Potraviny v Česku zdražily za rok v průměru už o celou pětinu. Například cena olejů a tuků vzrostla v červenci meziročně o více než polovinu, z toho kostka másla zdražila dokonce o 61 procent. Cena masa vzrostla přibližně o pětinu, mouky téměř o dvě třetiny, chleba o 30 procent. Polotučné trvanlivé mléko bylo v červenci meziročně dražší o dvě pětiny a růst cen se nevyhnul ani ovoci a zelenině.

Růst cen potravin se týká prodejců napříč celým trhem, čím se ale odlišují, je tempo zdražování.

Běžně je to tak, že velcí producenti dokážou držet výrobní náklady níže než rodinné farmy, mimo jiné díky mnohem většímu objemu produkce, složení výrobků i způsobu jejich zpracování. Bio a farmářské produkty tak zpravidla bývají i o desítky procent dražší. Roli v nastavení cen v obchodech hrají také marže řetězců, které na základní potraviny rovněž čím dál častěji pořádají slevové akce.

Bez polévky, bez nápoje. Češi osekávají obědy, ceny v restauracích přestávají zvládat

Teď ale velkovýrobce i menší farmáře trápí drahé energie. Zdražovat tedy musí obě skupiny, kvůli specifickým postupům tak ale každá činí jiným tempem. "V ekologickém zemědělství se extrémně zdražily energie a pohonné hmoty stejně jako v konvenci," potvrzuje manažerka Svazu Pro-Bio Kateřina Urbánková. "Chlazení mléka, zrání masa, pečení chleba - to vše je energeticky velmi náročné a právě energie se zásadním způsobem propisují do konečné ceny potravin stejně v konvenci jako v ekologii," pokračuje s tím, že rozdíl v cenách bio a konvenčních potravin v obchodech nadále trvá.

Nemůžeme zdražit skokově, říkají farmáři

Majitelé menších farem ovšem dodávají, že i přes zdražování energií si nemohou dovolit zvednout ceny svých produktů ze dne na den o desítky procent. Například rodinná farma Mejsnar v Podkrkonoší se teprve před dvěma měsíci rozhodla kvůli růstu cen nafty některé výrobky zdražit o 10 až 15 procent.

"Každý den sleduji, jak se situace vyvíjí. Zdražilo nám vícero vstupů: energie, obalový materiál a zároveň šly nahoru mzdy," popisuje majitel farmy Alois Mejsnar. Podle něj vše naznačuje, že farma bude muset zdražit ještě jednou. "Jsme v tom ale opatrní, protože nechceme přijít o klienty," dodává.

Odliv zákazníků ale podle majitele farmy ještě nepřišel. "Zatím se lidé spíš snaží šetřit na množství, třeba si místo pěti mlék koupí jen tři. Mám ale trochu obavy z toho, že až se lidem ještě znovu zvýší náklady na bydlení a tak dále, tak si takovou službu, jako jsou farmářské výrobky, odepřou a přeorientují se na levnější potraviny," dodal Mejsner.

Ke zdražení musela přistoupit také Farma Mikolášovi ze středočeských Krhanic. "Elektřina nás stála v prosinci loňského roku 1,8 koruny za kilowatthodinu a momentálně se nacházíme kolem 8,2 koruny. Prognóza je taková, že se ke konci roku 2022 dostaneme přes 12 korun, máme tedy roční zdražení o desetinásobek, což se logicky musí promítnout v ceně našich výrobků," vysvětluje vedoucí tamní mlékárny Marian Vobecký.

Podle něj muselo hospodářství meziročně zdražit o 40 až 50 procent, tedy o něco mírněji, než činí průměrný nárůst cen mléka a másla podle statistiků. "Momentální situaci na trhu s konvenčně vyráběními potravinami sledujeme. Ceny velkých mlékáren se již velmi přibližují našim výrobkům," podotýká dále Vobecký.

Češi už tuší, že máslo musí mít 80 % tuku. Chytráci tak nabízí 82% "nemáslo"

Například cena 250 gramů farmářského másla pro velkoobchod teď u Mikolášových činí 68,77 koruny bez DPH, litr mléka stojí 27,77 koruny bez DPH. "Přitom my vyrábíme bez zbytečně přidávané chemie, konzervantů a emulgátorů. Mléko si na farmě produkujeme sami, tudíž jsme schopni hlídat kvalitu našich výrobků již od samotného krmení našich dojných krav," popisuje Vobecký.

Pomáhá přímý nákup i produkt bez chemie

V ekologickém zemědělství vznikají potraviny s certifikací bio. Ty musí přesně splňovat státem dané podmínky. Mezi ně patří mimo jiné i to, že při pěstování nesmí být použity pesticidy, umělá hnojiva nebo geneticky modifikované organismy (GMO).

Produkty od farmářů oproti tomu bio být nutně nemusí, řada z nich ale ekologické postupy dodržuje, i když bio certifikaci na svých výrobcích nemá.

I to - v kombinaci s pomalejším prodejním cyklem oproti velkovýrobcům - může být podle expertů paradoxně důvodem, proč teď konvenční potraviny zdražují o něco rychleji než právě bio nebo farmářské produkty. "Podle mě je základním důvodem skutečnost, že se v ekologickém zemědělství prakticky nepoužívají průmyslová hnojiva, jejichž cena v průběhu hospodářského roku velmi vzrostla, a obecně tam jsou nižší náklady například na pracovní sílu, protože na menších farmách nebo biofarmách si obvykle vše zajišťují pěstitelé a chovatelé sami," vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

"Navíc pokud zákazníci nakupují přímo v hospodářství zemědělců, což jsou často biozemědělci, tak obvykle nakoupí levněji, protože se řetězec od výrobce ke spotřebiteli zkrátí o některé mezičlánky, například o velkosklady," připomíná analytik.

O ceně rozhodují supermarkety

Zatímco Havel má zato, že se ceny těchto potravin sbližují a budou v tom dále pokračovat, oslovení prodejci se na tomto trendu nedokážou shodnout.

Šunka či párek? Ne, beru rovnou půlku prasete. Češi si oblíbili zpracovávat maso sami

Online supermarket Košík.cz potvrzuje, že farmářské výrobky a biopotraviny nyní zdražují pomaleji než konvenční potraviny. "V segmentu masných výrobků a uzenin je například zdražování zhruba poloviční oproti konvenčním chovům. Podobné to je například u rostlinných alternativ masa," popisuje mluvčí František Brož.

Naopak řetězce Kaufland nebo Penny Market podobný vývoj na svých prodejnách neregistrují, meziroční změny cen ale redakci Aktuálně.cz neposkytly. "Výrobky na rostlinné bázi, bio či bezlepkové produkty se cenově posouvají podle vývoje cen vstupních surovin, obalového materiálu nebo logistiky. Proto je vývoj jejich cen shodný se základními výrobky," dodává za Penny Tomáš Kubík.

Podobně mluví také Aneta Turnovská z Globusu. "Bohužel se nacházíme v situaci, kdy v souvislosti s vysokou inflací a drahými energiemi cítíme nárůst velkoobchodních cen ze strany našich dodavatelů napříč celým naším sortimentem," dodává mluvčí, i v tomto případě bez poskytnutí konkrétnější statistik.

Podle Urbánkové ze Svazu Pro-Bio jsou to právě řetězce, které hrají v konečné ceně biopotravin v obchodech klíčovou roli. "Bohužel, ve finální ceně pro zákazníka dle mého názoru bude zásadní roli hrát přístup marketů, zda budou biopotraviny, často až bezdůvodně, zdražovat," uvádí dále manažerka svazu.

Podotýká přitom, že nejde jen o český jev. "Ale i například v Německu markety často bez skutečného důvodu zvedají ceny, které ale na úrovni farem - třeba v případě mléka - bohužel zůstávají dlouhodobě stejné nebo se zvedají jen minimálně," tvrdí Urbánková.

Nizozemci porovnali maso s náhražkami

Agentura Questionmark zkoumala v únoru a červnu letošního roku ceny dalšího typu produktů, které se v obchodech běžně prodávají za výrazně vyšší ceny než konvenční potraviny - a to rostlinných náhražek masa.

Pro mezinárodní organizaci ProVeg porovnala nejlevnější živočišné masné výrobky s nejlevnějšími rostlinnými alternativami masa v Nizozemsku. Z průzkumu vyplynulo, že zatímco ceny masa výrazně vzrostly, rostlinné alternativy masa prodávané v nizozemských obchodech zdražily jen minimálně. "Maso v průměru od února do června zdražilo o 21 procent, zatímco rostlinné alternativy masa zdražily pouze o dvě procenta," popisuje průzkum situaci na nizozemském trhu.

I v tom případě oslovené české řetězce odmítají, že by se rozdíly v cenách živočišných produktů a jejich alternativ začaly stírat. Například online supermarket Rohlik.cz ale hlásí, že oproti loňskému roku alternativy masa skutečně zdražily méně než maso samotné - a to v průměru asi o 12 procent.

Český trh je jiný

Sama agentura Questionmark zdůraznila, že cenové rozdíly mezi obchody i produkty samotnými zůstávají v Nizozemsku velké. Roli v nastavení ceny přitom podle organizace ProVeg hrají i v tomto případě marže supermarketů.

Bezobalové nadšení uvadá. S covidem lidé zpohodlněli, hlásí obchody

"Supermarkety se snaží přilákat zákazníky tím, že nabízejí maso co nejlevněji. Běžné jsou marže kolem osmi procent a někdy se maso prodává i pod cenou. Na druhou stranu masové alternativy mají marže 35 až 50 procent," popisuje Pablo Moleman z nizozemské pobočky organizace ProVeg. Vyšší marže tak podle něj mohly působit jako nárazník, který absorboval cenové rány.

V Česku podle organizace zůstávají ceny rostlinných alternativ oproti Nizozemsku stále dražší než jejich živočišné protějšky. "To může být dáno například nižšími objemy výroby rostlinných alternativ, ale také daňovým znevýhodněním," doplňuje ředitel ProVeg Česko Martin Ranninger s tím, že na rostlinné alternativy zde například neexistují státní dotace jako v případě živočišných produktů.

Zajímá vás cena konkrétní potraviny v Česku? Její vývoj v rámci spotřebního koše si můžete zjistit i sami. Stačí si vybrat z následujícího přehledu: