Aktuálně.cz: Co vlastně průzkum Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) říká pro běžné lidi?
Karel Melzoch: EFSA vydala stanovisko, které je hodně odborné. Její rozsáhlá publikace má okolo šedesáti stran. Nyní je otázka, jak se promítne do lihovarnického světa. EFSA si nechala zanalyzovat rumový éter neboli rumovou tresť a našla tam telefonní seznam látek. Mnohé z nich jsou opravdu problematické. To je ale úděl všech potravin, nejenom rumové tresti. Potraviny mají z chemické strany výhodu i nevýhodu v tom, že jsou koktejlem chemickým látek. Téměř neexistují potraviny, které by se skládaly z jedné chemikálie. Pokud bychom se dívali na to, že některé jsou potenciálně rakovinotvorné, tak bychom nekonzumovali nic.
Může ta informace znepokojovat potravináře?
Mezi potravinářskou odbornou veřejností a výrobci lihovin to samozřejmě vyvolává obavy. Objevilo se nějaké zjištění, kterému se musí přizpůsobit a reagovat. Prvotní šok je velký. Je dobré se nad problémem zamyslet, protože je fakt, že některé látky byly nalezené ve vyšších koncentracích. Myslím si však, že to ve finále nemusí mnoho znamenat.
Jak velký vliv má na člověka přiměřená konzumace potenciálně nebezpečných látek?
Lidský organismus má kontrolní organismy. S některými zdraví škodlivými látkami umí bojovat a bránit se jim. Kdyby to neplatilo, tak jsme dávno vymřeli. Potraviny, které od pradávna lidstvo konzumuje, nebyly nikdy tak kvalitní jako dnes. Dříve lidé jedli, co našli. Byl hlad, nebyla voda. To si dnes nikdo neumí představit. Kvalita potravin šla nesmírně nahoru. My spíš o potravinách daleko více víme a zkoumáme je.
Ze své podstaty ale něco jako rumové aroma asi nemůže být nic zdravého…
Obecně celá skupina lihovin obsahuje vyšší obsah ethanolu, který sám osobně není zdraví prospěšný. U těchto látek jde i o rozumnou konzumaci a jejich používání. Samozřejmě, že pokud někdo k životu potřebuje půl litru tuzemáku denně, tak tam bude riziko jiné, než pokud ten samý tuzemák použije do pečení, třeba na přípravu vánočních vosích hnízd. Navíc jde o koncentraci, protože rumový éter minimálně stokrát ředíte do finálního výrobku. Na zdraví má také vliv, jestli jde o každodenní pravidelnou konzumaci nebo jednorázovou. Svou roli má také genetika. Je geneticky dané, že někteří lidé snáší určité věci lépe a jiní hůře. Faktorů, které ovlivňují propuknutí rakovinového bujení, je příliš mnoho. Spouštěče bohužel neznáme.
Průzkum říká, že část látek je karcinogenní (mohou způsobit rozvoj rakoviny) nebo genotoxická s mutagenními účinky (mohou způsobit genetické poškození buněk). To není problém?
Je to problém, ale to je otázka spíš na lékaře. Ona i rakovina je výsledek genotoxicity, kdy se zmutuje gen a buňka se nekontroluje množí. Je dobře, že se tyhle věci ví a také je dobře, že se s nimi pracuje a rizika omezují.
Nechte si porovnat životní pojištění a vyberte nejvýhodnější
Mají vědci vytipované některé další potraviny, u nichž by mohli zkoumat jejich zdravotní nezávadnost?
Myslím si, že jakákoliv potravina muže být kontaminována čímkoliv. Dnešní zemědělství používá mnoho pesticidu nebo herbicidů, které se při špatném používání mohou do potravin dostávat.
Měl by tuzemák dostat výjimku z případného zákazu?
Pokud to Evropská komise myslí vážně a jde jí o zdraví lidí, tak by se měla zachovat kategoricky a standardně. Jestliže výzkumy ukážou, že je to opravdu látka, která významně přispívá ke vzniku rakoviny a je genotoxická, tak bych se k žádné výjimce nepřimlouval. Na druhou stranu v evropském právu existují výjimky. Rakouský Stroh si ji vyjednal, přitom obsahuje vyšší koncentraci rumové tresti než český tuzemák. Navíc Rakušané k nám Stroh mohou dovážet. Kdyby Česko podobnou výjimku nedostalo, byl by to silně nesystémový přístup.
Video: Ideální dávka alkoholu je nula. Není pravda, že by Češi byli notorici, říká Karel Nešpor
