Brno - Jestliže nová Poslanecká sněmovna neschválí na svém prvním zasedání "daňové balíčky" přijaté Senátem, hrozí Česku po Novém roce daňový chaos. Nejnověji před tím varovala i Komora daňových poradců.

"Vznikly by dokonce takové paradoxy, že některé daně by se musely platit dvakrát, jiné naopak vůbec," říká prezident Komory daňových poradců Martin Tuček.

Případné problémy kvůli neschválení zákonných opatření připouští i ministerstvo financí, především ve výběru daní.

První zákonná opatření v historii České republiky přijal Senát na začátku října na návrh vlády vedené Jiřím Rusnokem. Prezident Miloš Zeman je podepsal 21. října. Nyní je však ještě potřeba, aby zákonná opatření hned na své první schůzi "potvrdili" nově zvolení poslanci. Pokud by tak neučinili, přestanou tato opatření platit.

Ustavující schůze Sněmovny má začít 25. listopadu, přičemž zatím žádná z významnějších politických stran se proti Senátem schváleným změnám výrazněji neohradila.

Není jiné cesty

Hlavní "balíček" mění daňové zákony zejména kvůli novému občanskému zákoníku a novému zákonu o obchodních korporacích (nástupci obchodního zákoníku). Nové kodexy soukromého práva začnou být účinné už od ledna 2014 a daňové zákony na to musí reagovat, aby nevznikly terminologické rozpory nebo právní vakuum.

"Není jiné cesty, než aby nová Sněmovna zákonná opatření schválila. Protože pak by stála některá ustanovení občanského zákoníku a daňové zákony proti sobě," upozorňuje prezident Komory daňových poradců Martin Tuček.

Problém může nastat například u nemovitostí, kdy se stane stavba součástí pozemku. "Nyní se odděleně zdaňuje pozemek i stavba. Kdyby se neschválila zákonná opatření, jaká daň se bude platit?" naznačuje Tuček.

Pokud by se Sněmovna nečekaně sešla až v příštím roce a ani opožděně tato zákonná opatření neschválila, nastal by dokonce absurdní stav, kdy by od 1. ledna platila novelizace, ale po odmítnutí opatření Sněmovnou by zase platily zákony před novelizací.

Stát může přijít o miliardy

Ministerstvo financí podle mluvčího Ondřeje Šrámka již v minulosti několikrát varovalo, že nepřijetí novel daňových zákonů souvisejících s rekodifikací soukromého práva by mohlo mít vážné důsledky pro výběr daní. "Věříme, že nově zvolená Poslanecká sněmovna takový scénář nepřipustí," říká.

Již dříve varoval i premiér v demisi Jiří Rusnok, že pokud by Parlament tyto změny neschválil, znamenalo by to mimo jiné propad příjmů státního rozpočtu možná až v řádech desítek miliard korun.

Tuček zdůrazňuje, že lidé a firmy se nyní opět nacházejí v nejistotě a nemohou se pořádně připravit na nový stav. Mezi schválením a účinností nových norem by měly být minimálně tři měsíce, ještě lépe půl roku," říká Tuček.

Stav, kdy jsou důležité daňové změny schvalovány na konci roku, tedy těsně před jejich předpokládanou účinností, kritizují i zástupci podnikatelů. Připomínají například podobnou situaci z loňského roku, kdy Sněmovna schválila změny daně z přidané hodnoty až na poslední chvíli.

Domácnost, nemovitosti, dědění i cenné papíry

Jak už v září upozornil online deník Aktuálně.cz, nový občanský zákoník oproti svému předchůdci například neobsahuje definici domácnosti. S tímto pojmem přitom pracuje zákon o daních z příjmů jako s podmínkou pro nárok na daňové slevy na dítě či vyživovanou manželku a pro daňový odpočet u hypoték. Pokud by od 1. ledna 2014 zmizela definice domácnosti a neobjevila se do té doby přímo v daňovém zákoně, mohlo by tyto slevy uplatnit více lidí než dosud. Jen na dani z příjmů by tak stát přišel o miliardy korun.

Další ztráty - podle ministra financí Jana Fischera přes pět miliard jen u obecních rozpočtů - hrozily kvůli jinému vymezení pojmu nemovitá věc. Podle nového občanského zákoníku se například stavba stává součástí pozemku, na což musí reagovat i daňové zákony. Stejně jako třeba na nový institut vzájemného darování - nereagování na něj by zúžilo rozsah předmětu daně z převodu nemovitostí, u dalších daní by pak jeho úprava úplně chyběla. Další zásadní změny přináší nový občanský zákoník v oblasti dědického práva.

K výpadku mohlo dojít třeba také u cenných papírů. Nový občanský zákoník totiž nově rozlišuje mezi cennými papíry a zaknihovanými cennými papíry, takže by došlo k zúžení stávajícího zdanění.

Daňové zákony musely včas reagovat i na staronové instituty občanského zákoníku jako pacht (velice zjednodušeně řečeno druh nájmu), výprosa (druh půjčky) či závdavek (způsob zajištění závazku).

Příležitostné příjmy i daň z převodu nemovitostí

Balíček však obsahuje i některé další věcné změny. Zvyšuje například hranici pro osvobození příležitostných příjmů, zvedá i limit pro daňově uznatelné dary. Mění také pravidla pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů.

Druhé zákonné opatření pak mění dosavadní daň z převodu nemovitostí, nově ji upraví zákon o dani z nabytí nemovitostí. Ruší například nutnost pořizování znaleckého posudku u staveb pro bydlení a rekreační účely. Na rozdíl od původního návrhu od exministra financí Miroslava Kalouska však bude daň nadále platit prodávající, nikoliv kupující.

Při rozpuštění Sněmovny smějí senátoři přijmout zákonné opatření jen ve věcech, které nesnesou odkladu. Podmínku bezodkladnosti přitom splňují body slaďující legislativu s občanským zákoníkem, nikoliv však další, byť bezkonfliktní, změny jako vyšší limit pro daňové osvobození u darů nebo příležitostných příjmů. Kvůli jejich politické nekonfliktnosti však zřejmě nehrozí napadení u Ústavního soudu.