Praha - Výdělky žen v soukromém i ve veřejném sektoru rostou po krizi pomaleji než příjmy mužů. Medián hrubé mzdy, na který dosáhne polovina lidí, je v podnikatelské sféře u žen o pětinu nižší než u mužů. Ve státní a veřejné sféře činí rozdíl mediánu platů žen a mužů zhruba 12 procent. Vyplývá to z údajů informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku za poslední roky.
"Hrubé měsíční mzdy rostly rychleji mužům než ženám. Úroveň mezd žen je dlouhodobě nižší než úroveň mezd mužů," uvádí ministerstvo práce k údajům za první loňské pololetí. Stejně hodnotí i situaci v platové sféře a také předchozí roky.
Loni v prvním půlroce mediánová hrubá mzda žen činila 19 374 korun. Meziročně se tak zvedla o 2,4 procenta. Medián mužů proti stejnému období předchozího roku vzrostl o 3,3 procenta na 24 576 korun. Mediánový výdělek se lišil o víc než pětinu.
Také ve státní a veřejné sféře rostly platy mužům víc než ženám. Medián hrubého platu žen se loni v prvním pololetí zvedl o 3,8 procenta na 24 405 korun, mužů o 4,9 procenta na 27 844 korun. Rozdíl dosahoval 12,4 procenta.
V podnikatelské sféře mužům rostl medián mzdy víc než ženám tři roky po sobě, tedy od roku 2013. V předchozích dvou letech měly vyšší růst ženy, ale ne výrazně. Ve veřejném sektoru měly ženy nižší zvýšení platů v posledních dvou letech, v předchozích třech letech se jim výdělek zvedal víc než mužům. Ti ale i tak vydělávají víc, medián se liší stále o víc než 12 procent.
V roce 2014 si muži přilepšili víc než ženy. Medián mezd se jim v podnikatelské sféře zvedl o 2,8 procenta a ženám o 2,1 procenta, medián platů ve veřejném sektoru jim rostl o 3,9 procenta a ženám o tři procenta.
Jedním z důvodů nižšího výdělku žen je to, že často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami jako zdravotnictví a školství. Bývají také většinou na nižších postech. Ale i za stejnou práci dostávají často méně než jejich mužští kolegové. Další příčinou menší odměny je péče o děti, starší členy rodiny a domácnost.
Analýza společnosti Gender Studies ukázala, že propast mezi příjmy žen a mužů se s vyššími pozicemi a vyšším vzděláním ještě zvětšuje. Zatímco ženy s maturitou si vydělají v průměru o pětinu méně než stejně vzdělaní muži, vysokoškolačky dostávají průměrně o 30 procent méně než vysokoškoláci. Na vedoucích pozicích se průměrné výdělky liší zhruba o 27 procent.
Nižší výdělek se promítá i do důchodu. Ženy pak mají také nižší penze. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci roku 2014 průměrný starobní důchod muže činil 12 259 korun měsíčně, žena měla 10 050 korun. Pobírala tak skoro o pětinu méně.
K platovým rozdílům žen a mužů se chce vyjádřit ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) na tiskové konferenci. Pořádá ji v úterý 8. března na Mezinárodní den žen. Před dvěma lety krátce po nástupu do ministerské funkce se zmínila o tom, že ve svém resortu provede audit odměňování. Výsledky chtěla mít do několika měsíců, zatím je nezveřejnila.
