Úroky hypoték jsou nejvýš za pět let. Žadatelům však hraje do karet konkurenční boj

Olga Skalková Olga Skalková
20. 2. 2019 0:00
Počet nových žadatelů o úvěr na bydlení už dlouho nebyl tak nízký jako v prvním měsíci letošního roku. Peněžní ústavy tak budou muset v rámci boje o zákazníka šlápnout na krk prudkému zdražování úvěrů na bydlení. Podle některých odhadů by půjčky mohly dokonce zlevnit.
Foto: Hypoindex

Letošní rok nezačal pro zájemce o hypotéku příliš dobře. Na koupi nemovitosti půjčovaly lidem banky v lednu v průměru za tříprocentní úrok. To je nejvíce od února 2014. Ukazuje to nejnovější statistika Fincentrum Hypoindex, která sleduje vývoj úroků z reálně poskytnutých hypoték většiny tuzemských peněžních domů.

Úroky prudce rostou od loňského října, kdy do nich banky více promítly předchozí zvýšení sazeb ČNB. Se zvyšováním úrokových sazeb začala centrální banka po skončení intervencí v roce 2017. 

Za posledních šest měsíců vzrostly průměrné úroky hypoték skoro o půl procentního bodu. Meziměsíční zvýšení činilo v prosinci 0,13 procentního bodu, což byl nejrychlejší růst za posledních deset let. V lednu byl už nárůst pomalejší, a to o devět setin procentního bodu.

Můžeme čekat pokles?

Podle některých analytiků dokonce průměrné úroky hypoték v nejbližší době klesnou. "Už v únoru klienti s dobrou platební historií dostávali hypotéky s úrokem pod tři procenta. Během jara průměrné úroky spadnou opět pod tříprocentní hranici," říká Libor Ostatek z makléřské společnosti Golem Finance, která hypotéky bank prodává. Podle něj je za tím silný konkurenční boj i příznivější vývoj na finančním trhu, než banky před pár měsíci očekávaly.

"Úroky z hypoték mohou jít dolů, protože tržní sazby, od kterých je banky odvíjejí, oproti konci loňského roku klesly. Banky také kvůli loňským zpřísněním hypoték musí víc soutěžit o klienty a v jarních kampaních na nové hypotéky budou ochotnější snížit úrok širší skupině klientů," řekl Ostatek.

Podle něj se zlevňování hypoték dá očekávat v prvním čtvrtletí, pak se mírný růst úroků obnoví v závislosti na tom, jak bude ČNB pokračovat ve zvyšování své základní sazby. Odborníci odhadují, že letos ČNB zvýší svou základní sazbu jen dvakrát, zatímco loni se rozhodla ji zvýšit pětkrát.

Obdobně se už v lednu k možnosti poklesu hypotečních úroků vyjádřil i šéf Hypoteční banky Jiří Feix. "Zatím předpokládáme, že sazby budou růst, ale mírnějším tempem než v roce 2018. Mohou ale i stagnovat či klesnout," uvedl tehdy Feix.

Zájem o hypotéky totiž v posledních měsících slábne. Centrální banka už dříve omezila bankám jejich prodej tím, že mohou půjčovat maximálně na devadesát procent hodnoty nemovitosti. Během loňského října navíc zpřísnila i požadavky na příjem žadatele o úvěr. 

Od té doby počet nových zájemců o úvěr klesá. Trend pokračoval i v lednu, kdy si podle Hypoindexu přišlo novou smlouvu podepsat jen 4764 Čechů, to je o 1801 méně než v prosinci. Objemy nově sjednaných hypoték klesly v lednu meziměsíčně o čtyři miliardy na 10,93 miliardy korun. V meziročním srovnání to je ještě méně, o 5,5 miliardy korun.

"Ačkoliv bývá leden každoročně slabší, o tom letošním se v kontextu předchozích výsledků dá říci, že hypoteční trh téměř zamrzl. Banky sjednaly nejméně úvěrů za posledních pět let a jediné rostoucí veličiny v lednové statistice Fincentrum Hypoindex tak jsou průměrná výše úvěru z důvodu nadále rostoucích cen nemovitostí a průměrná úroková sazba," uvedl Josef Rajdl, hlavní analytik společnosti Fincentrum.

Podle této statistiky tak průměrná hypotéka během prvního měsíce letošního roku dosáhla rekordních 2 294 216 korun, zatímco před rokem to bylo 2 013 220 korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy