Letošek je daňově nejméně svobodný rok za posledních deset let. A to kvůli pandemii koronaviru. "Letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňskému roku jsme si pohoršili skoro o celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o týden," říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Právě tato organizace žebříček daňového zatížení každoročně sestavuje, existují však i alternativní dny daňové svobody, které vznikají odlišnou metodikou.
Za normálních okolností by Liberální institut podle vyjádření v tiskové zprávě vládu za drastický posun tvrdě kritizoval. "Vládě však nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké prostředky navíc. Nicméně i tak je určitá kritika na místě," domnívá se Pánek.
Podle něj si vláda v době předchozí dlouhé konjunktury nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance a také řada opatření byla zmatečná nebo kontraproduktivní.
"Některé pomocné programy postrádají logiku. Například garance na úvěry pro exportéry, když jim oslabená koruna pomáhá na zahraničních trzích. Nebo dotační programy pro firmy, které vyrábí zdravotní, hygienické a technologické zboží na boj s koronavirem. Po jejich službách je přitom zvýšená poptávka. A ekonomice asi příliš nepomůže snížení DPH u omalovánek nebo u půjčování knih," říká Pánek.
Vláda podle odborníků z Liberálního institutu nevyužila uplynulé období prosperity k tomu, aby se připravila na recesi. "Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu zastavené ekonomiky," komentuje vládní hospodaření ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl.
Upozorňuje, že při výpočtu Dne daňové svobody vychází institut každý rok z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. "Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos počítáme i se zpětnou revizí, protože situace je zcela výjimečná. A máme několik možných scénářů, z nichž nejhorší by byl pokles HDP o 13,5 procenta plus navýšení veřejných výdajů o 200 miliard. Pak by Den daňové svobody vycházel až na 15. července," vypočítává Nohejl.
Den daňové svobody vypočítává také společnost Deloitte, která letošní den odhadla na 30. červen. Používá totiž trochu jinou metodiku, výpočet dělá z vybraných daní a čistého národního důchodu.
Ekonom Nohejl připomíná, že při boji s karanténou čelí vlády volbě "něco za něco", ekonomickým žargonem jde o trade-off. Přísnější opatření pomáhají v boji s koronavirem, avšak tlumí ekonomickou aktivitu, a tedy posouvají Den daňové svobody ke konci roku. Naopak volnější přístup znamená lepší výsledek z hlediska Dne daňové svobody, ale větší potíže s pandemií.
Ačkoliv každoročně Liberální institut nabízí mezinárodní srovnání, letos je na vyhodnocení efektivnosti jednotlivých přístupů příliš brzy, nejsou totiž konsistentní data, posbíraná podle stejné metodiky napříč státy.
"Odhadujeme, že Francouzi si letos daňovou svobodu užijí až v září, Finové a Belgičani pravděpodobně zhruba v polovině srpna. K premiantům, jako v jiných letech, bude letos zřejmě patřit Jižní Korea, která se aspoň zatím s koronavirem vyrovnala v podstatě bez hospodářského poklesu," uzavírá Martin Pánek.
