Co to znamená, když řeknu o nějakém drogistickém výrobku, že je ekologický? Dle čeho se to hodnotí?
Zkráceným jedním slovem ekologický při nakupování trochu nepřesně myslíme environmentálně šetrný či ekologicky šetrný. Znamená to, že například drogerie, kterou si zakoupíme nebo kterou používáme, má při stejné funkci výrazně nižší negativní dopad na životní prostředí než drogerie jiná, běžně používaná. Hodnotí se například energetická náročnost výroby výrobků (elektřina), recyklovatelnost či rozložitelnost, dopravní vzdálenost, obsah toxických látek.
U drogerie je významné sledovat spotřebu vody a zatížení odpadních vod, když například nějaký čisticí prostředek vylijeme do toalety, která je, anebo není připojena na čističku odpadních vod. Dalším parametrem je třeba obal daných výrobků: je vratný, znovu plnitelný, je alespoň snadno recyklovatelný. Moderní a ekologické je nakupovat drogerii stáčenou, bez obalů.
Zdali je výrobek skutečně ekologický, se ale hodnotí v celém tzv. cyklu výrobku, od získávání případných surovin přes výrobu, používání u nás doma a jeho vyhození a likvidaci. Ekologickým můžeme také nazvat zcela jiné řešení, které bude mít stejnou zamýšlenou funkci, a třeba se ani žádný výrobek nevyrobí a nezakoupí. Příkladem může být úklid běžně zašpiněné podlahy doma pouze teplou vodou, aniž bychom kupovali jakýkoliv, třeba i ekologický prostředek na podlahy.
Pokud slovo "ekologické" uvede výrobce na obalu, dá se tomu vždy věřit?
Samotné slovo ekologické není nijak chráněno, tedy výrobce teoreticky, a bohužel i prakticky, může takto označit libovolný výrobek. Věřit se tomu tedy výhradně nedá a je třeba od prodejce nebo výrobce požadovat doložení, čím je jeho konkrétní výrobek "ekologický", tedy výrazně šetrnější než další výrobky.
Chráněno je však spojení "ekologicky šetrný výrobek", které označuje zboží, kterému byla propůjčena státem garantovaná ekoznačka.
Jak ekologický výrobek souvisí s jeho cenou? V obchodech je patrné, že ekologický se téměř vždy rovná dražší.
Ekologičnost nemusí souviset přímo s cenou. Dražší jsou prakticky vždy biopotraviny, kancelářské výrobky z recyklovaného papíru jsou naopak skoro vždy levnější než plastové. Podobně levnější může být ekologicky šetrná úklidová drogerie, musí se ale provádět chytře a nakupovat s rozmyslem, včetně správných pomůcek na úklid, jako jsou mikrovláknové hadry a mopy. Mikrovláknová utěrka za desítky korun vydrží i deset let.
Přednost mikrovláknových utěrek, někdy nazývaných švédské, spočívá v dobrém odstraňování nečistot ulpívajících na všech hladkých a lesklých površích a v jejich dlouhé životnosti. Kromě vody umějí na sebe navázat i mastnoty. Při použití těchto utěrek už nepoužíváme žádnou chemii, žádné saponáty.
V řadě případů je možné narazit i na výrobky, jejichž stěžejní složkou je například zdánlivě banální kyselina octová. Výrobek přitom stojí mnohonásobně více než obyčejný kuchyňský ocet. Je o to mezi zákazníky zájem i za tak vysokou cenu?
Tyto výrobky se u nás už dlouho v obchodě nabízí, asi o ně tedy zájem je. Roste totiž i množství uvědomělých spotřebitelů, kteří mají zájem o zdraví, zdraví svých dětí i o životní prostředí. Nemají ale čas a nechtějí zkoumat podrobně složení výrobku, takže v obchodě sáhnou po lahvi ekologického prostředku, který má hlavní účinnou složku ocet nebo potravinářskou kyselinu citronovou a přitom stojí i desetkrát více.
Když tedy doma uklidím obyčejným kuchyňským octem, dá se říci, že to vyjde nastejno?
Pokud doma uklízíme zmíněným octem, lze říci, že to vyjde nastejno. Já doma běžný úklid provádím jen vlhkými mikrovláknovými utěrkami a hadry, včetně umývání podlah. Pouze v koupelně a na záchodě používám ocet. V nádobě s rozprašovačem mám neředěný ocet, do kterého přidávám trochu šetrného mycího tekutého prostředku. Ten zajišťuje, že ocet lépe ulpí na svislých površích.
Napadají vás nějaké situace v domácnosti, kdy má chemie smysl, nebo si "příroda" poradí se vším?
Příroda si nepochybně poradí se vším, někdy nechceme, aby nám dům a byt zcela opanovala a museli bychom se vystěhovat. Příkladem je dezinfekce - pokud u někoho propukne infekční nemoc a hygienička nařídí jednorázovou nebo pravidelnou dezinfekci, tak tam bude příkladem ona "chemie". I některých takzvaných domácích škůdců se nedá zbavit jinak bez chemie. Častější situací může být zanedbaný pravidelný úklid, kdy například větší množství vodního a močového kamene už nejde odstranit šetrnými kyselinami, jako je ocet nebo kyselina citronová. Tady máme většinou možnost tomu předejít.
Běžný je nákup nevhodných výrobků, které onu "chemii" vyžadují. Kdo si na natírání dřeva v interiéru koupí takzvanou syntetickou barvu, musí pak používat syntetická ředidla, na naředění, vymytí štětců, a nemůže už použít obyčejnou vodu. Ta stačí, pokud si pořídíme barvy a laky vodou ředitelné.
Jak jsou tedy přírodní výrobky efektivní v porovnání s chemií? Nebývají lidé nakonec zklamaní, že třeba ocet nemá takový účinek jako chemický čistič na vodní kámen?
V některých případech jsou přírodní výrobky stejně účinné, jindy méně a často stejně, jen je třeba pracovat chytře. Pokud se vrátíme k úklidu toalety a octu, tak je třeba uklízet pravidelně a hlavně nechat ocet mnohem déle působit. Jde o mnohem slabší kyselinu než třeba kyselina fosforečná nebo chlorovodíková - solná. Ideálně nechat působit přes noc anebo přes den, když jsme všichni pryč. Na běžný úklid dlaždiček, van, umývadla postačí i krátkodobé působení.
V jakých oblastech se ekologický výrobek jednoznačně vyplatí a kde naopak může pomoci chemie?
Takzvaná čistá "chemie" nám pomáhá při zmíněných dezinfekcích, pokud se vyskytla infekční nemoc, nebo třeba při dezinfekci vody na pitnou. V běžných situacích v bytě, domě i na zahradě nám postačí přírodní produkty anebo ty ekologicky šetrné.
Na zahradě místo chemie opět musíme nasadit chytré postupy a popřípadě na eliminaci nezvaných organismů moderní biologické ochranné prostředky. Podobnými prostředky můžeme v bytě odhánět třeba moly, mouchy a další nevítaný hmyz.
