Praha - Ani možnost založit si spořicí účet nebo termínovaný vklad prostřednictvím internetu, často s vyšší úrokovou sazbou, neodrazuje část Čechů od vkladních knížek - jedné z nejstarších forem spoření.
V oběhu jich je více než jeden a půl milionu, přestože z významnějších bank nabízejí vkladní knížky už jen dvě - Česká spořitelna a Poštovní spořitelna. A přestože neběží ani žádné propagační kampaně na tyto tradiční papírové "sešitky".
"Jde o produkt, který je stále oblíbený mezi našimi klienty," říká Filip Belant, ředitel pobočkové sítě České spořitelny, která nyní eviduje celkem téměř 1,15 milionu vkladních knížek s celkovým objemem úspor zhruba 60,5 miliardy korun.
"Klienti si na vkladní knížce cení zejména toho, že se jedná o jediný "hmotný" produkt, který si mohou odnést domů," říká Přemysl Hanzelka, ředitel Poštovní spořitelny. Ta jich eviduje téměř půl milionu.
Obě banky chtějí vkladní knížky nejen držet v produktové nabídce, ale zároveň přemýšlejí, jak je víc přiblížit 21. století. Chtějí také snížit náklady, které jsou s nimi spojené, a přitom nepřijít o tradiční klienty.
"Rádi bychom majitelům vkladní knížky nadále umožnili, aby na ně mohli snadno peníze vkládat a vybírat," říká Belant z České spořitelny. Dostupnost peněz z vkladních knížek je pro ni důležitým tématem. Její pobočková síť se v posledních letech zmenšila a banka část z nich plánuje předělat na bezhotovostní pobočky, kde služby živého pokladníka nahrazuje bankomat, případně vkladomat.
Na vkladní knížky mohou lidé peníze vkládat i elektronicky z jiného účtu nebo prostřednictvím vkladomatu. Většina majitelů vkladních knížek jsou ale starší lidé a využívá k tomu nadále kamenné pobočky. A především: Výběr peněz z vkladní knížky je možný jen pokladnách bankovních poboček.
Česká spořitelna nyní u vybraných klientů sonduje, jak by přijali, kdyby dostali "plastovou" vkladní knížku namísto papírové.
"Máme možnost z ní udělat jednak ryze digitální produkt - to znamená, že klient místo ní získá kartu se svým jménem, která bude fungovat jako klasická platební karta k účtu. Další variantou by bylo to, že v každé papírové vkladní knížce bude čárový kód, kterým se po naskenování v bankomatu majitel identifikuje, a přes kartu, kterou k ní dostane, by pak z ní rovněž peníze mohl vybírat a vkládat," popisuje směr možného vývoje Belant.
"Dřív než v příštím roce s ,plastovými´ vkladními knížkami ale nepřijdeme. Musíme se ještě podívat, jaká je struktura těchto klientů a zda majitelé vkladních knížek nepotřebují nějakou formu asistence z naší strany, aby je dál rádi využívali," vysvětluje Belant.
Přechod na "plastové" vkladní knížky může klientům přinést i větší dostupnost tradiční služby. "Klienti by nemuseli čekat, až se jejich pobočka otevře, využívali by k tomu mnohem širší síť bankomatů," dodává Belant.
Konkurenční Poštovní spořitelna má pro majitele vkladních knížek k dispozici síť více než tří tisíc pošt, na nichž mohou hotovost vkládat i vybírat. Jejich dostupnost pro klienty řešit nemusí. I ona však potvrzuje, že tradiční produkt chce zmodernizovat.
Zatím prozrazuje jen jednu chystanou změnu. "Protože někteří majitelé vkladních knížek vlastní i další produkty Poštovní spořitelny, chtěli bychom jim ve střednědobém horizontu například zpřístupnit údaje o vkladní knížce v elektronickém bankovnictví. Klient si tak bude moci udělat celkový obrázek o svých úsporách, produktech a všech financích na jednom místě," říká Hanzelka.
V nabídkách ostatních bank se dnes vkladní knížky už téměř nevyskytují, s výjimkou malých Raiffeisenbank im Stiftland eG a Waldviertler Sparkasse von 1842 AG.
Knížky musely postupně ustoupit spořicím nebo termínovaným účtům, které jsou i přes současné nízké sazby většinou výhodněji úročené. Úroková míra se u vkladních knížek pohybuje - v závislosti na délce výpovědní lhůty a výši denního zůstatku - od 0,1 do jednoho procenta ročně. Oproti jiným spořicím produktům, na nichž se úroky připisují měsíčně nebo čtvrtletně, se u vkladní knížky připisují ročně.
