I když vláda sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu, pořád půjde o výhodnější způsob, jak si postupně našetřit nějaké peníze, než spořit na spořících či termínovaných účtech.
K výpovědi smlouvy nebudou mít důvod ani ti, kterým už uplynula šestiletá doba, po kterou nemohou peníze bez sankcí vybrat.
Stavební spoření sice bude méně výnosné, ale i nadále ho ocení ti, kdo dávají přednost jistotě, že o uložené peníze nepřijdou. Patří do systému pojištění vkladů, který klientské peníze chrání před krachem banky či stavební spořitelny až do výše 50 tisíc eur, tedy zhruba 1,25 milionu korun.
Nemusí se proto potvrdit katastrofické scénáře prezentované ze strany stavebních spořitelen. Ty hovoří o masivním odchodu klientů, kteří už spoří více než šest let, a o výrazném poklesu nových zájemců o spoření. V takovém případě by stavební spořitelny musely omezit poskytování především překlenovacích úvěrů, které umožňují klientům pořídit si či opravit vlastní bydlení dříve, než by splnili podmínky pro řádný úvěr ze stavebního spoření
Poloviční podpora a zdanění úroků
Vláda hodlá zvláštní daní snížit státní podporu na polovinu u všech smluv o stavebním spoření. Klienti, kteří uzavřeli smlouvu před rokem 2004, by tak už za letošní rok dostali místo 4500 korun 2250 korun. Ostatní by místo 3000 korun dostali od státu 1500 korun. Další novinkou má být zdanění úroků z vložených peněz, a to patnáctiprocentní daní z příjmu.
Co to udělá s výnosností spoření? Klienti, kteří pravidelně ukládají každý rok 20 tisíc korun a stavební spoření úročené dvěma procenty ročně mají už šest let, by po škrtech přišli o jedno procento výnosu.
Bez snížení státního příspěvku by jim jejich stavební spoření v sedmém roce vynášelo 3,4 procenta ročně. Po snížení podpory a zdanění úroků jejich výnos v sedmém roce klesne na 2,25 procenta.
Pokud by si takoví klienti uzavřeli smlouvu se stejným vkladem a úročením nově, pohyboval by se jejich výnos v prvních šesti letech v průměru nad třemi procenty ročně.
Alternativy jsou, ale...
V obou případech jde o lepší úročení, než jaké po zdanění nabízí bankovní spořící účty a termínované vklady (nejnovější porovnání nabídky jsme přinesli v tomto článku). Dalších alternativ, jak s tříprocentním výnosem pravidelně spořit s pocitem jistoty, že o vložené peníze klient nepřijde, mnoho není..
Klienti, kterým už uplynula šestiletá vázací doba, nemají důvod smlouvu vypovídat a peníze vybírat. "Pokud budou potřebovat peníze za rok či za dva roky nenajdou výhodnější podobně bezpečnou alternativu," říká Jan Lener ze společnosti Broker Consulting.
Jestliže by však chtěl dotyčný uložit našetřené peníze na delší dobu, mohl by zvolit některý ze zajištěných podílových fondů. Ty mu zaručují minimálně vrácení investované částky a slibují lepší výnos než stavební spořitelny. Vklady ovšem nejsou pojištěny proti krachu investiční společnosti, která fond zřídila. Výnos závisí na vývoji finančních trhů. Zajištěné fondy se navíc nehodí pro pravidelné spoření.
"Rodiny pak mohou najít alternativu v dluhopisových a smíšených podílových fondech. Lidé nad 52 let v penzijním připojištění," dodává Lener. Jenže u podílových fondů existuje na rozdíl od stavebního spoření riziko, že hodnota naspořeného majetku může klesnout. Rovnocennou konzervativní alternativou proto nejsou.
Porovnávací grafy, konkrétní výpočty a zbytek článku čtěte na webu Peníze.cz.
