O starobní důchod mohou lidé požádat, pokud dosáhli stanoveného věku a zároveň mají odpracováno alespoň 35 let, respektive tolik let odváděli sociální pojištění. Samotná výše penze se pak vypočítává podle výdělků v minulosti. Žadatelé mohou jeho výši ovšem ovlivnit také správným načasováním odchodu do důchodu.
„Podcenění a neznalost v této oblasti může znamenat ztrátu stovek korun měsíčně na důchodu, a to až do konce života. U vysokých důchodů pak lze zbytečně přijít až o tisíce korun měsíčně,“ říká Jiří Šafařík ze společnosti Freedom Financial Services.
Podle něj se podmínky toho, kdy je výhodné do důchodu odejít, oproti loňskému roku zásadně změnily. „Zatímco loni se vyplatilo odejít do důchodu nejpozději do konce prosince, a to i za cenu odchodu do předčasného důchodu, letos je situace opačná,“ tvrdí odborník.
Od ledna 2022 se budou opět valorizovat všechny důchody přiznané do konce roku 2021. Valorizace je stanovena zákonem, pro rok 2022 ji upravuje Nařízení vlády č. 356/2021. Základní výměra důchodů se zvyšuje z letošních 3550 korun o 350 korun na 3900 korun. Před rokem navýšení činilo 60 korun. Procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,3 procenta a k tomu se přidává dalších 300 korun. Průměrný starobní důchod se tedy od ledna 2022 zvýší o 805 na 16 280 korun.
Výpočet důchodu v roce 2022 se bude počítat stejně jako důchody přiznané v roce 2021, ovšem na základě nových parametrů stanovených stejným nařízením vlády. Důchody přiznané v roce 2022 pak budou valorizovány až v následujícím roce 2023.
„Aktuálně platí, že důchody přiznané v příštím roce budou výrazně vyšší než valorizované důchody přiznané do konce tohoto roku. Proto každý, kdo nyní uvažuje o přiznání důchodu, ať řádného, nebo předčasného, by měl počkat s přiznáním důchodu alespoň do 1. ledna 2022. Naopak ti, kterým vznikne nárok na starobní důchod počátkem příštího roku, by v žádném případě neměli žádat o předčasný starobní důchod ve zbývajících dnech tohoto roku,“ upozorňuje Jiří Šafařík a přidává výpočty, ze kterých je rozdíl patrný.
| Vybrané příklady příjmu | Starobní důchod přiznaný 2021 | Starobní důchod 2021 valorizovaný | Starobní důchod 2022 | Rozdíl mezi důchody 2021 a 2022 |
| Minimální vyměřovací základ OSVČ 88 861 Kč |
9 660 Kč | 10 390 Kč | 10 605 Kč | 215 Kč |
| Minimální mzda (2021) 15 200 Kč |
14 042 Kč | 14 819 Kč | 15 401 Kč | 582 Kč |
| Průměrná mzda (2. čtvrtletí 2021) 38 275 Kč |
18 376 Kč | 19 219 Kč | 20 173 Kč | 954 Kč |
| Nadprůměrná mzda 60 000 Kč |
22 270 Kč | 23 164 Kč | 24 447 Kč | 1283 Kč |
| Vysoká mzda 150 000 Kč |
36 946 Kč | 38 031 Kč | 40 565 Kč | 2534 Kč |
„V tabulce je uvedeno pět příkladů reálných pojištěnců, kterým vznikl nárok na starobní důchod posledním čtvrtletí roku 2021. Výsledky jasně potvrzují dříve uvedená fakta. Ve všech případech by byl starobní důchod přiznaný v roce 2021 i po následné valorizaci nižší než starobní důchod přiznaný v roce 2022,“ komentuje Šafařík.
Ztráta z nevyplaceného důchodu se vrátí
Posunutím data přiznání starobního důchodu na počátek roku 2022 při pokračování výdělečné činnosti, tedy „přesluhováním“, ale přijde žadatel o důchod, který by už dostával. Tato „ztráta“ se však po určité době vyrovná výplatou vyššího důchodu přiznaného v lednu 2022.
„Návratnost se logicky prodlužuje s délkou přesluhování, přesto je velmi příznivá, zejména u vyšších důchodů,“ komentuje výpočty Jiří Šafařík. Návratnost lze spočítat tak, že nevyplacenou částku důchodu 2021 vydělíme rozdílem mezi vyšším důchodem 2022 a valorizovaným důchodem 2021.
„Například u důchodu z roku 2021 ve výši 14 032 Kč při jednom měsíci přesluhování se ztráta vrátí za zhruba 24 měsíců, při dvou měsících přesluhování za 48 měsíců,“ dodává expert na sociální pojištění a jeho dopad na osobní finance.
Podle Davida Kučery ze společnosti Partners jde o kvalitní analýzu a doplňuje k ní: „Výsledný důchod závisí nejenom na příjmech od roku 1986 po současnost, ale i na získaném počtu let pojištění. U žádosti o důchod v roce 2020 se tedy započítávají roky 1986 až 2019. Každý rok pojištění zvyšuje procentní část důchodu o 1,5 procenta z redukovaného osobního vyměřovacího základu. Počítají se však pouze ukončené celé roky. Stává se, že občan získá k důchodovému věku dobu pojištění 40 let a 362 dní, v tomto případě je vhodné odejít do důchodu o tři dny později, aby získal 41 let pojištění,“ říká Kučera.
Důležité je vědět, že i po přiznání důchodu, je možné do 30 dnů po oznámení rozhodnutí České správy sociálních zabezpečení (ČSSZ) požádat písemně o změnu data přiznání důchodu a pokračovat ve výdělečné činnosti, než žadatel dosáhne dalšího roku a tedy i vyšší penzi.
Podle Jiřího Šafaříka by bylo dobré, kdyby žadatelům o přiznání důchodu v závěru roku úředníci okresních správ sociálního zabezpečení doporučili počkat. „Zajímalo by mě, zda doporučí termín až v lednu 2022. Pokud to s nimi myslí skutečně dobře, bude počet přiznaných důchodů v závěru roku 2021 podstatně nižší než v předchozím období tohoto roku, naopak by měl být zaznamenán vyšší počet důchodů přiznaných v lednu 2022,“ říká expert.
Mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová to pro Aktuálně.cz potvrzuje: „Pracovníci okresních správ, kteří sepisují žádost o starobní důchod, informaci o výhodnějším výpočtu standardně poskytují, pokud se na ni klient dotáže.“
Dotazy na výhodný termín podání žádosti o důchod podle ní nejsou neobvyklé a koncem roku jich přibývá. „Pracovníci však sami aktivně žadatele o starobní důchod nenabádají, aby požadoval starobní důchod přiznat od data spadajícího do výhodnějšího období, aktuálně do období od 1. ledna 2022. Důvodem je skutečnost, že podat žádost o starobní důchod je právo, nikoliv povinnost, a proto je věcí každého z nás, kdy žádost podá a jaké datum přiznání bude požadovat,“ říká Drmolová.
