Nebalené potraviny se v posledních letech staly mezi obchodníky výrazným trendem. Předháněli se v tom, kdo v rámci ekologické udržitelnosti "svlékne" zejména ovoce a zeleninu. Jiní prodejci z nich na druhou stranu ustupovat příliš nechtěli - argumentovali přitom ochranou a prodloužením životnosti zabalené potraviny. Na jakou stranu se přikláněl Penny Market?
V Penny se udržitelností zabýváme dlouhodobě a je to pro nás jedna z klíčových priorit. V praxi to znamená, že touto optikou posuzujeme všechny aspekty našeho podnikání a snažíme se hledat řešení, která budou mít reálný pozitivní přínos, ať už se jedná o obaly, energetickou náročnost prodejen, nebo třeba logistiku. Nechceme dělat takzvaný green washing, tedy například vytvářet obaly, které se tváří ekologicky, ale ve skutečnosti nejsou. Nehledáme ani zkratkovitá řešení, protože udržitelnost je velmi komplexní záležitost a změna, která na první pohled vypadá jednoznačně pozitivně, může mít v důsledku horší dopady.
Co to znamená konkrétně?
Krásným příkladem je okurka. Její balení do plastu bylo před vypuknutím koronakrize velkým tématem a i my jsme se tímto tématem intenzivně zabývali. Nakonec jsme se rozhodli okurky v plastu ponechat, protože již 1,5 gramu polyethylenového přebalu může prodloužit trvanlivost okurek až o 14 dní. Nyní se navíc ukázalo, že balení má pozitivní efekt nejen na životnost, ale i bezpečnost.
Jiným příkladem, který se sice více týká pohostinství než retailu, ale bylo to velké celospolečenské téma, jsou brčka. Osobně se kloním k tomu, že nejlepší brčko je žádné brčko, ale jsou lepší jiné alternativy než plastová brčka? Nemusí tomu tak nutně být. Papírová brčka, která jsou teď velmi populární, mají většinou uvnitř tenký plastový film, aby se nerozmočila. Kvůli tomu jsou nerecyklovatelná. Nebo když někdo letadlem vozí slaměná brčka z Číny, to také není udržitelnost.
Rozhodli jste se tedy obaly na potravinách spíše zachovávat?
Možnostmi bezobalového prodeje jsme se intenzivně zabývali zejména u některých typů potravin, jako například oříšků. Nakonec jsme k němu ale z hygienických důvodů ve větší míře nepřistoupili a soustředili jsme se spíše na úpravu obalů. Výsledkem je, že například lahve vody naší privátní značky Tanja jsou plně recyklovatelné, včetně etikety či víčka. Upravovali jsme obaly paštik ve spolupráci s naším dodavatelem Alimpex nebo jsme změnili balení u hovězího masa, kde jsme vaničky vyměnili za skin balení, na které se spotřebuje daleko méně plastu.
Katalog éček
- Zjistěte podle seznamu éček, co přesně jsou zač a zda škodí jednotlivé látky přidávané do potravin, aby vylepšily jejich vlastnosti.
Koronakrize s pohledem na nebalené potraviny poněkud zamávala. Řada obchodníků prakticky ze dne na den začala balit do velkého množství mikrotenu. V každém obchodě je možné vidět mikrotenové rukavice, sáčky, pečivo se ještě donedávna balilo po několika málo kusech kvůli bezpečnosti…
Situace okolo koronaviru ukázala, že v některých případech balení potravin má své opodstatnění, kdy na prvním místě je zachování bezpečnosti. My jsme vedle zavedení povinných vládních opatření - jako například poskytování zmiňovaných mikrotenových rukavic u vstupu do prodejen - začali dobrovolně dočasně balit přímo na prodejnách některé druhy pečiva - například rohlíky, další druhy jsme měli balené přímo od dodavatelů. Nyní již prodáváme pečivo opět tak jako před krizí.
Není to ale tak, že se teď zákazníci cítí bezpečněji, když je zboží zabalené? Začali se nebaleného zboží obávat?
Jednoznačně. Na prodejích bylo od začátku vidět, že zákazníci dávají přednost zboží, které je zabalené. Zájem výrazně poklesl například o sladké rozpékané pečivo. Naopak velké nárůsty jsme zaznamenali u balených a toustových chlebů.
Jsou některé potraviny - například právě to sladké pečivo - náchylnější k přenosu virů?
To se nedá zcela jednoznačně říci. Záleží na tom, o jaký mikroorganismus a vir by se jednalo. Současná situace kolem koronaviru ukázala a stále ukazuje, že z hlediska chování a přenosu viru je zde stále mnoho neznámého. Osobně si myslím, že je v těchto věcech dobré posuzovat věci selským rozumem a nenechat se vyděsit každou zprávou, která se objeví, protože druhý den to může být úplně jinak.
Když se balí rohlíky a třeba ty kontroverzní okurky, proč ne třeba jablka či papriky? I když i to je v některých obchodech možné vidět.
Rohlík je určen k přímé konzumaci, kdy nemáte možnost si ho ani omýt. Co se týče ovoce a zeleniny, tak okurka je až z 96 procent tvořená vodou, a je tak daleko náchylnější ke znehodnocení než například jablka.
Které momenty patří během nákupu mezi ty nejrizikovější pro možný přenos viru?
Pokud se budeme stále bavit o koronaviru, tak zde do velké míry záleží na chování zákazníků. Největší riziko přenosu je v místech, kde se zákazníci shlukují, čili hlavně v úseku pečiva, zeleniny a u pokladen. Bylo by proto dobré, aby i v době, kdy dochází k rozvolňování opatření, byli zákazníci obezřetní a snažili se dodržovat odstupy.
Jak očekáváte, že koronakrize změní nákupní chování zákazníků? Dá se předpokládat, že budou ke zboží přistupovat úzkostlivěji - budou chtít vědět, že není kontaminované?
Míru vnímání rizika zákazníků ovlivní další vývoj situace. V případě, že dorazí další vlny, bude vnímání bezpečnosti ještě daleko citlivější. V extrémním případě to může vést například až k úplnému odmítání jakýchkoli nebalených potravin nebo zboží ze zahraničí, což, doufejme, nenastane. Jisté však je, že zákazníci budou chtít vědět, že tam, kam jdou nakupovat, se můžou cítit bezpečně a zakoupí zde výrobky, které jsou bezpečné. Dá se také předpokládat, že zákazníci budou ještě ve větší míře preferovat české výrobky, které jsou, co se týče bezpečnosti, na velmi vysoké úrovni a pod stálou kontrolou českých státních institucí. Také proto jsme v těchto dnech spustili velkou kampaň na podporu českých dodavatelů a jejich produktů.
Jak je možné do budoucna vyvážit ekologickou udržitelnost a zároveň bezpečnost potravin? Jak by takové "obaly budoucnosti" měly vypadat, aby byly udržitelné, ale zároveň dokázaly ochránit před virem, což třeba síťka nejspíše nedokáže?
Do vypuknutí koronavirové krize média, výrobci i široká veřejnost intenzivně řešili odstraňování obalů. Současně rostly nároky spotřebitelů na kvalitu i bezpečnost. V důsledku ale hledisko prvoplánové udržitelnosti vítězilo. To se nyní změní. Současná situace tak ukázala, že obaly mají svůj jasný smysl. Primární funkcí obalu je ochrana kvality a především pak bezpečnosti potravin.
Veřejnost i výrobci tak budou daleko více hledat řešení, která potřebu bezpečnosti a současně udržitelnosti vyváží. Již nebudou probíhat závody v tom, kdo rychleji odstraní více obalů. Naopak, celý potravinářský průmysl se bude zabývat inovacemi z hlediska materiálů a recyklovatelností obalů.
Jak vnímáte výkup lahví - je smysluplný?
Je to jedno z témat, kde ekologický aspekt není zcela jednoznačný. Na jednu stranu vratné lahve pomáhají snižovat množství plastového obalu, o což se všichni v rámci svých možností snažíme. Na druhou stranu to s sebou přináší vyšší nároky na transport prázdných lahví, prostory na skladování a podobně. Nicméně dokud nepřijdeme na ekologičtější možnost balení, než jsou plastové lahve, bude mít výkup skleněných lahví smysl.
