Den daňové svobody je letos rekordně pozdě. Nemáme polštář, kritizují vládu ekonomové

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
24. 6. 2020 10:25
Celých 175 dní Češi pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínají vydělávat sami na sebe. Den daňové svobody označuje pomyslný okamžik, od kterého jde mzda konečně na konto občana. Do té doby jeho celý příjem připadá státu.
Foto: iStock

Letošek je daňově nejméně svobodný rok za posledních deset let. A to kvůli pandemii koronaviru. "Letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňskému roku jsme si pohoršili skoro o celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o týden," říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Právě tato organizace žebříček daňového zatížení každoročně sestavuje, existují však i alternativní dny daňové svobody, které vznikají odlišnou metodikou.

Za normálních okolností by Liberální institut podle vyjádření v tiskové zprávě vládu za drastický posun tvrdě kritizoval. "Vládě však nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké prostředky navíc. Nicméně i tak je určitá kritika na místě," domnívá se Pánek.

Podle něj si vláda v době předchozí dlouhé konjunktury nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance a také řada opatření byla zmatečná nebo kontraproduktivní.

"Některé pomocné programy postrádají logiku. Například garance na úvěry pro exportéry, když jim oslabená koruna pomáhá na zahraničních trzích. Nebo dotační programy pro firmy, které vyrábí zdravotní, hygienické a technologické zboží na boj s koronavirem. Po jejich službách je přitom zvýšená poptávka. A ekonomice asi příliš nepomůže snížení DPH u omalovánek nebo u půjčování knih," říká Pánek. 

Vláda podle odborníků z Liberálního institutu nevyužila uplynulé období prosperity k tomu, aby se připravila na recesi. "Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu zastavené ekonomiky," komentuje vládní hospodaření ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.

Upozorňuje, že při výpočtu Dne daňové svobody vychází institut každý rok z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. "Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos počítáme i se zpětnou revizí, protože situace je zcela výjimečná. A máme několik možných scénářů, z nichž nejhorší by byl pokles HDP o 13,5 procenta plus navýšení veřejných výdajů o 200 miliard. Pak by Den daňové svobody vycházel až na 15. července," vypočítává Nohejl. 

Den daňové svobody vypočítává také společnost Deloitte, která letošní den odhadla na 30. červen. Používá totiž trochu jinou metodiku, výpočet dělá z vybraných daní a čistého národního důchodu. 

Ekonom Nohejl připomíná, že při boji s karanténou čelí vlády volbě "něco za něco", ekonomickým žargonem jde o trade-off. Přísnější opatření pomáhají v boji s koronavirem, avšak tlumí ekonomickou aktivitu, a tedy posouvají Den daňové svobody ke konci roku. Naopak volnější přístup znamená lepší výsledek z hlediska Dne daňové svobody, ale větší potíže s pandemií.

Den daňové svobody 2020
Den daňové svobody 2020 | Foto: Liberální institut

Ačkoliv každoročně Liberální institut nabízí mezinárodní srovnání, letos je na vyhodnocení efektivnosti jednotlivých přístupů příliš brzy, nejsou totiž konsistentní data, posbíraná podle stejné metodiky napříč státy.

"Odhadujeme, že Francouzi si letos daňovou svobodu užijí až v září, Finové a Belgičani pravděpodobně zhruba v polovině srpna. K premiantům, jako v jiných letech, bude letos zřejmě patřit Jižní Korea, která se aspoň zatím s koronavirem vyrovnala v podstatě bez hospodářského poklesu," uzavírá Martin Pánek. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy