Praha - Menší ztráta při zneužití platební karty, konec poplatku za platbu kartou a také povinnost informovat zákazníka o přesné částce, kterou si chce obchodník na jeho účtu blokovat. To jsou některé novinky, které brzy čekají klienty tuzemských bank.
Změny ukládá návrh nového zákona o platebním styku, o kterém chtějí poslanci hlasovat ještě na své poslední schůzi v září. Jde o harmonizační zákon se směrnicí Evropské unie, která zavedení těchto nových pravidel požaduje od 13. ledna 2018. Poslanci už dávají najevo, že se schválením nebude problém.
"Návrh prošel bez potíží prvním i druhým čtením a předpokládám, že nespadne pod stůl," říká předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Kdyby Senát poslancům návrh vrátil, už by ho současná sněmovna nestihla projednat. Komplikace při schvalování se však nečekají ani v Senátu.
"Jde o implementaci evropské legislativy a obecně s tím problémy nebývají," říká Jan Hajda (ČSSD), předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Podle Miloše Vystrčila, předsedy z opozičního senátorského klubu ODS, návrh posiluje práva spotřebitelů. K hlasování se ale dopředu nevyjádřil.
Větší ochrana při ztrátě či zneužití
Největší změnou je větší ochrana klientů bank při ztrátě, ukradení platební karty či zneužití identity při platbě kartou. Nově bude majitel karty riskovat finanční škodu maximálně v hodnotě 50 eur, tedy zhruba 1300 korun. Doposud je to 150 eur, tedy asi 3900 korun.
Spoluúčast klienta se vztahuje na období, než ztrátu karty bance nahlásil. Od okamžiku nahlášení banka poškozenému hradí celou škodu. Podmínkou samozřejmě je, že se nejedná o podvod ze strany majitele karty či jeho nedbalost, například že PIN měl napsaný na kartě nebo v peněžence, případně že kartu s identifikačními údaji neměl pod dostatečnou osobní kontrolou.
Sdružení pro bankovní karty statistiku podvodných transakcí nemá k dispozici a ani banky tyto údaje nezveřejňují. "Občas nám banky říkají, že se to množí, ale čísla nám neříkají," potvrzuje Tomáš Hládek z České bankovní asociace. Například Raiffeisenbank nebo UniCredit mluví o stovkách případů ročně ve svých bankách.
Češi platí kartami stále častěji. Před pěti lety přes ně zaplatili 269 miliard korun, loni 478 miliard. Objem transakcí kartami přes web byl kolem 43 miliard korun. "Část lidí má z využívání platebních karet na internetu strach kvůli obavám z krádeže identity a hesel, i když banky zavedly silnou autorizaci zákazníků. Snížení spoluúčasti může zvýšit motivaci lidí k platbám kartou," říká Miroslav Lukeš, šéf společnosti MasterCard v Česku.
Podle bank je nejčastějším případem zneužití karty při platbách v zahraničních e-shopech. "Jde o transakce bez ověření SMS a nejčastěji u internetových obchodníků v USA," tvrdí Andrea Studihradová, mluvčí České spořitelny, která je z bank největším vydavatelem platebních karet. "Nejčastěji jde o neautorizované transakce na některých čínských obchodních serverech," přidává zkušenost Komerční banky její mluvčí Pavel Zúbek. Podle UniCredit Bank jsou časté i podvody při bezkontaktních platbách do 500 korun, u kterých se běžně nezadává PIN.
Zpřísnění u poplatků i blokací
České zákony dosud obchodníkům umožňují, aby lidem naúčtovali příplatek za platbu kartou. Jedinou podmínkou je, že na to musí zákazníka předem upozornit. Nový zákon takové poplatky zakáže (pokud jde o běžné karty typu MasterCard a Visa, nikoliv firemní karty).
Začne platit také povinnost informovat klienta předem o přesné částce, kterou by chtěl obchodník na jeho účtu zablokovat. Jde například o případy hotelů, autopůjčoven nebo některých čerpacích stanic, které se takto dopředu jistí, že host zaplatí. Zákon také bankám nařizuje, aby po uhrazení skutečné částky zadržené peníze bez zbytečného prodlení uvolnily. Dnes se blokace ruší často až po uplynutí určité lhůty, někdy až 30 dní.
Nová norma reaguje také na nástup takzvaných fintechů. Banky budou muset nově licencovaným firmám otevřít přístup k účtům klientů a umožnit jim provádět za ně platby v e-shopech a poskytnout přehled o více účtech na jednom místě. Tato část zákona se začne uplatňovat 18 měsíců od vydání prováděcích předpisů, které teprve chystá Evropská komise.
