Praha - I přes velkou medializaci tématu žádá o vrácení sporného poplatku za úvěrový účet méně než jedno procento klientů Raiffeisenbank z těch, kteří jej musí platit. "Současná vlna zájmu o tento poplatek není způsobena poptávkou klientů, ale je tažena někým jiným, který zde vidí potenciál pro svůj ziskový byznys," domnívá se nový generální ředitel Raiffeisenbank Mario Drosc.
Banka v týdnu oznámila hospodářské výsledky za loňský rok, její zisk meziročně klesl o 11 procent na 1,97 miliardy koruny. Za velkou českou bankovní trojkou - Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka - tak zůstala o více jak 10 miliard, když tyto banky vykázaly zisk mezi 14 až 16 miliardami korun.
„Raiffeisenbank nikdy nebyla a ani nadále nebude masovou bankou, nikdy se nebudeme zaměřovat jen na počet klientů, ale především na hloubku vztahu s nimi," říká Drosc v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. a přidává, že i nadále se chce jeho banka zaměřit na prémiovou klientelu.
Aktuálně.cz: Ve funkci generálního ředitele jste od letošního ledna, předchozí šéf Lubor Žalman se po téměř devíti letech v čele rozhodl z banky dobrovolně odejít. Budete chtít, aby teď Raiffeisenbank dělala něco úplně jinak než dosud?
Mario Drosc: V Raiffeisenbank působím už více než šest let, z toho poslední dva roky jsem pracoval jako zástupce Lubora Žalmana. Kdybych tedy chtěl něco zásadního změnit, prosadil bych to už dávno. Žádné obraty o 180 stupňů ode mne tedy nečekejte. Samozřejmě mám asi jiný styl řízení, než měl můj předchůdce, například se asi - i s ohledem na můj retailový původ - budu chtít ještě více scházet jak s kolegy v centrále, tak na pobočkách. A také kladu důraz na skloubení dynamiky rozvoje s disciplínou v realizaci na „první dobrou".
A.cz: Plánuje Raiffeisenbank letos opět propouštět, nebo spíše nabírat zaměstnance?
Snažíme se chovat v mezích možností anticyklicky. My jsme proto tu nutnou a bolestnou fázi částečného propouštění absolvovali už v roce 2011. Snižování počtu lidí na centrále bylo tehdy kompenzováno nárůstem poboček a s tím souvisejícím růstem počtu pobočkových pracovníků - tuto expanzi pobočkové sítě jsme ukončili v první polovině loňského roku. Nyní máme zhruba 3000 pracovníků a 125 poboček a to je pro nás pro tuto chvíli cílový stav, žádné změny v počtu zaměstnanců nechystáme.
A.cz: Projevila se konkurence několika nových bank na tom, že kvalitní lidé jsou hůře dostupní a mají větší finanční nároky?
Naše zaměření je trochu jiné, než je zaměření nových lowcostových bank. Navíc, oproti silné konkurenci jde druhým směrem současný stav ekonomiky, který na trh přináší řadu zkušených a velmi schopných lidí. S náborem tak nemáme žádné velké problémy, na trhu je v tuto chvíli velmi slušná nabídka.
V penzích jsme zaspali
A.cz: Jaké segmenty jsou pro vás letos prioritní?
Raiffeisenbank nikdy nebyla a ani nadále nebude masovou bankou. Nikdy se nebudeme zaměřovat jen na počet klientů, ale především na hloubku vztahu s nimi. I proto se zaměřujeme na kvalitní poradenství. Klíčovým segmentem pro nás tedy je to, čemu říkáme prémiový klient. Jedná se o klienty se středními a vyššími příjmy, kteří mají zájem o aktivní správu svých peněz, hledají nové investiční možnosti a banku považují za svého partnera při dlouhodobém odpovědném růstu. Patří sem i živnostníci a podnikatelé, ve firemním sektoru se pak zaměřujeme především na středně velké a větší firmy.
A.cz: Jakou zásadní novinku na rok 2013 chystáte?
Hlavní novinkou je pro nás založení penzijní společnosti. V polovině devadesátých let jsme v tomto směru trochu zaspali a dosud jsme neměli vlastní penzijní společnost. Pro banku zaměřenou na prémiové klienty a dlouhodobý vztah s nimi tak nyní nebyla jiná cesta než využít penzijní reformy, založit vlastní penzijní společnost a vstoupit do druhého pilíře.
| Čtěte také: Raiffeisenbank klesl čistý zisk v Česku o desetinu Tak funguje konkurence. Další banka vylepšuje bankomaty První banka přestala účtovat sporné poplatky za půjčky |
A.cz: Neodradila vás podoba vládou prosazené reformy?
Rozhodli jsme se pro to přes všechna úskalí, která s sebou druhý pilíř nese, ať už je to nedostatečná informovanost klientů, hrozby opozičních politiků i obecně negativní nálada. A i když je start penzijní reformy pomalejší, vidíme, že informovanost klientů, a tím i zájem postupně rostou. Lidé si postupně začínají uvědomovat, že stát se o ně v budoucnu nepostará.
I když si myslím, mimo jiné i díky svým zkušenostem se startem druhého pilíře na Slovensku, že česká reforma mohla být nastavena lépe a více proklientsky, tak pořád je to vhodná alternativa pro lidi, kteří nechtějí v budoucnu spoléhat na stát. Zatím tak neměníme naše plány a očekáváme, že letos získáme ve druhém pilíři zhruba 50 tisíc klientů.
A.cz: A nějaké větší novinky mimo penzijní reformu?
Se vznikem penzijní společnosti částečně souvisí i založení investiční společnosti, kde právě čekáme na udělení licence České národní banky a v letošním roce chceme výrazně rozšířit naší nabídku investičních produktů.
V retailových produktech jsme velkou obměnou prošli v posledních týdnech a měsících, kdy jsme představili nová eKonta, nové kreditní karty, spustili jsme povedenou aplikaci pro chytré telefony a tuto řadu novinek zakončíme v nejbližších dnech představením nových debetních karet s bezkontaktní technologií a charitativním rozměrem.
Nejsme pro každého
A.cz: Proč bych vlastně měl dnes platit bance 129 korun za vedení běžného účtu, když jinde už mohu mít účet se základními službami zdarma?
Stejně jako low-costové aerolinky neposkytnou stejný servis jako letecká společnost zaměřená na kvalitu, stejně jako nejlevnější auto nenabídne stejný komfort jako vůz vyšší střední třídy, tak i v bankách začínáme rozlišovat mezi low-costovou nabídkou a nabídkou kvalitních služeb. My chceme mít s klientem dlouhodobý vztah, a dlouhodobě klienta nezajímá pouze cena. Low-costové banky si na zdejším trhu určitě své místo najdou, my se ale zaměřujeme na jiný segment trhu.
Pokud mám odpovědět konkrétně na eKonto Komplet, tak v tom zmíněném paušálu 129 korun nabízí mnohem více než základní služby. Máte zde například neomezený výběr ze všech bankomatů po celém světě, vedení účtu v devíti různých měnách, zamykání platební karty a podobně. Součástí je i kreditní karta, která vrací jedno až dvě procenta z každé útraty. Pokud tedy kreditkou utratíte 10 tisíc korun měsíčně, dostanete od banky 200 korun a v součtu už jste 71 korun v plusu. Není to nabídka pro každého - chceme tím zvýhodnit ty klienty, kteří s námi mají hlubší vztah.
A.cz: Budete nějak měnit dosavadní reklamu na eKonto, která je podle mnohých kritiků nad přípustnou hranicí „marketingového" zjednodušení a říká, že jste první bankou, „která platí za účet klientům"? Tuto podmínku totiž snadno nesplní ani lidé s průměrnou mzdou, na výhodu dosáhnou až při měsíčním příjmu na účet alespoň 25 tisíc korun.
Od počátku března jsme spustili novou marketingovou kampaň, která se zaměřuje především na kvalitu a individuální přístup ke klientovi. Hlavním mottem této kampaně je „Každý si zaslouží individuální přístup". V kampani se tedy v souladu s naší strategií nezaměřujeme na cenu, ale na kvalitu služeb a budeme chtít více propagovat ty služby, které nás odlišují od konkurence, jako je např. celosvětový výběr z bankomatů zdarma, možnost volby čísla účtu nebo třeba multiměnový účet.
A.cz: Proč nabídku strukturujete tak, že klient musí plnit určité podmínky a poté získává slevu? Nemohly by být podmínky jednodušší?
Nechceme být masovou bankou, která mezi klienty nerozlišuje. Chceme zvýhodňovat klienty, kteří nás více využívají, a těm chceme nabídnout služby šité na míru. Nikdy nebudeme bankou, která nabízí vše pro všechny zdarma.
A.cz: Proč podle vás v Česku všechny velké banky nabízejí takzvaná balíčková konta? V čem je jejich výhoda pro klienty a v čem pro banky?
Asi bych se neměl vyjadřovat k nabídce konkurence, takže odpovím spíš za nás. Při přípravě nového eKonta jsme vycházeli z toho, že klient nechce zkoumat, kolik kdy za co zaplatí. Proto mu nabídneme transparentní jednu cenu, ve které už je vše obsaženo a žádné další poplatky už neplatí. Klient tak jasně vidí, kolik jej náklady na bankovní účet stojí.
Za bojem proti poplatkům je vidina zisku
A.cz: Co říkáte na nynější hromadnou iniciativu, na desítky tisíc lidí, kteří požadují od bank vrácení sporného poplatku za vedení či správu úvěrových účtů?
Kroky těchto iniciativ asi detailně komentovat nebudu, nicméně rád se vyjádřím obecně k poplatkům i k tomuto konkrétnímu poplatku. Začnu obecně poplatky. Příjmy z poplatků tvoří 22 procent ze všech příjmů banky. To není více než je standard v západní Evropě, kde toto číslo často dosahuje výše okolo 30 procent. Není tedy pravda, že by české banky vydělávaly na poplatcích více než banky v západní Evropě. Je ale pravda, že jiná je struktura poplatků - někde banky nabízejí základní služby zdarma, protože s nimi klienti mají hlubší vztah a nechají tak banku vydělat někde jinde.
A konkrétně k poplatku za úvěrový účet. Dlouhodobě sledujeme potřeby našich klientů, pravidelně se s nimi scházíme a ptáme se jich, jaké poplatky jim vadí. Poplatek za správu úvěrového účtu klienti až do loňského října nikdy nezpochybňovali, naopak roli úvěrového účtu chápali. Stejně tak v populární anketě serveru bankovnipoplatky.com se tento poplatek za osm let existence soutěže o nejabsurdnější poplatek nikdy neobjevil na předních místech a nezvítězil dokonce ani v letošním roce, kdy už byl poplatek masově mediálně propírán.
A.cz: Jak si tedy vysvětlujete ten současný tlak?
I přes velkou medializaci tohoto tématu po nás v tuto chvíli žádá vrácení poplatku méně než jedno procento ze všech klientů, kteří u nás mají úvěr. Z toho mi jasně vyplývá, že současná vlna zájmu o tento poplatek není způsobena poptávkou klientů, ale je tažena někým jiným, který zde vidí potenciál pro svůj ziskový byznys.
A.cz: Budete hájit své stanovisko, tedy že sporný poplatek účtujete v souladu s českými zákony, až do úplného konce? Půjdete tedy k soudu?
Nebudu předjímat žádná rozhodnutí, budeme tuto kauzu řešit přímo s naší protistranou.
Nad transparentními účty se zamyslíme
A.cz: Prezidentská kampaň ukázala, že u transparentních účtů stále účtujete dnes už absurdní a poměrně vysoký poplatek za příchozí platbu. Sotva jsme na to v Aktuálně.cz upozornili, lidé toho využili a posílali Janu Fischerovi drobné příspěvky, za které musel platit výrazně vyšší poplatky. Fischer i další kandidát, Tomio Okamura, nakonec tyto poplatky platit nemuseli, nabídli jste jim výhodnější variantu účtu. Transparentní konto u vás přitom využívá asi deset tisíc klientů. Reagovali na to nějak, chtějí po vás stejné podmínky?
Předně, žádný bankovní poplatek bych neoznačoval za absurdní. Klient má vždy možnost volby a může si zvolit banku podle svých potřeb. Někoho zajímá pouze cena, jiného kvalita služeb, dalšího třeba poradenství a služby osobního či firemního bankéře. Důležité je, že je zde vždy možnost volby.
Co se týče transparentních účtů, tam standardně neúčtujeme poplatky za příchozí platby v případě, že zjevným cílem této příchozí platby je poškození majitele účtu - a nerozlišujeme, zda se jedná o prezidentského kandidáta, nadaci, sdružení, či třeba církev. Ale máte pravdu, nad nastavením transparentních účtů se zamyslíme.
A.cz: Ze skupiny Raiffeisen působí v Česku od předloňského roku ještě internetová Zuno Bank. Spolupracujete nějak? Plánujete nějakou užší spolupráci, například že by Zuno prodávalo některé produkty od Raiffeisenbank?
Zuno je pro nás konkurence jako každá jiná. Skupina Raiffeisen má v České republice dvě banky tak, aby zasáhla co největší spektrum klientů. Pro ty, které zajímá pouze nízká cena, je tady Zuno, a pro ty, kteří hledají širší produktovou nabídku, kvalitní poradenství a dlouhodobý vztah s bankou, je tady Raiffeisenbank. Obě banky tak vedle sebe mohou fungovat, aniž by na sobě vzájemně kanibalizovaly. Ale když už klient zjistí, že mu třeba naše nabídka nevyhovuje a zajímá ho především nízká cena, tak budu radši, když odejde do Zuna než do jiné low-costové banky.
V tomto kontextu nevylučuji, že budeme v budoucnu se Zunem více spolupracovat na lepší nabídce pro masovou klientelu, kterou v prémiové Raiffeisenbank jako cílovou nemáme.
| K tématům z rozhovoru: Fischer má výhodu v bance, nemusí platit. Není jediný Na vrácení poplatků od bank mohou firmy vydělat miliony Nový nepřítel bank: Jsem rozčilený, nechci lidi obrat |
