Praha - Více než polovině domácností v Česku se nedaří ušetřit měsíčně významnější částku. Většinu příjmu spotřebují na běžné platby, výdaje a nákupy.

Ukázal to průzkum společnosti Ipsos Tambor pro pořadatele soutěže Zlatá koruna.

Téměř pětina obyvatel (18 procent) neušetří měsíčně vůbec nic. Část z nich dokonce nevyjde s příjmy a financování domácnosti řeší přechodnými půjčkami.

Třetina Čechů (36 procent) ušetří měsíčně alespoň částku do jednoho tisíce korun. Měsíčně nad pět tisíc korun ušetří jen desetina domácností.

Větší částky se pochopitelně daří spořit hlavně lidem s vyššími příjmy, tedy spíše mužům než ženám, a lidem s vyšším vzděláním. V průměru nejvyšší úspory mají lidé ve věku 35 až 44 let.

Raději spoření než investice

Průzkum také zjišťoval, jak by lidé pravděpodobně naložili s volnými penězi, pokud by jim každý měsíc zbylo 5000 korun.

Čtvrtina populace (26 procent) by je uložila "na účet do banky", dalších 42 procent by je pak použilo na spoření (spořicí účet, stavební spoření a podobně).

Kolem 15 procent lidí by si volné peníze uložilo doma. Dalších 11 procent by je investovalo do podílových fondů, nákupu dluhopisů a podobně. Šest procent lidí by volné peníze pravidelně utrácelo hlavně za další nákupy.

"Ukazuje se, že krize postupně učí domácnosti větší obezřetnosti. Naprostá většina lidí se snaží ukládat peníze do spořicích produktů, minimum lidí úspory nebo měsíční přebytky utrácí za další nákup, který není nezbytný pro chod domácnosti," říká k výsledkům průzkumu Tomáš Macků z Ipsos Tambor.

Podle Macků se sice jedná o racionální jednání, které nebude prohlubovat dluhové zatížení domácností; na druhou stranu nižší spotřeba může omezit rozvoj ekonomiky v pokrizovém období.