos návrh nepodpořila, ale ani nezamítla
Peněžitá pomoc v mateřství se nyní v zásadě pohybuje na úrovni 70 procent předchozího platu. Pokud ale žena vydělává víc než zhruba 30 tisíc korun hrubého měsíčně, tak se tato dávka čím dál výrazněji krátí - podíl k předchozímu výdělku je nižší. "Pro ženy na vyšších a dobře placených pozicích je to demotivující při zakládání rodiny, považuji to za nespravedlivé," říká Pekarová Adamová.
Peněžitá pomoc v mateřství částečně nahrazuje jednomu z rodičů, který se stará o narozené dítě, ušlý zisk po dobu mateřské dovolené. Jde o dávku z nemocenského pojištění, krácenou u vyšších příjmů podobně jako klasická nemocenská při dočasné pracovní neschopnosti.
Novela má zrušit takzvané redukční hranice u vyměřovacího základu (příjmu), z něhož se dávka počítá. Tyto stropy nyní - počínaje výdělky nad zhruba 30 tisíc - činí 60 a 30 procent. Alespoň jedno z těchto omezení se podle zastánců novely týká přibližně 30 procent příjemců dávky.
Výdaje státního rozpočtu by se podle poslanců TOP 09 zvýšily o 832 milionů korun ročně, podle vládních výpočtů to může být až miliarda. Pekarová argumentuje, že díky lepší podpoře matek dojde ve střednědobém a dlouhodobém horizontu ke zvýšení příjmů státního rozpočtu díky vyššímu výběru daní a odvodů. Připomíná také, že takzvaný účet nemocenského pojištění je v dlouhodobém přebytku.
Ministryně práce Jaroslava Němcová (ANO) uvedla, že by se návrh TOP 09 měl stát součástí širšího balíčku rodinných opatření. "Mateřskou, jako jiné dávky, je třeba řešit komplexně, ne jenom takhle jednotlivě. Proto připravujeme celkovou novelu všech dávek, pojistných i nepojistných," řekla novinářům.
Vláda ANO se obává hlavně přílišné zátěže veřejných rozpočtů. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura namítá, že i zmíněná miliarda korun by tvořila asi 17 procent částky, kterou chce vláda hnutí ANO dát na snížené jízdné pro seniory a studenty.
"Nelze souhlasit s tvrzením, že finanční dopad bude vyvážen účinnější prorodinnou politikou, neboť lze pochybovat, že vysokopříjmové skupiny se rozhodují o založení rodiny podle toho, kolik jim bude vyplácena peněžitá pomoc v mateřství," uvádí ministerstvo financí.
"Česká republika je už dnes k rodinám poměrně štědrá. Podpora ale zpravidla cílí na skupiny s nižšími příjmy," připomíná ministerstvo financí. Její další rozšiřování je podle něj diskutabilní a její cílení na lidi s vyššími příjmy pak zcela postrádá smysl.
"Účelem systému nemocenského pojištění je nahrazovat pouze přiměřenou výši ucházejícího příjmu, nikoli ho zcela kompenzovat, a to při uplatnění principu solidarity. Tento princip se ostatně uplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, nejen u peněžité pomoci v mateřství," uvádí stanovisko vládních legislativců.
Pokud by se zrušila redukční omezení (stropy), nahrazovala by pak mateřská u žen, které si vydělávaly až trojnásobek průměrné mzdy, téměř plně jejich předchozí čistý příjem. "K nejvýraznějšímu nárůstu by došlo u osob s hrubou mzdou ve výši dvou a půl až třínásobku průměrné mzdy, tj. přibližně v pásmu 75 až 90 tisíc korun, u nichž by výše peněžité pomoci v mateřství dosahovala v průměru 98 procent čisté mzdy a v některých měsících by byla dokonce vyšší než čistá mzda," spočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Vláda také připomíná, že předchozí koalice vedená ČSSD zavedla nové dávky z nemocenského pojištění - takzvanou otcovskou, dlouhodobé ošetřovné a také zvýšení nemocenské při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Kvůli tomu zřejmě přestane být rozpočet nemocenského pojištění v plusu.
Některé státy Evropské unie sice poskytují dávku obdobnou peněžité pomoci v mateřství ve výši až 100 procent mzdy, ovšem nepoměrně kratší dobu než v Česku, dodávají vládní legislativci v odmítavém stanovisku.
